Končí jízda ve zlatém kočáře

Zlatá éra čínsko-britských vztahů pozbyla lesku a hrozí se proměnit v kyselou okurku vzájemných rekriminací.

Pompézní návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga loni v říjnu v Londýně měla otevřít “zlatou éru” v čínsko-britských vztazích. Zlatým hřebem zlaté éry se měla stát čínská účast na výstavbě Bloku C atomové elektrárny v Hinkley Point. Nová britská vláda teď celý projekt odložila kvůli obavám z možných bezpečnostních rizik. Zlatá éra rychle pozbyla lesku a hrozí se proměnit v kyselou okurku vzájemných rekriminací.

Team snů

Zlatá éra britsko-čínských vztahů přitom žádný zlatý hřeb nepotřebovala. Na rozdíl od České republiky, jejíž současná reprezentace se křečovitě snažila připravit pár měsíců nato Si Ťin-pchingovi uvítání ještě pompéznější, je ČLR pro Velkou Británii skutečně důležitým obchodním a investičním partnerem. S výjimkou roku 2011 investuje Čína v Británii každoročně více, než ve zbytku Evropy dohromady; od roku 2005 úhrnem úctyhodných 38 miliard dolarů.

Vykvétající obchodní vztahy neměly žádnou “diplomatickou smršť” zapotřebí. V minulé britské vládě se nicméně sešel – slovy čínského diplomata citovaného ve Financial Times – “team snů” pro další sbližování mezi oběma zeměmi, totiž premiér David Cameron, a hlavně jeho ministr financí George Osborn. Oba byli ve vstřícnosti vůči Číně ochotni zajít dále než většina západních politiků (s výjimkou politiků českých, pokud je ještě lze považovat za západní).

Výsledkem byla mj. dohoda o čínské účasti na atomové elektrárně v Hinkley Point. Čína sází v domácí energetické politice na jadernou energii – do provozu uvedla 33 jaderných elektráren, dalších 20 je ve výstavbě. Třináctá pětiletka (2016- 2020) počítá s  výstavbou šesti až osmi nových jaderných elektráren ročně. Spolu s domácím rozmachem jaderné energetiky usiluje ČLR stát se předním dodavatelem jaderných technologií v globálním měřítku. Zatím se jí ovšem dařilo proniknout s vyspělou jadernou technologií pouze do zemí jako je spřátelený Pákistán, kde se staví dva jaderné reaktory tříapůlté generace typu Chua-lung (Hualong). Průnik na vyspělý britský trh by představoval první takový projekt v zemích OECD, jež jsou jinak vůči čínským jaderným technologiím zdrženlivé.

Na bloku C v Hinkley Point se ČLR měla v rámci trojstranného britsko-francouzsko-čínského konsorcia podílet pouze jako investor prostřednictvím své státní firmy CGN (China General Nuclear Power Company). Součástí “gentlemanských” dohod během loňské Si Ťin-pchingovy návštěvy byl však i příslib ministra Osborna, že CGN bude moci postavit svůj vlastní reaktor Chua-lung pro další plánovanou atomovou elektrárnu v anglickém Bradwellu. To by byl skutečný průlom, který by Číně otevřel cestu na globální trh, odhadovaný v současnosti na 130 projektů o hodnotě 15 až 25 miliard  dolarů za kus. To už je docela slušný byznys.

Špionáž důvěře nesvědčí

Nelze se proto divit čínskému rozladění, když nová britská vláda oznámila koncem července doslova pár hodin před slavnostním podpisem kontraktu, že schválení Bloku C odkládá. Čínský velvyslanec v Londýně okamžitě varoval, že odklad, nebo dokonce zrušení projektu ohrozí další čínské investice v Británii. Čínská státem kontrolovaná média kritizovala “sinofóbii” vlády premiérky Mayové.

Pozastavení projektu novou vládou přitom nebylo zase tak velkým překvapením. Theresa Mayová je známá svým skeptickým postojem k pročínské politice svého předchůdce. George Osborna vyměnila na postu ministra financí hned první den ve funkci. Šéf jejího kabinetu varoval loni veřejně před případnými “zadními vrátky” v softwaru pro čínské reaktory, jež by v případě krize umožnila zarazit velkou část britské energetické produkce na dálku pouhým stiskem klávesy.

Závan reality vneslo do těchto hypotetických obav minulý týden formální obvinění americké FBI proti firmě CGN, hlavnímu čínskému partnerovi v Hinkley Point. Podle FBI prováděla tato společnost ve Spojených státech po více jak dvě desetiletí systematicky špionáž za pomoci naturalizovaného amerického občana tchajwanského původu Dr Szuhsiung “Allena” Ho. Ten prý naverboval celou síť agentů, aby dodávala firmě CGN a potažmo čínské vládě tajné americké jaderné technologie.

Obvinění ze špionáže sotva přispěje k obnovení důvěry, po němž volá čínská strana. Britsko-čínské vztahy by se v současné atmosféře vzájemné nedůvěry mohly snadno propadnout hluboko pod úroveň před nástupem “teamu snů” Camerona a Osborna. Politická naivita může na čas vyšroubovat úroveň vztahů mezi dvěma systémově odlišnými partnery; v dlouhodobém horizontu jim ale rozhodně neprospívá.

Publikace tohoto článku: Lidové noviny, 24.8.2016