V sobotu, tedy dva dny před zahájením pravidelného summitu Africké unie, přinesl Francouzský deník Le Monde reportáž od svých afrických zpravodajů Joana Tilouine a Ghalie Kadiri. Autoři odhalují šokující, avšak nikoli překvapivý případ systematické čínské špionáže v sídle Africké unie (AU) v etiopské Addis Abebě, odkud dle četných zdrojů v průběhu uplynulých pěti let odcházela veškerá data přímo na servery do Šanghaje. Tři dny po zveřejnění skandálu se čínský ambasador u AU pan Kchuang Wej-lin vyjádřil, že takové obvinění je “absurdní” a “velice těžko pochopitelné”.
Digitální dopravní špička – dvě hodiny po půlnoci
Již před rokem, v lednu 2017, si jeden za zaměstnanců sídla Africké unie všiml, že servery v budově vykazují nezvyklou aktivitu mezi půlnocí a druhou hodinou ranní, tedy v době, kdy zde nikdo nepracuje. Zjistilo se, že veškeré informace z místních serverů jsou denně zálohovány na záhadné servery umístěné 8000 km od Addis Abeby, v čínské Šanghaji. Číňané tak mají volný přístup ke všem tajným materiálům i veškeré komunikaci mezi nejvyššími představiteli afrických zemí.
Budovu v Addis Abebě spolu s rozsáhlým komplexem v hodnotě 200 mil amerických dolarů, kde se dvakrát do roka scházejí vrcholní představitelé afrických států, věnovala Africké unii s velkou slávou Čínská lidová republika.
V roce 2012 financovala ČLR výstavbu budovy a zajišťovala i veškeré vybavení včetně počítačů a další techniky. Právě to umožnilo neomezený přístup čínských administrátorů k materiálům procházejícím přes místní sítě, jakož i instalaci špionážních a odposlouchávacích zařízení v budově. Po loňském odhalení bylo sídlo organizace vybaveno novými servery, k nimž již Číňané nemají přístup. Veškerá komunikace je nyní údajně kódována a neprobíhá již přes státního etiopského operátora Ethio Telecom, ale přes zahraniční telefonní linky.
Mezi africkými činovníky zdá se nevyvolal případ velký rozruch. Některé reakce připomínají svou bohorovností přístup českých představitelů k varováním ve výročních zprávách BIS. Nejmenovaný diplomat z významné africké země například prohlásil:
Co by tak u nás mohli Číňané odposlouchávat. Nikdy nás nekolonizovali a vždy podporovali boj za nezávislost států na našem kontinentu; v současnosti nám pomáhají ekonomicky.
Další diplomat dodal, že Číňané „nejsou sami“, kdo v Africe provádí špionáž. Aktivní jsou zde americké i britské bezpečnostní informační služby, jak dokazují informace zveřejněné bývalým konzultantem Americké bezpečnostní agentury Edwardem Snowdenem. Jak podotýká Le Monde, své agenty má v Africe coby jedna z významných bývalých koloniálních mocností stále i Francie.
Bratrská pomoc Africe a celému světu
Le Monde se pozastavuje nad laxností afrického přístupu k celé problematice. Navzdory obavám pana Kchuang Wej-lina, že zveřejnění kauzy poškodí image listu Le Monde a čínsko-africké vztahy, čínská špionáž čelné představitele afrických států zdá se příliš netrápí. Nadále zdůrazňují svůj vděk Číně za její „bratrskou pomoc“. Tu ČLR poskytuje nejen africkým zemím, ale v rámci projektu „Pás a stezka“ i jinde po světě, od svých asijských sousedů přes střední Asii, Blízký východ a Rusko až do Evropy. Jak píše The Diplomat
Pokud je to tak, jak píše Le Monde, nebyla nejspíš zrazena jenom AU. Protože budova AU zdaleka není jedinou vládní budovou, již Čína v Africe postavila. V poslední době Čína podepsala dohody o stavbě a financování budov parlamentu v Zimbabwe a Kongu, o Ústřední obchodní čtvrti nového hlavního města egyptské správy [asi 50 km od Caira] nemluvě. Již dokončené projekty zahrnují budovy parlamentu v Malawi, na Seychelách, v Guinei Bissau a Lesothu, stejně jako obnovu budovy parlamentu v Sieře Leone.
Čínské peníze již také „pomohly“ několika jihoamerickým státům, např. Venezuele, kterou čínské „investice“ a nesplatitelné půjčky s vysokými úroky přivedly na pokraj státního bankrotu (viz nedávný přehled o čínské „rozvojové pomoci“, která má z téměř 80 % charakter komerčních půjček).
Zprávy o špionáži v sídle AU přicházejí záhy po jiném skandálu spojeném s čínskými aktivitami na africkém kontinentu. V listopadu loňského roku byl zatčen Patrick Ho, výkonný místopředseda správní rady CEFC China a generální tajemník neziskového křídla CEFC (China Energy Fund Committee) a obviněn u podpláceení prezidenta Čadu a ugandského ministra zahraničí ve prospěch CEFC. Spis zmiňuje mj jmenování Jie Ťien-minga, předsedy CEFC, poradcem ugandského ministra zahraničí Sama Kutesy ve funkci předsedy Valného shromáždění OSN. Na Kutesově účtu přistálo dle americké žaloby právě v té době půl milionu amerických dolarů. Ve stejném roce byl Jie jmenován i poradcem českého prezidenta Miloše Zemana.