Čínská lidová republika – politický systém

Čínská lidová republika je leninským státem, v jehož ústavě je zakotvena vedoucí úloha strany. Tamtéž je ČLR definována jako „socialistický stát lidově-demokratické diktatury vedený dělnickou třídou a založený na svazku dělníků a rolníků“. To se promítá do podoby výkonu státní moci a institucí státní správy. Ty jsou podřízené institucím strany, stejně jako zákonodárná moc.

Instituce státní moci a správy

Instituce státní správy tvoří hierarchicky uspořádaná struktura organizací Komunistické strany Číny, v jejímž čele stojí generální tajemník obklopený malou skupinou členů stálého výboru Politbyra. Vedle toho zde existuje analogicky uspořádaná struktura státní správy v čele s prezidentem, premiérem a vládou. Skutečné rozhodovací pravomoci leží v rukou orgánů komunistické strany a stranické a státní posty, zejména na nejvyšší úrovni, splývají. Generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching je tak zároveň prezidentem (předsedou ČLR) a premiér je naopak členem stálého výboru Politbyra.

Instituce státní správy se dělí na ústřední (中央) s pravomocemi napříč celou zemí a regionální, jejichž pravomoce jsou delegované z ústředí a omezené na provincii či nižší správní jednotky až po místní úroveň. Mezi ústředními a provinčními orgány existuje tradičně do různé míry skrytá rivalita. Jedním z rysů Si Ťin-pchingovy vlády je posilování ústřední moci a efektivní kontrola nad provinciemi.

Přísná hierarchie čínského politického života je kromě mocenské pyramidy patrná i v hodnocení mocenského postavení (排序): politické instituce (a jednotlivé pozice) jsou hierarchicky seřazeny v konvenčním protokolárním žebříčku. Tato hierarchie se uplatňuje například při informování v médiích o nejrůznějších politických aktivitách: účastní-li se významný funkcionář rutinní schůze své instituce, dostane ve zpravodajství přednost před nižším úředníkem pobývajícím právě v místě ničivého zemětřesení.

Komunistická strana Číny

中国共产党, Čung-kuo kung-čchan-tang

Pchin-jin: Zhōngguó Gòngchǎndǎng

http://cpc.people.com.cn/

Komunistická strana Číny je zakládající a vládnoucí stranou v zemi a kontroluje největší armádu na světě, Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu (中国人民解放军). Drží veškerou politickou moc a stojí nad všemi složkami státu: vládou (exekutiva), lidovými shromážděními (legislativa) i soudy. Komunistické straně je podřízeno i formálně nezávislé Čínské lidové politické poradní shromáždění (中国人民政治协商会议), další tzv. „demokratické strany“ (民主党派), masové organizace (Svaz žen, Svaz mládeže, Všečínský odborový svaz) a další občanská a profesní sdružení (Svaz spisovatelů apod.).

Členové

V současné době má strana 91 914 000 členů, což představuje přibližně 6,6 % obyvatelstva. KS Číny je elitní strana s komplikovaným přijímacím systémem. Pro vstup musí mít žadatel doporučení stávajícího člena, projít řadou šetření, zkoušek a roční zkušební dobou zahrnující posudky a pravidelná školení. Zastoupení skupin obyvatelstva ve straně neodpovídá reálné podobě  čínské společnosti: z celkového počtu jenom 27,9 % připadá na ženy, národnostní menšiny jsou zastoupeny 7,4 %. Zvyšuje se počet členů nad 61 let, kteří nyní tvoří 29 %, zároveň roste vzdělanost nově přijatých členů, 50,7 % má vyšší než středoškolské vzdělání (大专以上). Dělníci tvoří 7 %, rolníci, pastevci a rybáři 27,8 %, zaměstnanci firem s odbornou kvalifikací tvoří 15,57 % a management 11 % (k 31.12. 2019).

Zastoupení sociálních vrstev a skupin ve straně se začalo proměňovat po roce 2002. Tradiční základnu dříve tvořili dělníci, rolníci a státní úředníci. V roce 2001 tehdejší generální tajemník Ťiang Ce-min vyhlásil, že ve straně jsou vítáni zástupci „pokrokových výrobních sil a nové kultury” (v rámci své doktríny Trojího zastoupení,  三个代表). Do strany začali vstupovat soukromí podnikatelé, manažeři, nezávislí umělci a vzdělaní zaměstnanci velkých firem s odbornou kvalifikací. Strana sama sebe předefinovala, už neměla být pouze předvojem pracující třídy, ale zároveň i zástupcem všech pokrokových výrobních sil, tedy i soukromého podnikání, pokud budou přispívat k rozvoji socialismu s čínskými rysy.

