EU vyhlásila sankce proti čínským představitelům za porušování lidských práv v Sin-ťiangu

Evropská unie spolu s Velkou Británií a Kanadou vyhlásila sankce proti čtyřem vysokým čínským vládním představitelům kvůli porušování lidských práv v autonomní oblasti Sin-ťiang. Čína zareagovala vlastními protiopatřeními, která zasáhla mnohem větší počet osob a to nejen politiky, ale i akademiky a nezávislé výzkumné instituce.

V pondělí 22. 3. vyhlásila Evropská unie spolu s Velkou Británií a Kanadou sankce proti čtyřem čínským vysokým vládním představitelům kvůli porušování lidských práv v autonomní oblasti Sin-ťiang. Později toho dne jejich krok podpořily i Spojené státy. Ministerstva zahraničí Kanady, USA, Austrálie, Nového Zélandu a Velké Británie následně vydala samostatné společné prohlášení, ve kterém potvrdila, že existují jasné důkazy o porušování lidských práv v Sin-ťiangu, a uvítala sankce západních zemí. Poprvé tak spojenci postupovali při kritice Číny (víceméně) koordinovaně a společně.

Na seznamu EU jsou Ču Chaj-lun 朱海仑, bývalý tajemník Politického a právního výboru Sin-ťiangu a až do roku 2021 jeden z pěti zástupců tajemníka strany (tedy nejmocnějšího muže) Sin-ťiangu. Politický a právní výbor je zodpovědný za bezpečnost a vymáhání práva v oblasti, Ču Chaj-lun v jeho čele prosadil a implementoval koncepci masových internačních táborů. Další je Wang Ťün-čeng 王君正, stranický tajemník tzv. Výrobních a stavebních jednotek Sin-ťiangu (Xinjiang Production and Construction Corps, XPCC), státem vlastněné polovojenské organizace, jež spravuje několik měst, osad a farem, s vlastní správní strukturou, podléhající přímo ústřední vládě – čínsky známých též jako „ťien-še ping-tchuan“ 建设兵团, tedy „budovatelské jednotky“. Tajemník této organizace zastává druhý nejdůležitější vládní post v Sin-ťiangu. Výrobní a stavební jednotky přímo řídí některá detenční zařízení a využívají nucené práce. Následuje Wang Ming-šan 王明山, člen Stálého výboru KS Číny v Sin-ťiangu, tajemník Politického a právního výboru. Podle EU je Wang Ming-šanův úřad zodpovědný za dohled nad zadržováním a vězněním Ujgurů. Posledním na seznamu je Čchen Ming-kuo 陈明国, ředitel Úřadu veřejné bezpečnosti v Sin-ťiangu (Public Security Bureau, PBS). EU obvinila Čchena ze „svévolného zadržování Ujgurů a osob dalších muslimských etnických menšin a ponižujícího zacházení, jakož i systematického porušování svobody náboženského vyznání“. Výše jmenované postihl zákaz cestování a zmrazení majetku. Na seznamu je také vládní instituce Úřad veřejné bezpečnosti Výrobních a stavebních jednotek Sin-ťiangu.

Evropské sankce však na rozdíl od amerických sankcí z loňského července nejmenují nejvyššího stranického představitele Sin-ťiangu Čchen Čchüen-kuoa 陈全国, který je členem 25členného politbyra KS Číny.

Čínská reakce

Čína okamžitě zareagovala vlastními odvetnými opatřeními proti deseti evropským zákonodárcům, dvěma akademikům a čtyřem institucím: Politickému a bezpečnostnímu výboru EU, který zodpovídá za společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU, podvýboru EP pro lidská práva, neziskové organizaci Alliance of Democracies založené bývalým generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem a německému think tanku Mercator Institute for China Studies (MERICS). Čína zakázala sankcionovaným osobám a jejich rodinným příslušníkům vstup na čínské území včetně Hongkongu a Macaa a organizace a instituce spojené s těmito osobami mají zakázáno obchodovat s Čínou. V případě Politického a bezpečnostního výboru EU není jasné, zda se zákaz týká jmenovitě všech 27 vyslanců, kteří orgán de facto tvoří. Čínské ministerstvo zahraničí požaduje, aby EU napravila svou chybu a přestala se vměšovat do čínských záležitostí, a obvinilo evropské představitele ze zlomyslného šíření lží a nepravdivých informací. Následovaly sankce proti Velké Británii, USA a kanadským občanům a institucím. Čínské sankce se staly nepoměrně rozsáhlejšími, s přesahem do akademického a neziskového sektoru. Čína tak dala najevo, že je připravena eskalovat vzájemné vztahy.

Na čínském seznamu je pět poslanců Evropského parlamentu, včetně Reinharda Bütikofera, předsedy Delegace EP pro vztahy s Čínskou lidovou republikou, Michaela Gahlera, Raphaëla Glucksmanna, Ilhana Kyuchyuka a Miriam Lexmann. Dále pak zákonodárce nizozemského parlamentu Sjoerd Wiemer Sjoerdsma, který prosazoval bojkot zimních olympijských her, jež se mají konat příští rok v Pekingu, litevská zákonodárkyně Dovile Šakaliene a člen belgického parlamentu Samuel Cogolati, který usiloval o to, aby chování Číny vůči Ujgurům označil belgický parlament za genocidu. Sankce zasáhly spolu se švédským akademikem Björnem Jerdénem i německého akademika Adriana Zenze, který se dlouhodobě věnuje studiu problematiky Sin-ťiangu a tamních detenčních zařízení.

