Český (a slovenský) tisk: Ústavní činitelé jako kus hadru

Dozvuky dalajlamovy návštěvy a summit iniciativy 16+1 v Rize dominují českému mediálnímu zpravodajství o Číně.

Dozvuky dalajlamovy návštěvy a summit iniciativy 16+1 v Rize dominují českému mediálnímu zpravodajství o Číně.

Prezident České republiky Miloš Zeman v neděli v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že Daniel Herman svou schůzkou s dalajlamou poškodil zájmy českého státu a měl by odejít z vlády. Dále se Zeman vyjádřil ke kauze Brady.

Zeman mimo jiné prohlásil, že Herman „poškodil zájmy svého státu a jednal proti usnesení své vlády, protože jeho touha být i nadále ministrem kultury bude silnější než cokoli jiného“. Prezident v rozhovoru obvinil ministra kultury ze lži. Podle prezidenta není pravdou, že Hermanovi na slovenské ambasádě řekl, že když se setká s dalajlámou, nedostane jeho strýc Jiří Brady státní vyznamenání.

Prezident Miloš Zeman má právo vyjádřit svůj názor, reagoval na prohlášení prezidenta ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL):

„Já to hodnotím tak, že razancí svých výroků pouze potvrzuje to, co jsem řekl, já na svých výrocích nemusím měnit vůbec nic, od začátku jsem říkal jen čistou pravdu,“ řekl Herman.

Lidovky.cz citují slovenský Deník N, který konstatuje, že v celé aféře “sehráli nejvyšší čeští politici úlohu kusu hadru”:

„Když se s dalajlamou po Andreji Kiskovi setkal i lidovecký ministr české vlády Daniel Herman, tamní prezident, premiér a předsedové obou komor parlamentu čínské komunisty v panice společným prohlášením ujistili o své nehynoucí oddanosti a od vlastního ministra se distancovali,“ tvrdil deník. Dodal, že čeští politici tím vyvolali nevoli velké části české společnosti, protože to bylo mimořádně ponižující chování představitelů země, která jen nedávno srážela podpatky před jinou totalitou.

Nová fronta zákopové války Hradu s lidovci

V celé kontroverzi se mezitím rozvinula nová fronta kolem dalšího neposlušného ministra Mariana Jurečky, jenž se svého stranického kolegy Daniela Hermana po setkání s dalajlamou zastal. Zjevně jako odvetný krok byla pak z čínské strany odvolána jeho schůzka s čínským ministrem zemědělství a ministrem pro vodní hospodářství, naplánovaná na čtvrtek 3. listopadu. V rámci diplomatické hry na slepou bábu nedovedla ovšem důvody jejího zrušení na přímý dotaz objasnit náměstkovi ministra zahraničí Martinu Tlapovi ani jinak dobře informovaná čínská velvyslankyně Ma Kche-čching; Tlapa se prý domnívá, že je ani neznala.

Na asertivitu čínské velvyslankyně poukázal v papírovém vydání Lidových novin Blahoslav Hruška v článku Číňanka uzemnila Zaorálkova muže:

Čínská velvyslankyně Ma Kche-čching je v Česku známá tím, že si dokáže zjednat pořádek a rychle zařídit schůzky v nejvyšších patrech politiky. Den poté, co se ministr kultury Daniel Herman před dvěma týdny sešel s dalajlamou, dojednávala ambasadorka přímo na Hradě text prohlášení loajality, který pak podepsal prezident, premiér i šéfové obou komor parlamentu.

Podobně bleskovou schůzku zažil loni v únoru také Černínský palác. Velvyslankyni Ma se nelíbila cesta pěti poslanců na Tchaj-wan, který Čína považuje za své území, a v sídle české diplomacie pak apelovala na úředníky, ať zákonodárce srovnají do latě a obdobným cestám zabrání.

Po náhlém výpadku v toku informací na čínské ambasádě zůstává jediným vysvětlením zrušených schůzek ministra Jurečky v Číně kryptické vyrozumění čínské strany českému ministerstvu zemědělství, že Jurečka na setkání nebude přizván z důvodů, které „obě strany jistě chápou“. Schůzka týkající se zemědělství se sice konala, ale pouze za účasti nižších úředníků a ministerských náměstků.  Agrární a potravinářská komora ČR pohotově obvinily Jurečku ze zbytečného maření vývozu českých zemědělských produktů do Číny (vývoz a snížení obchodní nerovnováhy mezi oběma zeměmi mělo být mezi tématy jednání). Čeští zemědělci doufají, že právě Čína je může pomoci zachránit před klesajícími zisky. Jurečka obvinění z narušení exportu do Číny odmítá a vidí za ním politické motivy. O jaké konkrétní motivy by mohlo jít, Jurečka nerozvádí, ale celkem bez obalu je je pojmenovává například komentátor Českého rozhlasu Peter Schwarz:

Možná stojí za to připomenout, že v čele obou komor stojí bývalý ministr v prezidentem Zemanem umožněné Rusnokově vládě Toman, někdejší kandidát ve volbách za Stranu práv občanů, která se po volebním debaklu na zásah prezidenta musela vzdát tehdejšího hrdého přízviska Zemanovci.

Na rozdíl od zemanovce Tomana kritizují někteří představitelé vlády spíše postup čínské strany. Proti odvetnému kroku se s nezvyklým sebevědomím ozval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který po dvou letech sbližování dospěl k závěru, že dohody strategického partnerství podepsané v březnu tohoto roku při návštěvě čínského prezidenta v Praze je třeba naplňovat i z čínské strany:

K odběru českých zemědělských výrobků přitom Čínu zavazuje obchodní dohoda. „Česká republika si ve vztahu k Číně své závazky plní a já očekávám, že i Čína začne plnit svoji stranu dohody,“ dodal nečekaně ostře Zaorálek.