Demokratický centralismus a stranická hierarchie

Komunistická strana je oficiálně organizována podle principu tzv. demokratického centralismu (článek 3 Ústavy ČLR), jak ji formuloval V. I. Lenin pro bolševickou stranu v Rusku na počátku 20. století. Odvolává se na vůli lidových mas (人民群众), které by podle této teorie měly ze svých řad vybírat zástupce a volit stranické orgány zdola. Dalším rysem demokratického centralismu je podřízení menšiny většině a naprostá závaznost rozhodnutí vyšších orgánů. Ve skutečnosti, jak známe i z praxe v bývalé ČSSR, jsou volby jako vůle lidu iluzí a voleni mohou být pouze kandidáti předem prověření a doporučení shora stranickým vedením.

Komunistická strana je uspořádána pyramidově, v základě pyramidy stojí 4,7 miliónu základních organizací (基层组织, nejmenší organizace jsou tzv. „pobočky“ 支部) rozprostřených po vesnicích, státních institucích, školách či státních podnicích. Objevují se stále více i v podnicích soukromých. Teoreticky každá organizace volí zástupce o úroveň výše. Stranický sjezd pak volí ústřední výbor, jenž formálně volí členy Politbyra. Ve skutečnosti jsou kandidáti na jednotlivé pozice vybráni předem při neveřejných jednáních a při samotné volbě jsou již jen formálně schváleni. Ačkoli je organizační struktura vystavěna odspoda, skutečná moc se nachází v Politbyru a zejména v jeho stálém výboru, který v současnosti tvoří sedm členů. Na vrcholu pyramidy stojí generální tajemník. Stávající generální tajemník Si Ťin-pching svoji pozici dále posiluje a v oficiální ideologii se o něm hovoří jako o „jádru vedení“ (领导核心).

Strana vládne pomocí „ústředních vedoucích skupin” (中央领导小组) a komisí (中央委员会), do jejichž agendy spadá vše, od zahraniční politiky, hospodářství a obrany po vzdělání. Formálně se zodpovídají celému ústřednímu výboru, reálně jsou řízeny pouze členy Politbyra a jeho stálým výborem. Systém vedoucích skupin a komisí představuje strukturu paralelní státní struktuře ministerstev a úřadů, je jim však nadřazen. Skupiny a komise formulují rámec a obsah jednotlivých agend, státní úřady jsou pověřeny jejich implementací. Autorita jednotlivých orgánů je vyjádřena i personálně. Zatímco ministři bývají obvykle pouze řadovými členy ústředního výboru, předseda ústřední vedoucí skupiny bývá členem Politbyra či dokonce jeho stálého výboru.

Za Si Ťin-pchinga, kdy dochází k další centralizaci moci, byly vytvořeny nové ústřední vedoucí skupiny. Ty převzaly kontrolní a rozhodovací pravomoce od stávajících stranických či státních orgánů, které buď zcela nahradily, nebo nově zastřešily. Si Ťin-pching se stal předsedou více než deseti různých skupin a získal tak kontrolu ve všech zásadních oblastech jako jsou ekonomické reformy, zahraniční politika, vnitřní bezpečnost, inovace a technologie, reforma armády a další. Zároveň výrazně oslabil pozici premiéra, když nová Ústřední komise pro všestranné prohloubení reforem převzala agendu z rukou Státní rady.

Si Ťin-pchingovy zásahy do struktury státních i stranických orgánů přeskupují zásadním způsobem moc na nejvyšší úrovni komunistické mocenské struktury. Výrazná kumulace moci v rukou generálního tajemníka ukazuje na odklon od kolektivního vedení v té podobě, jak bylo praktikováno od devadesátých let minulého století.

Významným zásahem do politického systému je povýšení stranické komise pro dohled a disciplínu na státní orgán Státní kontrolní komisi.

