Zatímco si nově zvolený český prezident Petr Pavel volal s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, aby ostrovu vyjádřil podporu a ujistil ho o budoucí spolupráci, Si Ťin-pching jen o pár dní dříve povolal hlavního ideologa Komunistické strany Číny Wang Chu-ninga 王沪宁, aby vytvořil novou politickou strategii sjednocení s Tchaj-wanem. Tento krok je významný především proto, že signalizuje nadcházející změny v prosazování principu „jedna země, dva systémy“. Ten se Čínská lidová republika (ČLR) vůči své „vzbouřenecké provincii“ snaží uplatnit již celá desetiletí. Lze očekávat, že vzhledem k současnému světovému dění bude Peking i nadále zvyšovat nátlak na Tchaj-wan, a hlavním posláním Wang Chu-ninga tak bude položit základy pro připojení Tchaj-wanu k ČLR. A právě v této situaci je podpora Tchaj-wanu ze strany podobně smýšlejících demokratických států extrémně důležitá.
Česká podpora Tchaj-wanu
V tomto kontextu je telefonát tchajwanské prezidentky s budoucím českým prezidentem významným diplomatickým gestem a krokem k míru a udržení stability v regionu. Jak sám Petr Pavel zmínil na svém Twitteru: „Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv“. Pavel se chystá navázat na hodnotovou zahraniční politiku bývalého prezidenta Václava Havla a partnerství s Tchaj-wanem i nadále posilovat.
Titulky tchajwanských médií v tuto chvíli plní také zpráva o tom, že předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru s ministrem zahraničí Josephem Wu potvrdila svou cestu na Tchaj-wan. Ta se uskuteční již příští měsíc. Sama Pekarová Adamová vyjádřila radost nad tím, že v podpoře demokratických partnerů budou „po dlouhých letech poznamenaných vzájemnou nekoordinovaností konečně všichni čeští ústavní činitelé opět zajedno“. Čína na tyto zprávy okamžitě reagovala a plánovanou návštěvu označila za chybné rozhodnutí. Markéta Pekarová Adamová se však na Tchaj-wan i nadále chystá a dá se předpokládat, že cesta poskytne příležitost pro konkrétnější dohody a intenzivnější spolupráci s Tchaj-wanem.
Stále více zemí, například USA, Litva a další, v poslední době Tchaj-wanu poskytuje podobnou podporu, a to prostřednictvím návštěv, telefonátů a dalších gest. Čína však na celou situaci také reaguje a uchyluje se k výstražným krokům.
Wang Chu-ning, šedá eminence strany
Loni v listopadu Si Ťin-pching při 20. sjezdu Komunistické strany Číny plně konsolidoval svou moc, když se navzdory dosavadním institucionálním omezením stal již potřetí generálním tajemníkem. Stálý výbor politbyra ÚV KS Číny, který je de facto nejvyšším rozhodovacím orgánem v zemi, pak plně obsadil svými lidmi.
Jedním z těchto loajálních straníků je právě hlavní Si Ťin-pchingův ideolog a „šedá eminence strany“ Wang Chu-ning. Jedná se o významnou osobu čínské stranické garnitury; mimo jiné se může pyšnit i tím, že za svou politickou kariéru sloužil třem po sobě jdoucím nejvyšším vůdcům Číny. Kromě Si Ťin-pchinga spolupracoval také s Ťiang Ce-minem 江泽民, který nedávno ve věku 96 let zemřel, a rovněž i s Chu Ťin-tchaem 胡锦涛.
Před vstupem do politiky působil Wang Chu-ning jako profesor mezinárodních vztahů na prestižní univerzitě Fu-tan v Šanghaji. Již v rámci své akademické práce se zabýval tématy, která později využil i ve své politické kariéře. Součástí jeho ideologické práce je snaha o udržení čínské „národní kulturní bezpečnosti“ (国家文化安全). Tento koncept je reakcí na pronikání západních hodnot do Číny po jejím otevření se světu v 80. letech. Účelem této koncepce je zajistit přežití socialismu v Číně. „Státní kulturní bezpečnost“ je součástí širší ideologie „komplexního pojetí bezpečnosti státu“ (总体国家安全观), jež se stala nástrojem ochrany pekingského režimu a jednou z hlavních priorit nového vedení.
Co se Wang Chu-ningova působení v nejvyšších patrech čínské politiky týče, je potřeba zdůraznit především jeho post ve Stálém výboru politbyra, kde je od roku 2017. Po loňském 20. sjezdu si ho Si Ťin-pching vybral do nejužšího kruhu svých spolupracovníků již po druhé. Od roku 2002 zasedá v Ústředním výboru a místo v politbyru má od roku 2007. V posledních pěti letech byl prvním tajemníkem sekretariátu Ústředního výboru KS (中国共产党中央委员会书记处), který na základě rozhodnutí politbyra řídí rutinní chod strany. Zároveň předsedá Ústřední komisi pro řízení výstavby duchovní civilizace (中央精神文明建设指导委员会), zodpovědné za koordinaci ideologické politiky strany.