Pořádek si Zaorálek sjednal i ve vztahu ke svým vládním kolegům, kteří s ním po „dalajlamovské“ aféře napříště budou s dostatečným předstihem konzultovat veškeré iniciativy dotýkající se zahraničně-politických záležitostí.

Sobotkových deset minut slávy v Rize

Český premiér Bohuslav Sobotka o své čínské setkání na nejvyšší úrovni nepřišel. Dostalo se mu ho u příležitosti summitu iniciativy středoevropských a východoevropských zemí s Čínou 16+1 v podobě desetiminutové audience u čínského premiéra Li Kche-čchianga. Neuralgické body vztahů obou zemí Sobotka v tomto krátkém čase neotevřel, ale po vzájemném utvrzení o pokračování strategického partnerství se „se svým čínským protějškem shodl na konkrétním plánu spolupráce, takže si myslí, že česko-čínské vztahy jsou dobré.“ (zde)

V sobotu byl v Rize podepsán nový plán spolupráce mezi zeměmi 16+1, tzv. rižské směrnice. Sobotka zdůrazňuje přínos summitu pro českou ekonomiku. Potvrdilo se, že obě strany mají stále zájem o spolupráci v potravinářské oblasti, která dle Sobotky zůstává jednou z priorit česko-čínských vztahů, zjevně i přes manévry se zrušenou návštěvou ministra Jurečky v Číně.

Sobotka vyslovil také záměr zorganizovat v ČR konferenci o civilním letectví:

„To, že ji chceme v ČR v rámci formátu 16+1, by nám mělo umožnit, aby se v ČR sešli zástupci čínských certifikačních autorit, úřadů pro letectví z jednotlivých zemí 16+1, výrobci, investoři, protože tady existují velké možnosti pro český letecký průmysl vyvážet do Číny, ale potřebujeme prolomit bariéry, které existují pro vývoz do Číny. Jde o to, vytvořit pro české firmy dobré podmínky v přístupu na čínský trh.“ (zde)

Dalším výsledkem setkání  má být Investiční fond na podporu projektů iniciativy 16+1 jako společný podnik Číny, ČR, Lotyšska a Polska. Spolu s Li Kche-čchiangem ho na summitu představil lotyšský premiér Maris Kučinskis. Sobotka pak směrem k českým médiím zdůraznil především to, že do fondu nepůjdou státní peníze:

„My jsme podpořili myšlenku tohoto fondu. ČR se na něm nebude podílet tím, že bychom do toho dávali státní peníze, ale je možné, že některé privátní subjekty z Česka budou participovat na financování tohoto fondu a budou se podílet na rozhodování o tom, jaké projekty z něj budou podpořeny. Necháváme tuto iniciativu na privátních investorech.“

Konkrétní obrysy fungování fondu zůstávají nejasné. Na projektu se má podílet státní čínská banka Industrial and Commercial Bank of China, která je největší bankou v Číně i na světě. Do fondu chce vložit jednu miliardu eur, uvedla letos v létě agentura Reuters. Číňané s tímto plánem přišli už loni. (…) Česká republika se zároveň zavázala v plánu vzájemné česko-čínské spolupráce, který byl v Rize podepsán, že bude fondu pomáhat vyhledávat vhodné investiční příležitosti a rovněž podporovat jeho činnost „jinými způsoby podle potřeby“.

Mezi skeptiky existují obavy, že Čína se prostřednictvím této iniciativy snaží pouze obejít EU. Čínský premiér Li se v Rize snažil podobné obavy rozptýlit, když zdůraznil, že iniciativa musí odpovídat všem pravidlům Evropské unie. (zde)

Nezávisle na všech těchto iniciativách se možná ale přeci jen chystá opravdu velký obchod. V papírovém vydání Lidových novin vyšel článek Škoda má blízko do čínských rukou popisující podrobnosti chystaného prodeje stoprocentního podílu v plzeňském podniku Škoda Transportation, který působí v oblasti dopravního strojírenství – vyrábí vozidla pro městskou a kolejovou dopravu. O Škodu má zájem China Railway Rolling Stock Corporation.

Zájem CRRC o koupi stoprocentního podílu ve Škodovce nesouvisí s pročínskou investiční aktivitou Hradu, ale vychází spíše z dlouhodobé spolupráce, kterou obě firmy už několik let udržují v rámci různých projektů. Inženýři ze Škody například pro čínské koleje vyvinuli tramvaj 27T, která vychází z modelu ForCity a od letošního března jezdí ve městě Čching-tao. V současné době zástupci podniku China Railway Rolling Stock Corporation, jak zní jeho plný název, dokončují prověrku ekonomické kondice Škodovky. V řádu dnů, nejvýše týdnů by se pak mělo rozhodnout o memorandu, po jehož podpisu by se obchod stal pro obě strany závaznější. „Byla by tam zakotvena smluvní pokuta ve výši několika procent z celkové hodnoty akvizice v případě odstoupení od obchodu,“ dodal jeden ze zdrojů.

A proč by bylo pro CRRC výhodně Škodu koupit?

Strojaři z CRRC disponují velkým kapitálem, ale jejich sílu na starém kontinentě sráží to, že jim zatím chybí zmíněná evropská povolení či přístup k technologickým detailům – například data týkající se vývoje lokomotiv.

Pro Škodu by příliv čínských peněz znamenal možnost investovat do vývoje a částečně dostihnout velké evropské konkurenty.