Státní kontrolní komise, National Supervisory Commission

中华人民共和国国家监察委员会, Čung-chua žen-min kung-che-kuo kuo-ťia ťien-čcha wej-jüan-chuej

Pchin-jin: Zhōnghuá Rénmín Gònghéguó Guójiā Jiānchá Wěiyuánhuì

http://www.ccdi.gov.cn/

Komise byla založena v roce 2018 jako nejvyšší státní dozorčí disciplinární úřad, který integroval několik stávajících protikorupčních orgánů. Její agenda i personální obsazení jsou totožné se stranickou Ústřední komisí pro kontrolu disciplíny. Současný předseda Jang Siao-tu 杨晓渡 je zároveň místopředsedou stranické komise. Administrativně stojí na stejné úrovni jako Nejvyšší lidový soud a Nejvyšší lidová prokuratura a vytváří systém paralelní čínskému soudnímu systému. Komise představuje nástroj pro institucionalizaci protikorupční kampaně. Oproti stranické komisi, která smí vyšetřovat pouze členy komunistické strany, moc státní komise sahá nejen do armády, ale do struktury celé státní správy, tedy i mimo členskou základnu KS.

Celostátní sjezd KS Číny, National Congress of the Communist Party of China

中国共产党全国代表大会,  Čung-kuo kung-čchan-tang čchüan-kuo taj-piao ta-chuej

Pchin-jin: Zhōngguó Gòngchǎndǎng Quánguó Dàibiǎo Dàhuì

Teoreticky nejvyšší orgán státní moci v Číně. Jeho shromáždění se od roku 1977 konají každých pět let (19. sjezd proběhl v roce 2017) ve Velké síni lidu na náměstí Tchien-an-men v Pekingu. Počet delegátů se zpravidla pohybuje mezi 2500 až 3000. Delegáti jsou formálně voleni členy základních organizací podle principu demokratického centralismu.

Stanovy KS Číny uvádějí šest základních povinností Sjezdu, z nichž nejzásadnější je ta první: 1) volba ústředního výboru KS Číny; 2) volba Ústřední komise pro kontrolu disciplíny (中国共产党中央纪律检查委员会), instituce pro vnitřní kontrolu v KS Číny; 3) přezkoumání zprávy odstupujícího ÚV; 4) přezkoumání zprávy odcházející Kontrolní komise;  5) diskuze nad stranickou politikou a její schvalování; 6) revize Stanov KS Číny.

Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny, General Secretary of the Central Committee of the Communist Party of China

中国共产党中央委员会总书记, Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang wej-jüan-chuej cung-šu-ťi

Pchin-jin: Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Wěiyuánhuì Zǒngshūjì

Generální tajemník KS Číny, tedy generální tajemník ústředního výboru komunistické strany, je hlavou Komunistické strany Číny a nejdůležitějším politikem v zemi. Vede Ústřední sekretariát, Politbyro a je samozřejmě členem stálého výboru Politbyra ÚV KS Číny. Od roku 1993 je generální tajemník zároveň také prezidentem ČLR a předsedou Ústřední vojenské komise.

Ústřední výbor KS Číny, Central Committee of the CPC

中国共产党中央委员会, Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang wej-jüan-chuej

Pchin-jin: Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Wěiyuánhuì

V období mezi celostátními sjezdy strany je ÚV KS Číny nejvyšším orgánem s rozhodovacími pravomocemi. Schází se však pouze jednou ročně, prakticky tak všechny povinnosti a zodpovědnost přecházejí na Politbyro a jeho stálý výbor (viz níže). První plenární zasedání ÚV volí generálního tajemníka, Ústřední vojenskou komisi, Politbyro a jeho stálý výbor a nově od roku 2013 též Ústřední výbor národní bezpečnosti. Generální tajemník musí být dle stanov KS členem stálého výboru Politbyra.

Politbyro ústředního výboru Komunistické strany Číny, Politbyro of the Central Committee of the CPC

中国共产党中央政治局, Čung-kuo Kung-čchan-tang Čung-jang Čeng-č’-ťü

Pchin-jin: Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Zhèngzhìjú

Politbyro ústředního výboru Komunistické strany Číny je složeno z 25 členů ústředního výboru KS Číny, tedy nejvyššího vedení strany, kterým je též formálně voleno. Členové Politbyra současně zastávají vysoké funkce ve státních mocenských institucích, čímž zajišťují naprostou kontrolu strany nad řízením státu. Vedle toho jsou mnozí členové Politbyra významnými regionálními politiky. Konkrétní způsob práce Politbyra je neznámý, je však pravděpodobné, že se schází jednou měsíčně (zatímco jeho stálý výbor jednou týdně). Agenda setkání Politbyra je pod kontrolou generálního tajemníka ÚV KS, rozhoduje se konsenzuálně, neprobíhá tedy hlasování.

