Konání čínského investičního fóra patrně nikdy nebylo ohroženo návštěvou tibetského dalajlamy, jak tvrdil mluvčí Ovčáček zjevně ve snaze obhájit nějak nezvyklou iniciativu nejvyšších ústavních činitelů známou jako “dopis čtyř”. Peking však skutečně dal najevo svou nelibost snížením diplomatického a kádrového ranku čínských účastníků. Dlouho avizovaný premiér Li Kche-čchiang se neukázal, a i těm čínským delegátům, kteří přeci jen dorazili, scházel tak trochu lustr. Čínská politická účast se pohybovala na úrovni provinčních vice-guvernérů. Pro postoj současné české reprezentace je pouze příznačné, že i přes tento políček na akci poslušně naběhla v plném počtu a s plnou parádou. Nižší účast se projevila pouze mezi českými ministry, což je také dost výmluvné.
Při celkovém deficitu vysokých státních a stranických představitelů na čínské straně tím více překvapí, že hlavní host večera a nejvyšší šarže mezi čínskými návštěvníky nakonec nefiguroval nikde ve veřejně dostupných dokumentech fóra, jako by se za něj snad pořadatelé styděli. Soudruh Li Ťün (Li Jun 李军) s titulem pomocného vedoucího Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny (中联部部长助理) přednesl krátký projev, ale jinak proplul celou akcí tak nějak inkognito. Jeho účast na Čínském investičním fóru je přitom svrchovaně zajímavá.
Alternativní kanál
Oddělení pro mezinárodní styky ÚV KS Číny (中共中央对外联络部) se původně v padesátých letech věnovalo pěstování družby s bratrskými komunistickými stranami, zejména s rodnou stranou sovětskou. Když nerozbornou družbu vystřídala v letech šedesátých až osmdesátých čínsko-sovětská roztržka, stalo se hlavní náplní oddělení přetahování méně bratrských komunistických a jiných revolučních stran mezi čínským a sovětským blokem. S nástupem Tengových reforem se modernizovalo i mezinárodní oddělení, jež začalo hbitě rozvíjet vztahy s potenciálními partnery i mimo revoluční tábor. Postupně se z něj stal, slovy jednoho pozorovatele, “alternativní diplomatický kanál k tradiční zahraniční politice”.
Podle Davida Gittera, šéredaktora respektované publikace Party Watch, se Mezinárodní oddělení ÚV liší od čínského ministerstva zahraničí hlavně tím, že “se orientuje na dlouhodobější cíle, je pružnější v metodách a soustředí se cíleně na nápravu “nesprávných představ” mezi vlivnými cizinci”. Na jiném místě charakterizuje Gitter Mezinárodní oddělení jako “nesmírně aktivní orgán KS Číny pod přímou kontrolou ÚV, který prosazuje současné geopolitické a zahraničně-politické cíle Strany. V centru jeho bezprostřední pozornosti je dnes podpora iniciativy „Pásu a stezky“ a zajištění diplomatického krytí pro čínské nároky na Jihočínské moře a na Tchaj-wan.”
Stručně řečeno, formuluje Mezinárodní oddělení ÚV hlavní strategické cíle čínské zahraniční politiky, jichž je potom ministerstvo zahraničí pouze jedním z vykonavatelů.
Třeskuté mlčení
“Pomocný vedoucí” (pu-čang ču-li 部长助理) je jednou z klíčových funkcí v této zajímavé instituci, zhruba obdobnou šéfovi sekretariátu. Proč se ale nechce investiční fórum více podělit o radost z vzácné návštěvy s širší veřejností? Možností je řada; člověk si třeba maně vybaví kuloárové a mediální dohady o možném navázání formální spolupráce mezi ČSSD a KS Číny. Sociální demokracie se sice zřekla spolupráce s komunisty známým bohumínským usnesením, to se však vztahuje na komunisty české, nikoliv komunisty čínské. Na každý pád dokládá účast stranického (Li Ťün) namísto státního (Li Kche-čchiang) frontmana v čele čínské delegace, že celý podnik se už dost otevřeně odehrává po stranické, spíše než státní linii. Na čínské straně je to samozřejmě vpodstatě totéž; člověk by jen doufal, že na české nikoliv.
Dalším možným vysvětlením je, že Li přijel do Prahy vyhodnotit zdejší politickou scénu, kde se stále hlasitěji objevují pochybnosti o smysluplnosti „restartu“ vztahů s Čínou. Peking bude muset spolu se svými zdejšími příznivci v nastávajícím volebním roce upravit kurz této politiky tak, aby se nestala kamenem na krku svých nositelů. To je úkol pro Mezinárodní oddělení jako ušitý.
Přesný cíl návštěvy nenápadného hosta se asi jen tak nedozvíme, když se organizátoři akce nehlásí ani k jeho fyzické přítomnosti. Ale jak praví čínský mudrc (jiné ideové orientace): Třeskuté mlčení vydá za tisíc slov…