Finanční ředitelka čínského technologického gigantu Huawei – Meng Wan-čou, mimo jiné dcera zakladatele společnosti Žen Čeng-feje a místopředsedkyně představenstva firmy, byla v sobotu 1. prosince zatčena na letišti v Kanadě během přestupu na cestě z Hong Kongu do Mexika.
Stalo se tak na žádost USA, a to právě ve chvíli, kdy se americký prezident Trump při večeři s čínským předsedou Si Ťin-pchingem v brazilském Buenos Aires dohodl na devadesátidenním příměří v probíhající „obchodní válce”. Nyní se zdá, že vzhledem k náhlé eskalaci napětí kvůli “incidentu Huawei” může být vážně narušena dohoda, požadující pozastavení zvyšování cel na americké straně a větší otevřenost trhu pro americké firmy na straně čínské.
Huawei a SkyCom
Meng Wan-čou, která v Huawei (momentálně největší světový výrobce chytrých telefonů a telekomunikačních zařízení) působí od roku 1993, byla zatčena pro podezření z podvodu. Meng měla americké banky uvést v omyl, když jim tvrdila, že Huawei nemá nic společného s firmou SkyCom obchodující s Íránem. Ve skutečnosti by ale měl SkyCom být neoficiální filiálkou Huawei, zřízenou právě pro export výrobků Huawei s licenčními americkými technologiemi do Íránu. To by odporovalo americkým zákonům zakazujícím do Íránu vyvážet jakékoliv v USA patentované výrobky. Huawei je v USA již nějakou dobu předmětem vyšetřování, zda neporušuje sankce uvalené na země, jako je Kuba, Súdán, Sýrie a právě Írán a nevyváží do nich prostřednictvím svých výrobků patentované americké technologie.
Čínská strana ihned prostřednictvím mluvčího čínské ambasády v Kanadě proti zatčení ostře protestovala a požaduje okamžité propuštění Meng. Společnost Huawei se vyjádřila, že nedostala ohledně důvodu zatčení své vrcholné manažerky téměř žádné informace a americké úřady odmítly případ komentovat.
Není jasné, zda američtí vyšetřovatelé prezidenta Trumpa o tomto kroku předem informovaly. New York Times nicméně uvádějí, že „zatčení se jeví být v souladu s hlavními cíli Trumpovy zahraniční politiky“ ohledně Číny i Íránu. Trumpova vláda se navíc dlouhodobě snaží přesvědčit spojenecké země, aby z důvodu bezpečnostních rizik upustily od jakékoliv spolupráce s Huawei.
Pět let stará prezentace
V pátek proběhlo ve Vancouveru soudní přelíčení, které mělo rozhodnout, zda bude Meng stíhána na svobodě. Událost přitáhla pozornost řady světových médií i právníků. Přítomen byl nejspíš i její manžel Liou Siao-cung. Zpočátku se Meng zdála být poměrně v klidu, jako by to byl jen další den v kanceláři.
Argumentace obžaloby podle všeho staví na prezentaci z roku 2013, v níž měla Meng americkým bankám kromě vysvětlovat, že Huawei nemá nic společného se SkyComem. Podle obžaloby by měla být Meng vyšetřována ve vazbě, jelikož má takové zdroje, že ani milionová kauce ji neodradí od útěku ze země. Zároveň se měla dlouhodobě Spojeným státům vyhýbat, protože se obávala vyšetřování, a tak by logicky měla důvod utéct.
Podle obhajoby sice Huawei kdysi vlastnila akcie SkyComu a Meng seděla v jeho správní radě, ale v roce 2009 firmu prodali. Navíc obchod SkyComu s Íránem měl zahrnovat pouze neškodné, domácí telekomunikační produkty. Poněkud teatrálně pak hlavní právník obhajoby tvrdil, že čínský koncept “zachovávání tváře” by nedovolil Meng utéct ze země, protože by tím zostudila svého otce, firmu i zemi. Na konci řízení předložil soudci návrh kauce, který mimo jiné zahrnoval odevzdání čínského a hongkongského pasu nebo domácí vězení.Soudce prohlásil, že si návrh pročte a soud bude pokračovat v pondělí.
Podle expertů se dá očekávat, že Meng skutečně půjde do vazby, ale celý proces vydání do USA může trvat měsíce až roky.
Dobročinná korupce na Pásu a cestě
USA podle všeho ztratily trpělivost a přestaly čínským společnostem blahovolně přehlížet porušování amerických zákonů. Největším případem byl až do nedávné doby bývalý hongkongský ministr a předseda neziskového křídla CEFC Patrick Ho, zatčený loni v USA. Ten byl ve středu uznán vinným v celkem sedmi obviněních z praní špinavých peněz a pokusů o podplácení afrických vládních úředníků. Některé ze těchto skutků se dokonce odehrály v prostorách Organizace spojených národů, kam mělo neziskové křídlo CEFC volný přístup díky svému statutu přidružené organizace (který jinak ČLR úspěšně blokuje pro radu skutečných mezinárodních neziskovek).