Stálý výbor Politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny, Standing Committee of the Politbyro of the Communist Party of China

中国共产党中央政治局常务委员会, Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang čeng-č’-ťü čchang-wu wej-jüan-chuej

Pchin-jin: Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Zhèngzhìjú Chángwù Wěiyuánhuì

Nejvyšší orgán stranické hierarchie. Stálý výbor je nevolený orgán a tvoří vrcholové vedení KS Číny. Moc jeho členů (jejich počet se obvykle pohybuje mezi pěti a devíti, v současné době má sedm členů) je formálně odvozena od jejich příslušnosti k Politbyru, kterému se teoreticky zodpovídají (a Politbyro zase ústřednímu výboru). V praxi je ale stálý výbor Politbyra nejmocnějším rozhodovacím orgánem ČLR a jeho rozhodnutí mají de facto platnost zákonů: stálý výbor Politbyra je jakousi „vnitřní vládou”. Mezi jeho úkoly patří vedení politických debat či vydávání rozhodnutí mezi jednotlivými schůzemi Politbyra. Členem stálého výboru musí být dle stranických stanov i generální tajemník ÚV. Od devadesátých let členové Politbyra zastávají zároveň nejvyšší státní funkce jako jsou premiér, předseda Všečínského shromáždění lidových zástupců, předseda Čínského lidového politického poradního shromáždění, tajemník Ústřední komise pro inspekci disciplíny a nejvyšší tajemník sekretariátu KS Číny.

Sekretariát Komunistické strany Číny, Secretariat of the Communist Party of China

中国共产党中央书记处, Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang šu-ťi-čchu

Pchin-jin: Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Shūjichù

Nejdůležitější administrativní ústrojí KS Číny. Je zodpovědný za výkon běžné agendy Politbyra a slaďuje činnost subjektů spolupracujících na plnění úkolů zadaných Politbyrem. Sekretariát je zplnomocněn Politbyrem k vydávání rutinních rozhodnutí, důležité otázky s ním však musí konzultovat. Vedoucí sekretariátu je vysoká stranická funkce, v protokolárním žebříčku stojí výše než místopředseda VSLZ.

Ústřední vojenská komise, Central Military Commission

中央军事委员会, Čung-jang ťün-š’ wej-jüan-chuej

Zhōngyāng Jūnshì Wěiyuánhuì

http://www.gov.cn/test/2013-03/14/content_2354022.htm

http://eng.chinamil.com.cn/cmc/index.htm

Tento název nesou dvě instituce, které však ve skutečnosti personálně splývají: Státní ústřední vojenská komise (中华人民共和国中央军事委员会) formálně spadající pod Všečínské shromáždění lidových zástupců, tedy čínský parlament, a Ústřední vojenská komise KS Číny (中国共产党中央军事委员会) zodpovědná ústřednímu výboru KS. Vedení Čínské lidové osvobozenecké armády a její kontrola je oficiálně zodpovědností státní komise, ve skutečnosti však vše provádí komise stranická. Její předseda, obvykle generální tajemník KS, je vrchním velitelem ozbrojených sil. Ústřední vojenská komise není totožná s ministerstvem obrany – to v Číně také existuje, ale nemá žádné velící pravomoce. Kromě čtyř základních velitelství a služebních odvětví (pozemní, vzdušné a námořní) má pod sebou ještě raketové síly, Univerzitu národní obrany a Akademii vojenských věd.

Ústřední komise Komunistické strany Číny pro kontrolu disciplíny, Central Commission for Discipline Inspection

中国共产党中央纪律检查委员会, Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang ťi-lü ťien-čcha wej-jüan-chuej

Pchin-jin: Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Jìlǜ Jiǎnchá Wěiyuánhuì

http://www.ccdi.gov.cn/

Nejvyšší orgán vnitrostranické kontroly. Má za úkol vymáhat dodržování vnitřních pravidel strany a bojovat proti korupci a chování poškozujícímu stranu navenek. Její členové jsou formálně voleni celostátním sjezdem KS Číny. V současné době personálně splývá se Státní kontrolní komisí.