Wang Chu-ning je považován za vrchního ideologa a stojí i za Si Ťin-pchingovými ideologiemi čínský sen o velkolepé obrodě čínského národa a Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou epochu. Nyní má před sebou další velký úkol, a to vypracovat již zmíněný teoretický rámec připojení Tchaj-wanu k ČLR.
Kolabující strategie „jedna země, dva systémy”
Od dob vlády Teng Siao-pchinga 邓小平 prosazovala Čína vůči Tchaj-wanu strategii sjednocení pod principem „jedna země, dva systémy“ (一国两制). Podle něj by mělo dojít k připojení Tchaj-wanu k Čínské lidové republice za podmínky zachování autonomní samosprávy, vlastního politického systému a právního řádu. Tento princip byl od roku 1997 uplatňován vůči Hongkongu, zhroutil se nicméně po zavedení zákona o státní bezpečnosti v roce 2020, kterému předcházely masivní protesty. Si Ťin-pchingův tvrdý postup vůči Hongkongu tchajwanskou veřejnost velmi znepokojil, neboť v těchto poměrně nedávných událostech vidí jakýsi možný předobraz vlastní budoucnosti. Za současné situace se tak tento přístup vůči Tchaj-wanu nezdá být vhodným krokem, což pochopil již i samotný generální tajemník.
Úkolem přijít s novým ideologickým řešením situace pověřil Si Ťin-pching právě Wang Chu-ninga. Očekává se, že se Wang Chu-ning stane zástupcem ředitele Ústřední vedoucí skupiny pro záležitosti Tchaj-wanu, tedy nejvyššího rozhodovacího orgánu strany o politice vůči ostrovu. Jeho přímým nadřízeným se stane Wang I 王毅, který donedávna zastával post ministra zahraničí a nyní, jakožto člen politbyra, bude řídit právě Ústřední vedoucí skupinu pro záležitosti Tchaj-wanu. Ačkoliv je mu Wang Chu-ning v tomto úřadu formálně podřízen, v celkové stranické struktuře disponuje nesrovnatelně vyšší mocí. Budoucí osud Tchaj-wanu tak nyní leží převážně v rukou těchto dvou Wangů.
Sjednotitel čínského národa
Samotná nová strategie zatím oficiálně formulována nebyla. Bližší pohled na současný diskurz čínské zahraniční politiky nám však může napovědět, jakým směrem se politika ČLR vůči Tchaj-wanu bude v příštích letech ubírat.
Ve dvouhodinovém projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, který přednesl u příležitosti 20. sjezdu KS Číny, bylo mnoho prostoru věnováno právě otázce Tchaj-wanu. Ještě před tím, než došla řeč na Tchaj-wan, byly vyzdviženy úspěchy, jichž čínská ústřední vláda dosáhla ve zvláštní administrativní zóně Hongkong. O selhání principu „jedna země, dva systémy“ zde však nepadla ani zmínka. V posledních letech se o něm postupně přestalo mluvit úplně, což lze vnímat jako Si Ťin-pchingovu strategii. Současný generální tajemník se chce zbavit starého dědictví Tengovy éry, vypracovat vlastní sjednocující strategii a zapsat se tak do dějin jako velký „sjednotitel čínského národa“. Si Ťin-pching si také v příštích pěti letech touží připsat úspěch při vyřešení tchajwanské otázky. Mohlo by mu to významně pomoci v jeho snaze pokračovat i ve čtvrtém funkčním období v čele strany a konsolidovat tak svůj doživotní mandát. Během projevu také zmínil, že se Čína při případném sjednocení nebude bát použít vojenskou sílu a vyhrazuje si možnost „přijmout všechna nezbytná opatření“.
V projevu Si Ťin-pching striktně odsoudil aktivity států, které Tchaj-wanu vyjadřují podporu. Jelikož Čína považuje Tchaj-wan za svou integrální součást, napětí v Tchajwanské úžině prezentuje jako vnitropolitický problém. Jakékoliv “vměšování” třetích stran si tak vykládá jako narušování své suverenity.
Integrace a zastrašování
V nedávné době se na veřejnost dostaly informace o tom, že nástupce Nancy Pelosi, nový předseda sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy, se v dubnu chystá navštívit Tchaj-wan. Čína již s plánovanou návštěvou vyjádřila nesouhlas. Když se ohlédneme do nedávné minulosti a připomeneme si čínská vojenská cvičení, která následovala po srpnové návštěvě Nancy Pelosi, lze očekávat, že i nyní si Peking nenechá ujít příležitost světu jasně ukázat svou pozici.
A právě tímto zastrašováním se Čína dlouhodobě pokouší dostat Tchaj-wan do diplomatické izolace. Hlavním cílem této strategie je oslabení podpory Tchaj-wanu v případě, že by Čína skutečně přistoupila k invazi. ČLR usiluje o to, aby případným ozbrojeným střetem vyvolala co nejmenší odezvu v mezinárodním společenství. Čím více bude Tchaj-wan integrovaný do okolního světa, tím je menší pravděpodobnost, že se ČLR k invazi skutečně odhodlá. Současná ruská válka na Ukrajině tak jen podtrhla význam mezinárodní podpory a silné, jednotné odezvy v případě napadení slabšího státu silnějším agresorem.