Kampaň ke studiu dějin strany odstartovala

U příležitosti stého výročí KS Číny bude strana přehodnocovat svůj dějinný narativ a vypořádá se s „historickým nihilismem“.

K příležitosti letošního stého výročí založení Komunistické strany Číny probíhá v ČLR kampaň ke studiu dějin strany. Ta odstartovala tento měsíc po otisknutí projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga z únorového mobilizačního setkání ke studiu dějin strany v oficiálním ideologickém časopise strany Hledání pravdy (求是, Čchiou-š’). V následujících měsících budou stranické dějiny jedním z hlavních témat probíraných v médiích a pravděpodobně vznikne i nová verze jejich oficiálního výkladu.

V současné době oficiální interpretace vychází z dokumentu Rezoluce k některým otázkám dějin strany od založení státu. Tu strana přijala v roce 1981 v období počátečních let Teng Siao-pchingových ekonomických reforem, kdy se strana potřebovala vyrovnat s traumatickou zkušeností Kulturní revoluce a sporným odkazem Mao Ce-tunga a určit tak správný interpretační rámec použitelný i v ekonomicky se transformující ČLR.

Kulturní revoluci dokument jasně odsuzuje a přiznává i podíl viny Mao Ce-tunga jako jejího strůjce a toho, kdo k moci dostal lidi za ni dále zodpovědné. Rezoluce sice oceňuje Mao Ce-tungův přínos v podobě jeho myšlení, zároveň ale kritizuje jeho ideologický dogmatismus a odsuzuje Maem budovaný kult osobnosti. Právě v těchto ohledech se výklad strany mění, protože kult osobnosti i dogmatická rétorika se pod vedením Si Ťin-pchinga vracejí do stranického diskurzu. Odklonu od rezoluce z roku 1981 nahrává i fakt, že její plné znění zmizelo z oficiálních stranických webů. Letos v únoru navíc orgány strany vydaly aktualizované vydání Stručných dějin KS Číny (中国共产党简史), které problematiku kulturní revoluce redukují pouze na jednu stranu textu a Mao Ce-tungovu roli přímého viníka již neuvádějí. Oproti předchozí verzi z roku 2010 jsou nové Stručné dějiny značně nacionalističtější, zejména ve výkladu čínsko-amerických vztahů po roce 1989 nebo problematiky Hongkongu.

Ať se výklad stranických dějin letos dále promění jakkoliv, jeho hlavní jádro, totiž že komunistická strana má na základě marx-leninské teorie historického materialismu nezpochybnitelné historické právo zastávat v Číně vedoucí úlohu, zůstane nepochybně bez změny. Ti, kdo tyto historické „zákonitosti“ jakýmkoliv způsobem zpochybňují, jsou obviňováni z tzv. „historického nihilismu“. Tento termín se v posledních letech stává jedním z ústředních pojmů Si Ťin-pchingovy domácí propagandy a v letošním roce se jeho důležitost pravděpodobně ještě zvýší. „Historický nihilismus“ v podobě zkoumání odlišné interpretace dějin či zpochybňování historických úspěchů KS Číny může být v ČLR i kriminalizován, např. na základě zákona na ochranu hrdinů a mučedníků z roku 2018.

Tato situace přirozeně komplikuje práci čínským historikům, kterým pod nátlakem strany nezbývá, než „správně vyprávět čínský příběh“ (讲好中国故事). Nátlak strany na „správnou“ interpretaci dějin ale občas pociťují i zahraniční akademici, jako tomu bylo například v případě vydavatelství Cambridge University Press, které v roce 2017 pod tlakem čínských autorit zablokovalo pro uživatele v ČLR 315 akademických článků v časopise The China Quarterly. Proti této formě akademické cenzury se zvedla velká vlna kritiky a vydavatelství tak nakonec články znovu zpřístupnilo.