Ústřední výbor pro státní bezpečnost, Central National Security Commission

中央国家安全委员会, Čung-jang Kuo-ťia-an-čchüan Wej-jüan-chuej

Pchin-jin: Zhōngyāng Guójiā’ānquán Wěiyuánhuì

Národní bezpečnostní výbor KS Číny, instituce nově založená prezidentem Si Ťin-pchingem roku 2013, je poněkud záhadnou institucí, u níž nebylo nikdy známo ani personální složení a od jara roku 2014 nebyly v médiích žádné zprávy o její činnosti. Stejně jako ostatní komise spadá pod ÚV KS Číny. Cílem jejího ustavení bylo sjednotit politické vedení nad všemi složkami bezpečnostního aparátu přímo pod vedením generálního tajemníka KS. To se týká i organizací, kterým předsedal bývalý člen stálého výboru Politbyra Čung Jang-kchang, jenž byl odsouzen v rámci protikorupční kampaně.

V rámci své činnosti je výbor zodpovědný za bezpečnostní záležitosti státu na všech úrovních, za boj proti „terorismu, separatismu, náboženskému extremismu či vnějším vojenským hrozbám”. Připravuje také plán národní bezpečnostní strategie, krizového managementu a je partnerem pro zahraniční bezpečnostní úřady.

Ústřední komise pro všestranné prohloubení reforem, Central Comprehensively Deepening Reforms Commission

中央全面深化改革委员会, Čung-jang čchüan-mien šen-chua kaj-ke wej-jüan-chuej

Pchin-jin: Zhōngyāng Quánmiàn Shēnhuà Gǎigé Wěiyuánhuì

Tento orgán byl ustaven pod Politbyrem ÚV KS Číny v prosinci roku 2013 se Si Ťin-pchingem v čele jako ústřední vedoucí skupina (中央全面深化改革领导小组). V roce 2018 byl jeho status změněn na komisi. Hlavním úkolem komise je vydávání směrnic pro hospodářské, politické, kulturní a společenské reformy, které mají být v souladu s dlouhodobými záměry strany. Dále má skupina vést stranické instituce, jimž resort reforem náleží, a dohlížet na plnění reformních plánů.

Původně měla tuto agendu na starosti pod Státní radu spadající Státní komise pro rozvoj a reformy vedená Liou Tchien-anem, který byl 2013 odsouzen za korupci. Vytvořením této nové komise upevnil Si Ťin-pching stranickou kontrolu nad vládním aparátem a převedl výkonné pravomoce, které dříve spadaly pod úřad premiéra, přímo pod své osobní vedení.

Implementací jednotlivých reformních plánů je pověřeno 6 „zvláštních skupin”:

skupina pro reformy hospodářského systému a ekologické civilizace

zvláštní skupina pro demokratické a právní reformy

výbor pro kulturní reformy

zvláštní skupina pro reformy společenského systému

zvláštní výbor pro reformy budování strany

zvláštní skupina pro reformy systému kontroly disciplíny

Stát

Teoreticky jsou státní struktury nezávislé na Komunistické straně Číny a zodpovídají se Všečínskému shromáždění lidových zástupců, tedy čínskému parlamentu. Ve skutečnosti jsou státní orgány a jejich představitelé všech úrovní v rozhodovacím procesu podřízeny stranickým orgánům příslušné instituce. Na nejvyšších postech se od devadesátých let minulého století stranické a státní role personálně překrývají. Zatímco v ČLR je všeobecně známo, že rozhodující pravomoce má KS, v mezinárodních stycích snadno dochází k nedorozumění a představitelé státních institucí nejsou považováni primárně za zástupce komunistické strany.

Prezident ČLR

中华人民共和国主席, Čung-chua žen-min kung-che-kuo ču-si

Zhōnghuá Rénmín Gònghéguó Zhǔxí

http://www.gov.cn/guoqing/dhgjjg/825039176.htm

Prezident Čínské lidové republiky je formální hlavou státu, zodpovídá se Všečínskému shromáždění lidových zástupců, jež ho, stejně jako další nejvyšší státní představitele, formálně volí. Jedná se o ceremoniální roli s omezenými pravomocemi. Od roku 1993 je tato pozice personálně propojena s pozicí generálního tajemníka KS Číny a s pozicí předsedy Ústřední vojenské komise. Dle Ústavy ČLR může být zvolen prezidentem ČLR čínský občan s volebním právem a to od 45 let věku. Prezident je volen na pět let. Mezi lety 1982–⁠2018 bylo ústavně zakotveno, že prezident může vykonávat svou funkci maximálně po dvě následující období.