Stejně šokující jako uvalení sankcí na badatele je zahrnutí německého think tanku mezi postižené instituce. MERICS je největší evropský think tank zabývající se Čínou. Minulý rok publikoval několik studií o čínském vlivu v Evropě, ale jinak jejich výzkum zahrnuje širokou škálu názorů na čínskou politiku. Steve Tsang, ředitel Čínského institutu SOAS (School of Oriental and African Studies) na Londýnské univerzitě, pro Quartz uvedl, že MERICS nemůže být v žádném případě považován za instituci nepřátelskou vůči Číně a takový útok z čínské strany lze těžko ospravedlnit. Jedná se z čínské strany již o druhý podobný výpad, vloni na podzim Čína osočila ze zaujatého přístupu Australský institut pro strategickou politiku (ASPI).

Tento krok přinese nedozírné následky a někteří ho označují za konec éry a snahu umlčet jakýkoli nezávislý odborný výzkum o tématech, která se Pekingu nelíbí. Mimo jiné pomocí zastrašování akademiků, kteří si nemohou být jisti, zda budou moci vykonávat terénní výzkum v Číně.

EU a investiční dohoda s ČLR

Ze strany Evropské unie se jedná o první sankce proti Číně od roku 1989, kdy po masakru na náměstí Tchien-an-men uvalila embargo na vývoz zbraní do ČLR. Se sankcemi souhlasilo všech 27 vlád členských zemí. Toto gesto přišlo během intenzivní debaty o politice EU vůči Číně a necelé tři měsíce po schválení tzv. Souhrnné investiční dohody (Comprehensive Agreement on Investment, CAI) mezi EU a ČLR. Přestože sankce mají spíše symbolický význam, zdá se, že ukazují na změnu postoje Unie, která dlouhodobě usilovala o nekonfrontační vztah s Pekingem, jenž je po USA druhým největším obchodním partnerem EU.

Komentátoři upozorňují, že sankce a následná reakce Číny mohou mít negativní dopad nejen na vzájemné vztahy obou subjektů, ale i na ratifikaci investiční dohody Evropským parlamentem, a že přijaté sankce nebudou dostačovat k tomu, aby poslanci dohodu schválili. Miriam Lexmann požaduje, aby sankce proti Číně zahrnovaly i téma Hongkongu a hongkongských politiků včetně nejvyšší představitelky Carrie Lam za implementaci zákona o státní bezpečnosti. Německý zástupce v EP Engin Eroglu žádá, aby Čína přijala celoevropský zákaz dovozu produktů nucené práce.

Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), druhá největší frakce EP, prohlásilo, že pokud bude Čína stát o schválení investiční dohody Evropským parlamentem, bude muset své sankce zrušit.

Jednotný postoj spojenců

Za povšimnutí stojí také fakt, že se jednalo o první společný postup západních spojenců v této věci. Dříve konaly Spojené státy obvykle samostatně, nyní koordinovaly svůj postup jak s Unií, tak i s Velkou Británií a s Kanadou. Jak potvrdil britský ministr zahraničí Dominic Raab, sankce byly výsledkem „intenzivní diplomatické práce” mezi zainteresovanými zeměmi.

V červenci minulého roku vyhlásily USA sankce proti čtyřem čínským vládním představitelům a jedné státní instituci za vážné porušování lidských práv v Sin-ťiangu. Na seznamu byl i nejvyšší představitel Sin-ťiangu Čchen Čchüen-kuo a Úřad veřejné bezpečnosti. Na počátku tohoto roku pak spolu s Kanadou jako první označily situaci v Sin-ťiangu za genocidu. Termín potvrdil i současný ministr zahraničí Antony Blinken. Nyní se USA postavily po bok svých spojenců a na seznam sankcionovaných osob přidaly dvě další jména. Jasně tak daly najevo, že administrativa prezidenta Joea Bidena v otázkách Sin-ťiangu pokračuje v kurzu nastoleném předchozí administrativou, avšak s důrazem na spolupráci mezi spojenci.

Vyhlášení sankcí ze strany USA přišlo po napjatém setkání mezi USA a Čínou na Aljašce, které proběhlo v konfrontačním duchu, aniž by došlo ke smířlivému závěru v některých z probíraných agend vzájemného obchodu, Tibetu, Hongkongu, Sin-ťiangu či koronavirové pandemie. Blinken přiletěl do Anchorage po návštěvě Jižní Koreje a Japonska, kde obě vlády, americká a japonská, vydaly společné prohlášení kritizující zacházení s Ujgury a „destabilizující chování” Číny vůči sousedním zemím.

Reakce v EU

Holandský zákonodárce Sjoerd Sjoerdsma, který je také na čínském seznamu, uvedl na svém twitteru:

Pokud jsou porušována lidská práva, nemohu být ticho. Tyto sankce dokazují, že Čína je citlivá na tlak. Ať je to povzbuzením pro všechny mé evropské kolegy: Promluvte!

Raphaël Glucksmann, francouzský poslanec EP, napsal, že považuje sankce vůči své osobě za „odznak cti“.

Podporu vyjádřil i Manfred Weber, předseda Evropské lidové strany, největšího uskupení EP:

Útokem na svobodně zvolené členy parlamentu Peking ukazuje, nakolik pohrdá demokracií. Nenecháme se zastrašit. Opatření EU proti Číně mají naši plnou podporu.