Federální soud minulý týden vrhl světlo na některé z metod společností CEFC při šíření iniciativy Pásu a cesty:
Když se v roce 2014 dostali Republikáni v Kongresu k moci, Ho nabádal podle South China Morning Post Jie Ťien-minga, že “teď je vhodná doba navazovat přátelství s kariérně stoupajícími členy strany, kteří by mohli ‘lépe porozumět Číně’”. Vztahy chtěl bývalý hongkongský ministr také s republikánskými think-tanky, kterým by dal peníze na studium americko-čínských vztahů, aby tak mohly mluvit “za Čínu”.
“Pokud by se Republikánská strana dostala v roce 2016 do Bílého domu, tak by dva roky ‘dolarových’ vztahů a přátelství rozhodně pomohly položit základy čínsko-amerických vztahů, energetické spolupráci a dalších záležitostí.”
Zatím nebylo prokázáno, zda Ho zůstal u slov, nebo skutečně Republikány “sponzoroval”. Americká pobočka CEFC ale vykazuje v letech 2012-2017 příjem poměrně značného obnosu peněz, u něhož není úplně jasné, kde skončil.
Ho zároveň prokazatelně udržoval vztahy s vysoce postavenými Republikány, především Bobbym Rayem Inmanem, bývalým bezpečnostním ředitelem NSA, Robertem McFarlanem, poradcem Ronalda Reagana v otázkách národní bezpečnosti. McFarlane také předpověděl, že jeho strana v roce 2016 vyhraje. Inman a McFarlane Hoovi řekli, koho by rádi za prezidentského kandidáta, mezi nimi byl i neúspěšný Rand Paul, který nakonec podpořil Trumpa. Vysvětlovali mu také, že peníze hrají v primárkách velkou roli:
Každý z nich mi řekl, že získat nominaci v rámci Republikánské strany je snadné. Ten sponzor, který zaplatí nejvíc, bude mít “rozhodující slovo” – koho on preferuje, ten se stane kandidátem.
Ho také pořádal různé aktivity s Kolumbijskou univerzitou a každé dva roky pořádal Americko-čínská fórum, jehož se zúčastnili diplomaté a bývalí vysocí představitelé amerického státu. Mezi lety 2016 a 2017 byl na různých debatách přítomen také bývalý šéf CIA a poradce Trumpa James Woosley.
Sankce porušily Huawei i ZTE
Celý případ souvisí také s čínsko-americkým nerovným soupeřením v oblasti technologií. ČLR v posledních letech znatelně snížila náskok USA, jednak prostřednictvím kybernetické špionáže a nuceného transferu technologií od cizích společností operujících v Číně, jednak díky komerční spolupráci s americkými vývojáři a firmami. Jen během letošního roku prezident Trump zablokoval několik velkých čínských investic do amerických technologických firem.
Také druhý čínský výrobce telekomunikačních zařízení ZTE se letos dostal do konfliktu s americkou administrativou kvůli porušování sankcí vůči Íránu a Severní Koreji a dostal zákaz používat komponenty vyrobené v Americe. Po Trumpově zásahu byly sankce sníženy, ale firma musela zaplatit miliardu dolarů jako pokutu, a po výměně celého vedení musela navíc souhlasit s inspekcemi ze strany amerických úřadů.
Huawei, který je hlavním symbolem čínského technologického úspěchu a jednou z nejoblíbenějších značek mobilních telefonů vůbec, tak na americkém trhu čelí stále větším problémům. Nejen z důvodu bezpečnostních rizik vycházejících z úzkých vazeb vedení firmy na Komunistickou stranu a armádu, ale také coby nevítaná konkurence, jež těží z podpory čínského státu a současně ze spolupráce s americkými vývojáři a dodavateli technologií.
Čeští fanoušci firmy Huawei: PPF a Hrad
Narozdíl od trendů v západním světě i varováním českých zpravodajských služeb se u některých českých politických i byznysových představitelů společnost Huawei těší neutuchající podpoře. Jejím nejnovějším příkladem je listopadové memorandum o porozumění mezi společnostmi PPF a Huawei o rozvoji sítí páté generace.
Svá zařízení se už firma snažila dostat i na některá česká ministerstva. Vybavení Huawei se mělo testovat na vnitru, ale na varování Úřadu pro zahraniční styky a informace k tomu nedošlo. Huawei přesto dodává technologie pro Ředitelství silnic a dálnic a nově firma také vyhrála tendr na vybudování datového centra pro ČEZ. Od roku 2014 chytré mobily Huawei používají také zaměstnanci Pražského hradu. Celkem jich Hrad zakoupil skoro 390, tedy o čtyřicet více, než je všech tamních zaměstnanců. Lidové noviny ale píší i o dalších nejasnostech, které spolupráci firmy a Hradu obklopují. Hrad například poskytoval firmě Huawei protislužby – reklamní kampaň, volné vstupenky na hradní akce či prohlídky reprezentačních prostor.
Letos v červnu si společnost požádala o bezpečnostní prověrku u Národního bezpečnostního úřadu, aby vyvrátila podezření a mohla dodávat svoje výrobky i do citlivých institucí a projektů.