Evropská unie se rozhodla kousnout do kyselého jablka a vytvořit právní rámec pro čínské nákupy v citlivých odvětvích: prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker plánuje soupis pravidel pro přebírání strategických firem čínskými společnostmi. Ochrana před politicky motivovanými akvizicemi začíná být naléhavá.
Snaha ochránit klíčová odvětví, která v USA již před časem vedla k radikálním krokům, je v EU čím dál viditelnější nejpozději od chvíle, kdy ve Francii vyhrál prezidentské volby Emmanuel Macron. Ten svou kampaň postavil právě na ochraně evropského strategického průmyslu. V Berlíně je téma na politickém jednacím stole již dlouho, naléhavěji od loňska – od nákupu výrobce robotů Kuka čínskou Mideou. Kuka byla dle slov německého ministra hospodářství Sigmara Gabriela “obětována na oltář volného trhu”. Matthias Machnig, státní tajemník na německém Ministerstvu pro hospodářské záležitosti a energetiku, dodává:
“Podívejte se na Kuku a další nedávné případy v Německu. Požadujeme hlubší právní základ pro hlubší zkoumání investic a chceme mít možnost odmítnout například takové investice, jež nejsou motivovány ekonomicky, ale politicky,” uvedl Machnig minulý týden předtím, než Německo postoupilo Bruselu svůj vlastní návrh regulací.
O právním rámci pravidel, jejichž předběžné vypracování Juncker zamýšlí představit v polovině září, se vede horká debata: má být závazný pro všechny členské státy, nebo se má ponechat coby pouhé doporučení?
Obchodní diplomaté z dalších dvou členských zemí EU … uvádějí, že některé aspekty plánu půjdou dále než popisuje Machnig, a budou muset znamenat víc než jenom uvolnit jednotlivým zemím ruce k případné akci. Řekli, že Komise zvažuje závazné sledování jistých fúzí a akvizic a v členských státech, které pro monitorování investic nemají vlastní instituce, budou tyto muset vzniknout.
Cílem je nenechat čínské nákupčí proklouznout do EU skrze ty členské země, které žádnou ochranu proti nákupům ve strategických odvětvích nemají (mezi ně patří i ČR a většina států v uskupení 16+1). Regulace by se měla týkat nákupů více než 25procentních podílů.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang říká, že Čína “má z dotyčných kroků obavy”.