Čínské investiční fórum proběhlo letos na rozdíl od předchozích ročníků v režimu ne snad přímo utajení, ale rozhodně tutlání. Jeho jednání byla neveřejná, a kusé byly i zprávy o akci samotné. Informace o jednáních vrcholných českých a čínských představitelů bezprostředně před zahájením fóra, konkrétně o schůzkách šéfa sněmovny Hamáčka a člena stálého výboru politbyra Liou Jün-šana v Bukurešti a Mladé Boleslavi, se objevily výhradně v čínských, a nikoliv v českých zdrojích, jako by se snad za ně čeští představitelé styděli, nebo se je pokoušeli tajit. Na dodatečné dotazy serveru iRozhlas.cz popisoval předseda Hamáček obsah jednání trochu jinak, než jak ho líčily čínské sdělovací prostředky.
Ve stínu tutlaného fóra přitom proběhla akce ještě tajemnější. V pondělí se v Míčovně Pražského hradu konalo bez nejmenší publicity první zasedání „Čínsko-českého centra pro spolupráci v rámci iniciativy Pás a stezka“. Jediná (polo)oficiální zmínka o existenci takového centra pochází opět z čínských zdrojů, konkrétně ze zprávy agentury Nová Čína o projevu Jana Hamáčka na setkání s představiteli Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny v Bukurešti bezprostředně před pražským fórem. Hamáček na něm avizoval zřízení Centra jako důkaz prohlubování česko-čínských vztahů. Vzhledem k významu, který nové instituci přikládá, je s podivem, že se o něm nezmínil také české veřejnosti.
V srbských šlépějích
Co přesně je náplní čínsko-českého centra a jak je strukturováno, se vzhledem ke stupni jeho utajení můžeme dohadovat pouze z nepřímých odkazů. Jedná se zjevně o instituci, jež má na vládní úrovni koordinovat hospodářské vztahy mezi ČR a ČLR, včetně konkrétních investičních projektů. Na čínské straně je partnerem Centra Celostátní komise pro rozvoj a reformy (NDRC, Fa Kaj Wej 发改委), dříve známá jako Státní plánovací komise. Na české straně je to Ministerstvo průmyslu a obchodu, které však deleguje výkonné funkce na Tvrdíkovu Smíšenou česko-čínskou komoru ve spolupráci s čínským velvyslanectvím.
Už z těchto kusých informací je zřejmé, že se skutečně jedná o unikátní instituci, první svého druhu, jak ji avizoval Hamáček v Bukurešti. Jistou analogii bychom snad mohli najít v pouze v Srbsku, kde byl v červnu zřízen nový vládní úřad pro koordinaci vztahů s Ruskem a Čínou (Kancelarija sa saradnju s Rusijom i Kinom) pod vedením bývalého prezidenta Tomislava Nikoliče. Srbsko není na rozdíl od ČR dosud členem Evropské unie; v případě ČR by člověk v normálnějších časech očekával, že bude koordinovat hospodářskou politiku především s Unií, spíše než s Čínou, s níž ji nespojuje smluvní státoprávní svazek (pokud za takový svazek nepovažujeme „strategické partnerství“ nebo iniciativu Pás a stezka).
Na zmíněném setkání s čínskými soudruhy v Bukurešti se vyznamenal především polský delegát, tajemník Lidové strany Piotr Zgorzelski, který podle agentury Nová Čína prohlásil, že „se zrodila Čínevropa“. Zatím to ještě zní dost komicky. Instituce jako utajované čínsko-české centrum by ale mohly potichu vést k takovému stupni hospodářské a politické provázanosti, až jednou s překvapením zjistíme, že už nejsme ani tak členská země Evropské unie, jako spíše součást nějaké Čínevropy.