Současný prezident ČLR Si Ťin-pching 习近平, který se postu ujal v dubnu 2013, inicioval zrušení časového omezení pro výkon prezidentské funkce, Všečínské shromáždění na jaře 2018 tento návrh schválilo.

Ústřední lidová vláda (Státní rada)

中华人民共和国国务院, Čung-chua žen-min kung-che-kuo kuo-wu-jüan

Zhōnghuá Rénmín Gònghéguó Guówùyuàn

http://www.gov.cn/guowuyuan/

Nejvyšší orgán výkonné moci se zodpovídá Všečínskému shromáždění lidových zástupců. Je zodpovědný za provádění stranické politiky na celostátní i místních úrovních. Hlavou vlády je premiér, dalšími členy vlády jsou vicepremiéři v proměnlivém počtu (dnes jsou čtyři), pět kancléřů (protokolárně na stejné úrovni s vicepremiéry, ale s užší gescí), ministři a šéfové výborů. Jak bylo zmíněno výše, nejvyšší funkce ve vládě jsou propojené se stranickými funkcemi a rozhodovací pravomoci jsou v rukou vedoucích orgánů komunistické strany.

Premiér

中华人民共和国国务院总理, Čung-chua žen-min kung-che-kuo kuo-wu-jüan cung-li

Zhōnghuá Rénmín Gònghéguó Guówùyuàn Zŏnglĭ

http://www.gov.cn/premier/index.htm

Premiér je hlavou čínské vlády sestávající z vicepremiérů a skupiny ministrů a šéfů výborů. Formálně premiéra jmenuje prezident ČLR dle rozhodnutí Všečínského shromáždění lidových zástupců, reálně je ovšem premiér vybírán během dlouhodobého procesu uvnitř komunistické strany. Jeho úkolem je organizovat a řídit čínské civilní úřednictvo. Jeho pravomoce jsou stanoveny v Ústavě ČLR. Do funkce je premiér volen na pět let a může ji zastávat po dvě následující volební období. Od roku 1990 je premiér také vždy členem stálého výboru Politbyra. Od roku 2013 je premiérem ČLR Li Kche-čchiang 李克强.

Všečínské shromáždění lidových zástupců, The National People’s Congress

全国人民代表大会, Čchüan-kuo žen-min taj-piao ta-chuej

Quánguó Rénmín Dàibiǎo Dàhuì

http://www.npc.gov.cn/

VSLZ je hlavním zákonodárným orgánem ČLR, v roce 2018 mělo 2 980 členů. Jeho prostřednictvím je formálně uplatňována moc, která dle Ústavy ČLR patří lidu. Zasedání VSLZ jsou každoroční, konají se vždy v 1. čtvrtletí daného roku a trvají dva týdny. Shromáždění je voleno na pětileté období. Má pravomoce legislativní a kontrolní, volí nejdůležitější státní úředníky a schvaluje rámec dalšího politického směřování. Ve skutečnosti jen potvrzuje jednohlasnou volbu rozhodnutí předložená z ÚV KS Číny a anglické zdroje proto o něm hovoří jako o „rubber-stamp parliament”, tedy jako o „parlamentu na razítkování“. Mezi zasedáními plní jeho funkce stálý výbor o 133 členech.

Čínské lidové politické poradní shromáždění, Chinese People’s Political Consultative Conference

中国人民政治协商会议, Čung-kuo Žen-min Čeng-č’ Sie-šang Chuej-i

Zhōngguó Rénmín Zhèngzhì Xiéshāng Huìyì

http://www.cppcc.gov.cn/

Poradní orgán složený ze zástupců politických stran, nestraníků i nezávislých osobností (kulturní celebrity, významní podnikatelé, představitelé náboženských skupin a loajální zástupci etnických menšin atd.). V praxi drží třetinu křesel zástupci KS Číny. Národní výbor poradního shromáždění se schází ve stejné době jako VSLZ. Slouží jako politický nástroj pro začlenění osmi tvz. demokratických stran do politického systému a kooptaci nekomunistických složek společnosti. Představuje také nejvyšší orgán jednotné fronty. KS Číny se tak snaží demonstrovat pluralitní aspekt vlády, který je ve skutečnosti zcela potlačen naprostou kontrolou komunistické strany nad všemi politickými rozhodovacími procesy.