Velvyslanci států osmadvacítky v Číně (s výjimkou Maďarska) podepsali ostrou zprávu o čínském vlajkovém projektu, uvádí server Handelsblatt. Nová hedvábná stezka podle nich jde proti evropským principům liberálního a transparentního trhu a protežuje čínské firmy (podle německé vládní studie byly kontrakty na 80 % čínských zahraničních investičních projektů přiklepnuty čínským firmám, obvykle bez veřejné soutěže).
Zpráva je součástí příprav Evropské komise (EK) na červencový summit EU-Čína, před nímž chce mít EK připravený strategický dokument pro postup vůči Nové hedvábné stezce (Pásu a stezce), a tedy i čínským investicím v EU.
“Neměli bychom odmítat spolupráci, ale měli bychom slušně, a přitom pevně sdělit naše podmínky,” nechal se slyšet jeden vysoce postavený evropský diplomat a dodal, že čínské firmy nesmějí být zvýhodňovány při zadávání veřejných zakázek..
Půjčky vs. investice
O projektu, někdy také nazývaném Jedno pásmo, jedna stezka nebo Iniciativa pásma a stezky, se občas mluví jako o novodobém Marshallově plánu (srovnává je rád např. Miloš Zeman). Hedvábná stezka je mnohonásobně rozsáhlejší v zeměpisném záběru i finančních tocích. Zahrnuje dnes, alespoň teoreticky, všechny kontinenty a její financování, opět alespoň teoreticky, má dosáhnout až bilionu dolarů. Většina projektů přitom nepředpokládá přímé investice, nýbrž komerční půjčky.
“Iniciativa se zároveň snaží dosáhnout domácích politických cílů jako redukce přebytku kapacity, vytváření nových exportních trhů a zajišťování přístupu k surovinám,” uvádí se také ve zprávě naznačující, jak vypadá globalizace podle Číny.
Diplomaté dále varují, že evropské firmy mohou mít problém získat v rámci Iniciativy výhodné projekty, pokud nebude Čína respektovat evropská pravidla. Stejně tak upozorňují na čínské snahy rozdělit Evropu s cílem získat větší vliv v jednotlivých členských zemích, což ukazují na příkladu Maďarska (proč asi nepodepsalo?) a Řecka. Především Řecko je totiž na čínských penězích závislé.
Zájmy národní a zájmy partikulární
Evropští politici si také stěžují, že jsou nuceni v Číně podepisovat dohody o rozšiřování projektu Pásu a stezky na bilaterálním základě, což dává Číně z pozice většího partnera výhodu silnějšího. EU chce po Číně investiční dohodu platnou pro všechny členské země. Na tomto poli zatím bylo dosaženo pramálo; další kolo jednání má nicméně proběhnout již tento týden. Čínská strana zatím žádnou velkou ochotu neprojevuje: například vloni v květnu odmítla během “summitu” Pásu a stezky upravit text společného memoranda, aby byl méně jednostranný. Evropské státy nakonec dokument odmítly podepsat.
Iniciativa evropských diplomatů přichází v okamžiku, kdy celý západní svět od Ameriky až po Austrálii začíná přehodnocovat svůj vztah s ČLR. Množí se totiž obchodní fauly, případy korupce domácích politiků, průmyslová špionáž a další negativní jevy související s čínským zneužíváním otevřenosti západních společností a ekonomik. EU se k tomuto trendu s jistým zpožděním připojuje na úrovni společenství i jednotlivých států. Německá kancléřka dokonce uvedla, že narovnání jednostranných vztahů s Čínou bude v dalším období jednou z jejích priorit.
Vztahy s ČLR představují samozřejmě prioritu i pro část české politické reprezentace, ale v přesně opačném smyslu. Celková nevyrovnanost vztahů s Čínou českým politikům nevadí, dokud z nich mohou těžit oni sami a jejich bezprostřední okolí. Výmluvným příkladem je současná úporná snaha prezidentské kanceláře zachránit stůj co stůj pozice zadlužené čínské soukromé společnosti, s níž bláhově spojila svůj osud.