V zájmu odstraňování příznaků dekadentní západní kultury v ČLR došlo i na tetování a hip-hop. Po březnovém zápase čínských fotbalistů s týmem Walesu (6:0 pro Wales) si čínští fotbaloví fanoušci všimli, že paže některých jejich hráčů jsou pokryty tělovými návleky. Jak píše komentátor čínského sportovního dění pro web SupChina Mark Dreyer, po spekulacích o nakažlivém lišeji šířícím se šatnami hráčů se přišlo na vysvětlení jednoduché, byť i ve světě vrtošivého čínského fotbalu neuvěřitelné: hráči si museli zakrýt všechna tetování. Čínští fotbaloví funkcionáři měli ovšem problém s tetováním hráčů (a s barvením vlasů!) již dávno před touto březnovou novinkou. Jak loni prohlásil Ťia Siou-čchuän, bývalý kapitán čínské reprezentace, nyní trenér: “Kterýkoli z týmů bude chtít být vybrán pro další zápas, by si měl odstranit tetování a smýt barvu z vlasů. Ať se soustředí na hru, a ne na image a vzhled.” Mark Dreyer k tomu lakonicky dodává: “Kdyby tak čínští fotbalisté dovedli tak střílet na branku, jako se čínský fotbal dovede střílet do vlastní nohy…”
Nic nechutného neukazovat!
Fotbal není jedinou oblastí společenského života, již postihl boj proti dekadenci. Další oblastí je hip-hop. Navzdory tomu, že Komunistická strana Číny v nedávné minulosti sama experimentovala s propagandistickým využitím populárních hudebních forem, a to včetně působivého rapového videa lákajícího mladé lidi ke vstupu do Čínské lidově osvobozenecké armády. Počátkem letošního roku se však Strana rozhodla s hip-hopem skoncovat, a spolu s ním i s dalšími projevy “špatného vkusu”.
Čínská varianta hip hopu byla donedávna záležitostí undergroundu, ale v poslední době se stala součástí mainstreamu. Nyní je další z položek na seznamu projevů západních hodnot, které je třeba potlačovat – protože podle zatím nezveřejněných direktiv nesouznějí se základními hodnotami socialismu a narušují harmonický obsah svou častou vulgárností; navíc hrozí společenskou kritikou.
Komentátoři ve státních médiích zdůrazňovali, že tradiční antiautoritářská témata, která se objevují u autorů amerického rapu, tj. rasová diskriminace, užívání drog a násilí gangů, se pro Čínu nehodí. … Prezident Si Ťin-pching zdůraznil potřebu “dovést k dokonalosti systematické řízení kultury” ve svém velkém projevu loni v Pekingu.
Ochrana “kulturní bezpečnosti”
Kampaň za ochranu “čínské kulturní bezpečnosti” začala již před nástupem současného generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, ale teprve za jeho vlády dostala na mnoha úrovních ty správné obrátky: ideologická čistota škol, médií, asertivní přístup k cenzuře výstupů vědeckých institucí nebo kontrola zahraničních univerzit na půdě ČLR.
V polovině ledna proběhla internetem zpráva, že jeden z šampionů populární soutěže Rap of China vystupující pod pseudonymem GAI byl vyřazen z televizní reality show 歌手 (ke-šou, zpěvák) ještě před vysíláním druhé epizody, a to navzdory obrovskému úspěchu v předchozím dílu. Následující den Sina Entertainment uvedla, že jeho rychlý odchod ze show byl pravděpodobně výsledkem širšího vládního zásahu vůči „protikulturnímu obsahu“ v televizi.
Státní správa tisku, publikací, rozhlasu, filmu a televize ČLR, která je v Číně hlavním regulátorem médií, údajně obeslala média s oběžníkem upřesňujícím čtyři pravidla, která mají nadále zavírat nevhodným osobám dveře do médií:
Pokud jde o hosty zvané do vysílání, měly by se všechny programy držet čtyř zásad, říká oběžník. “Nepoužívejte celebrity s nízkou morálkou; nezvěte ty, kdo jsou vulgární a mají nízký vkus; nezvěte ty, jejichž myšlení a styl nejsou vytříbené; a vyhněte se těm, kdo jsou součástí skandálů.”
Nová nařízení mají zakazovat v televizi osoby s tetováním nebo například vyznavače hip-hopové kultury a dalších „nemainstreamových a dekadentních kultur“. Toto rozhodnutí veřejně ohlásil Kao Čchang-li, ředitel oddělení pro styk s veřejností.
Výše uvedené požadavky vedení Strany by mohly být vysvětlením pro nucený odchod GAIe z televizní show. Mladík se ale na rozdíl od jiných kolegů z branže v posledních měsících intenzivně nesnažil o to, aby mohl být považován za součást čínského hudebního mainstreamu – distancoval se od svých starších songů, ve kterých bylo možné sledovat prvky společenské kritiky, zasnoubil se a nazpíval píseň Ať žije Čína (Čung-kuo wan-suej, 中国万岁). Ani jeho výrazně umírněná verze hip-hopu však zelenou od stranických činitelů nedostala. V Si Ťin-pchingově Číně nepomůže ani mávání rudými vlaječkami, zazpívání slova hotpot (název čínského jídla) a zesměšňování kolegů za používání VPN: jakmile dojde na bojkot západních vlivů, Strana nezná bratra.