Zatímco napětí na indicko-čínské hranici v Himálaji dosud nepolevilo a tenze mezi Pekingem a Novým Dillím spíše každým dnem narůstá, Čína přitvrzuje i v další z oblastí, kde má sporné územní nároky, totiž v Jihočínském moři.
Již před pár dny prosákly do médií informace, že Vietnam nařídil dceřiné společnosti španělského Repsolu pozastavit těžbu ropy v tzv. bloku 136-03 (čínsky označovaný jako Wanan Bei-21) ve vodách spravovaných vietnamskou vládou. Stalo se tak údajně poté, co Čína Vietnamu pohrozila vojenským útokem na vietnamské základny na Spratlyových ostrovech v případě, že bude pokračovat těžba na území, jež se Čína snaží dostat do své sféry vlivu. Tyto informace byly 24. července potvrzeny reportérem BBC Billem Haytonem. Jen před pár dny přitom BBC přineslo zprávu, že Repsol potvrdil nález významného naleziště v této oblasti.
Ropa ve sporných vodách
Podle Diplomatu Vietnam postupuje v otázkách těžby ve vodách nárokovaných Čínou s velikou opatrností, zejména od incidentu z jara 2014, kdy Čínská národní pobřežní ropná společnost (China National Offshore Oil Company) posunula svůj vrt označovaný jako HD-981 právě do vietnamských vod v rámci jakéhosi „testu“ trpělivosti nejen vietnamské vlády, ale celého mezinárodního společenství v čele se Spojenými státy.
Letos se však přístup Vietnamu začal nenápadně měnit, když jeho vláda znovu povolila průzkumné a těžební aktivity ve zmíněném bloku 136-03 a podepsala zásadní smlouvu se společností ExxonMobil. Bez větší mediální pozornosti pak dala zjevně zelenou také Repsolu. Přitom pravděpodobně právě kvůli Repsolu v červnu navštívil Madrid místopředseda čínské Ústřední vojenské komise, generál Fan Čchang-lung. Hned poté se generál přesunul do Hanoje, kde se údajně s vietnamskými špičkami ohledně sporné těžby nepohodl do té míry, že návštěvu předčasně ukončil a zrušil čínskou účast na významném „přátelském“ bilaterálním jednání s Vietnamem o obraně hranic.
Asertivita ČLR roste jako z vody
Média se shodují na tom, že poslední události v Jihočínském moři svědčí o neobvyklém stupni čínské asertivity při prosazování vlastních zájmů na úkor Vietnamu a dalších zainteresovaných zemí, a hovoří o „novém schématu narůstající čínské agresivity“, což se zdaleka nevztahuje jen k tomuto incidentu. Pokud by napětí mezi ČLR a Vietnamem skutečně vyústilo v ozbrojený útok na vietnamské základny, narušilo by to prostřednictvím Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) pracně udržovanou rovnováhu v celé oblasti a mělo dalekosáhlé důsledky jak pro vnitřní politiku všech zainteresovaných zemí, tak i v širším mezinárodním měřítku. Do obtížné situace by to postavilo také samotné Spojené státy, které mají – nehledě na ochranu společnosti ExxonMobil, v níž působil i současný americký ministr zahraničí Tillerson – v oblasti vlastní bezpečnostní zájmy, Japonsko a další námořní velmoci, které v Jihočínském moři operují.
Něco je ve vzduchu
Již v minulých letech ČLR vyprovokovala podobné incidenty v oblasti Jihočínského a Východočínského moře, ve vodách či na ostrovech spadajících pod správu sousedních států, ať už to byl spor s Japonskem o souostroví Senkaku ve Východočínském moři, který vypukl v roce 2012, případ zabrání filipínského ostrova Scarborough Shoal, na nějž si činí nároky také Čínská republika na Tchaj-wanu, nebo již zmíněný incident s čínským ropným vrtem HD-981. Součástí čínského zastrašování jsou také občasné incidenty s průlety čínských stíhaček nad spornými vodami monitorovanými Spojenými státy či nebezpečné manévry čínských letounů v bezprostřední blízkosti amerických leteckých hlídek.
K poslednímu podobnému incidentu došlo právě začátkem tohoto týdne, kdy se dvě čínské stíhačky Chengdu J-10 dostaly na vzdálenost necelých sto metrů od letounu amerického námořnictva. Došlo k tomu v oblasti Východočínského moře, kterou ČLR v roce 2013 prohlásila za vlastní identifikační zónu letecké obrany (ADIZ). Tento rok se přitom jedná o druhý takový konflikt, k prvnímu došlo letos v únoru v Jihočínském moři a bylo to jen pár dní předtím, než se čínský prezident Si Ťin-pching poprvé sešel s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem.