V únoru vydala čínská vláda nařízení, kterým zakázala zahraničním společnostem šířit jakýkoliv audio-vizuální obsah ze serverů na území ČLR. Teoreticky by se toto nařízení mohlo vztahovat např. i na animované hry na čínském AppStoru firmy Apple. Zatím není zcela zřejmé, jak budou čínské úřady toto nařízení uplatňovat, zjevný je pouze obecný trend systematického omezování přístupu jakýchkoliv oficiálně neschválených myšlenek a představ k čínské veřejnosti.
Současně s vytěsněňováním cizí mediální produkce ze svého území provádí čínský propagandistický aparát v čele se státem kontrolovanými médii (jež se podle instrukcí prezidenta Si Ťin-pchinga z jara tohoto roku mají “jmenovat Strana”) rozsáhlou expanzi na otevřené cizí mediální trhy. Tato expanze zasáhla i Českou republiku v podobě nedávných akvizic společnosti CEFC v mediálním impériu Jaroslava Soukupa, ale projevuje se celosvětově. Zejména v souvislosti s verdiktem mezinárodního tribunálu v Haagu se Peking snažil nejrůznějšími způsoby ovlivnit světové veřejné mínění, od kampaně článků svých velvyslanců v místních novinách nejrůznějších států po snahu ovlivnit mediální prostředí např. v Austrálii.
Patrně nejviditelnější příklad této propagandistické ofenzívy se objevil minulý týden v samém turistickém centru New Yorku, na náměstí Times Square. Čínské úřady si zde najaly velkoplošné obrazovky na promítáni propagandistického videa, v němž tvůrci a jejich hosté z řad čínských i mezinárodních politiků zpochybňují platnost nedávného rozhodnutí Mezinárodního tribunálu v Haagu. (Britská labouristická poslankyně Catherine West, jedna z ne zcela dobrovolných účinkujících v této produkci, se již vůči videu ohradila s tím, že byla její výpověď překroucena).
Obří audio vizuální produkce na Times Square je přitom jen posledním v řadě propagandistických videí k situaci v Jihočínském moři. Ještě před zasedáním tribunálu v Haagu vyrobilo oddělení propagandy video mířené na domácí publikum, v němž apeluje především na konzumerismus čínského obyvatelstva, když spojuje dostupnost nejnovějšího spotřebního zboží s kontrolou nad Jihočínským mořem. Následoval rapový videoklip objasňující štěpným rýmem, že „rudý drak není zlý“, ČLR je rozvojová země a chce pouze prosperitu pro své občany. V červnu pak ústřední orgán KS Číny Žen-min ž’-pao vytvořil roztomilý animovaný snímek, v němž čínský dědeček anglicky vysvětluje vnučce, že Jihočínské moře historicky patří Číně; pouze kvůli nalezištím ropy, která v této oblasti byla objevena, se mezinárodní společenství rozhodlo tyto právoplatné nároky Číně upřít. Soudci tribunálu byli jak známo jiného mínění, s čímž se pracovníci oddělení propagandy vyrovnali dalším videem.
„Virál“ v rukou propagandy
Videa jako nástroj propagandy začala ČLR vypouštět přibližně v roce 2013, kdy se na internetu objevil pozoruhodný šot Jak se dělá vůdce (v angličtině s čínskými titulky). V duchu současné oficiální propagandy se snažil prezentovat čínský systém jako “meritokracii” zaručující zemi schopné vůdce, což prý demokratické volby v USA či Velké Británii nedokážou.
Další video z roku 2014 představuje jednoho takového “meritokratického” vůdce Si Ťin-pchinga i s jeho v Číně velmi populární manželkou. Zatímco tento klip cílí na domácí publikum, o rok později, před předsedovou návštěvou USA, vypustila ČLR další video směrem k mezinárodnímu publiku. Vystupují v něm zahraniční studenti, pějící ódy v angličtině na vrchního představitele komunistické Číny. Cílem bylo ukázat, že i „nestranní“ pozorovatelé oceňují kvality generálního tajemníka KS Číny.
V roce 2015 následovalo další video zaměřené spíše na domácí publikum; kromě obligátního vlasteneckého rapu v něm figurují i záznamy z předsedových projevů. Zdůrazňují se úspěchy a reformní úsilí nejvyššího stranického vedení – pro hiphopovou hudbu jinde ve světě dosti neobvyklé téma.
V témže roce se KS Číny snažila do cynického okolního světa exportovat pokrokovou myšlenku pětiletky pomocí hudebního videoklipu, kde se v angličtině vychvaluje plánovaná ekonomika a budování státu řízené z centra.
V letošním roce pak následovalo video oslavující 95 let od založení strany s největší členskou základnou na světě. V něm se laskavý hlas (komunistická strana) ptá „Kdo jsem?“ a sama si odpovídá: „Jsem ten, kdo chodí do práce jako první“, “odchází jako poslední”, apod. Následuje sled superlativů na pozadí dojemného klavíru. Čínský internet ihned odpověděl na tento trochu samolibý pokus o posílení chátrající legitimity vlastní parodií. Na otázku „Kdo jsi?“ připomíná Straně korupci, frivolnost a lenost jejích členů.
Ke stejnému výročí se rozhodla čínská propaganda vypustit do oběhu i několik videí nevtíravě naznačujících v angličtině, že negativní názor cizinců na KS Číny a politickou situaci v zemi vychází z čiré neznalosti. Kdybychom totiž o ČLR něco věděli, bylo by nám jasné, že komunisté nejsou jedinou vládnoucí stranou, existuje zde přece ještě 8 dalších demokratických stran. To, že tyto strany nejsou ani demokratické, ani strany v pravém slova smyslu, už videa nezmiňují.
Letos se čínská virální propaganda také pokouší podnítit mezi mladou generací zájem o marxismus, který je v reakci na krizi legitimity “marxistického” vedení Číny znovu masivně zaváděn do škol. Rapový videoklip pod názvem Marx je z generace narozené po roce 1990 přibližuje autora Kapitálu a jednoho z nejvlivnějších filozofů 19. století způsobem, jak ho neznáte. V dalším klipu z února tohoto roku jdou čínští propagandisté o krok dále pokusem osvětlit a popularizovat některé kryptické termíny své oficiální post-marxistické metafyziky.
Marná propagandy snaha
Přes všechnu snahu o kooptaci moderní technologie a hudebních stylů k šíření oficiální ideologie zůstává otázkou, nakolik mohou být takové bizarní propagandistické výtvory úspěšné u domácího, neřku-li u nečínského publika (mimo okruh Kanceláře prezidenta ČR a Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce). Samotné čínské úřady o tom zřejmě chovají pochybnosti. V červnu vydala Disciplinární komise Ústředního výboru KS Číny zevrubnou zprávu, v níž sepsula oddělení propagandy za špatnou práci a nedostatečné pochopení a rozvíjení současného čínského marxismu. Namísto křepčení v rytmu rapu by se v oddělení propagandy měli více věnovat studiu klasiků marxismu-leninismu-Mao Ce-tungova a Si Ťin-pchingova myšlení.