Čínskojazyčná verze amerického Rádia svobodná Asie (RFA) začátkem května zveřejnila sérii článků o čínském vlivu v Singapuru. Série vychází primárně z dat rozsáhlého průzkumu veřejného mínění, který tchajwanská organizace Asia Fact Check Lab (AFCL; čínsky 亚洲事实查核实验室) zadala přední globální společnosti zabývající se výzkumy trhu a veřejného mínění Ipsos. Průzkum proběhl formou internetového dotazníku od 21. prosince 2023 do 1. ledna 2024 a zaměřoval se hlavně na média a jejich roli ve formování názorů obyvatel Singapuru.
Analýzu pak autoři RFA doplnili o rozhovory s odborníky na mediální problematiku i zástupci singapurských médií. Průzkum ilustruje, jak je pro Singapur stále obtížnější udržet si svou tradiční neutralitu i vzhledem k rostoucímu vlivu čínskojazyčných médií, jejichž konzumenti jsou více nakloněni pročínským, ale i proruským názorům a narativům.
Společná krev, společný příběh?
V žebříčku čínského vlivu tchajwanské Doublethink Lab (民主实验室) za rok 2022 se Singapur umístil z 82 zemí na třetím místě hned za Pákistánem a Kambodžou. Hlavním důvodem jsou čínskojazyčná média, včetně největších místních novin v čínském jazyce Lianhe zaobao (联合早报), které vydává skupina SPH Media navázaná na singapurskou vládu.
I přes toto vládní ukotvení však analýzy ukazují, že noviny často přebírají obsah přímo z oficiálních čínských zdrojů. Zprávy v čínštině přitom čte významné procento singapurských obyvatel. Téměř tři čtvrtiny ze zhruba 5,6 milionu občanů městského státu nacházejícího se na jižním cípu Malajského poloostrova má etnicky čínský původ a singapurská čínština je jedním z úředních jazyků. Město je cílem migrace z pevninské Číny už několik století, v posledních desetiletích se sem stěhují především bohatší čínští podnikatelé a Singapur bývá oblíbenou volbou také pro čínské turisty.
Čínský vliv je proto v Singapuru přítomný také kvůli jazykovým, kulturním a rodinným vazbám obyvatel na pevninskou Čínu. Velká část občanů Singapuru buď z Číny sama přišla, nebo jsou druhou generací přistěhovalců. Většina z nich se pak nějakým způsobem identifikuje s čínskou kulturou. Co je však zásadní, neidentifikují se s Čínou jako státním útvarem (Čung-kuo 中国), ale spíše se považují za příslušníky čínské rasy/kultury/civilizace (Chua-žen 华人). I čínštinu proto označují jako „chua-jü“ (华语), a nikoli termíny používanými v ČLR jako „čínská řeč“ (čung-kuo-chua 中国话) nebo „standardní řeč“ (pchu-tchung-chua 普通话).
I vzhledem ke koloniální minulosti Singapuru je tato republika hodnotově tradičně blízká Západu. S ČLR jej však historicky pojí kromě osobních a kulturních vazeb také významné ekonomické zájmy. I proto si Singapurci pokud jde o zahraniční vztahy zakládají na neutrální „střední“ pozici (čung-li 中立) a „přátelských vztazích“ (jou-chao kuan-si 友好关系) se všemi partnery. Toho se snaží držet i v době stále vyhrocenějších vztahů mezi Spojenými státy a jejich spojenci a Čínou, za jejíhož spojence je nyní považováno i Rusko.
Vychylující se „střední pozice“
Průzkum se mimo jiné zaměřil na postoje Singapurců k USA a ČLR ve spojení s některými nejzávažnějšími globálními geopolitickými problémy. Jako jedno z měřítek „prozápadních“ vs. „pročínských“ postojů využil průzkum názorů na ruskou agresi na Ukrajině a míru podpory nebo naopak odsouzení Izraele a jeho války proti Hamásu. Dalšími měřítky byly kauzy týkající se samotné Číny, konkrétně situace Ujgurů v Sin-ťiangu, hongkongské protesty a podpora nezávislosti Tchaj-wanu.
Singapurská vláda ruskou agresi na Ukrajině jasně odsoudila a i u ostatních témat se kloní spíše k postojům západních spojenců, byť bez ostrých vyjádření a přímé konfrontace čínského režimu. Průzkum však ukazuje, že postoje obyvatel Singapuru jsou v tomto ohledu mnohem pestřejší a v některých případech se více přiklánějí k čínským narativům než k oficiálním stanoviskům své vlády.
Singapurská média jsou pod relativně přísnou vládní kontrolou, jejímž cílem je primárně zabránit cizím vlivům a zachovat „vyvážený postoj” v duchu vládní politiky. Přestože průzkumy (včetně tohoto) dlouhodobě ukazují na vysokou podporu této politiky ze strany singapurské veřejnosti, v posledních letech se zdá být čím dál obtížnější „střední pozici“ udržet vzhledem k sílícím čínským tlakům.
Průzkum dokazuje, že čínské mediální kampaně zahájené prezidentem Si Ťin-pchingem a šířící čínské narativy v zahraničí mají v případě Singapuru jistý dopad na posuny ve veřejném mínění. Oslovení analytici tento posun přičítají hlavně tradičnímu rozšíření čínskojazyčných médií v Singapuru a také vlivu nových influencerů, migrantů z Číny, kteří šíří čínské narativy a propagandu především formou videí na sociálních sítích od Facebooku přes YouTube až po TikTok.
Vliv čínské propagandy navzdory krokům vlády
V průzkumu většina obyvatel Singapuru uvedla, že informace získává primárně ze singapurských médií. Jen malé procento respondentů uvedlo, že sleduje přímo čínská média (např. 5,3 % zmínilo čínské globální televizní vysílání CGTN). V roce 2019 navíc singapurská vláda přijala zákon o boji proti dezinformacím a manipulacím na internetu (Protection from Online Falsehoods and Manipulation Act, POFMA), který by měl bránit šíření nepravdivých zpráv ve snaze ovlivnit veřejnost. Průzkum přesto jasně ukazuje, že dezinformace i čínská propaganda si snadno nacházejí cestu k čínsky mluvícím občanům Singapuru, a to skrytě i ve vládou kontrolovaných singapurských médiích v čínském jazyce. Čím dál rozšířenější je ovšem v podobě videí influencerů na sociálních sítích nebo sdílených přes aplikace a messengery, často i v soukromých skupinách nebo po mailu.
Na šíření nenávisti tímto způsobem už v roce 2022 krátce po napadení Ukrajiny Ruskem upozornil ve svém projevu nyní již bývalý premiér ze singapurské vládní Strany lidové akce (Žen-min sing-tung tang 人民行动党) Lee Hsien Loong (Li Sien-lung 李显龙). Projev pronesl v čínštině se záměrem oslovit především sinofonní obyvatele Singapuru, poukázal však na polarizaci na obou stranách spektra, aby se vyhnul přímému obviňování Číny, a nepopudil tak část posluchačů:
„Pokud jde o Ukrajinu, lidem chodí na mobil různé zprávy. Nemálo z nich usiluje o vyvolávání silně protiamerických nálad. […] Jiné zprávy zase očerňují Rusko a Čínu, a i ty mají za cíl ovlivnit naše postoje a přimět nás, abychom se postavili na stranu Západu. […] Musíme se bránit vměšování zahraničních sil, ať přichází odkudkoli, jedině tak si můžeme zachovat naši suverenitu a nezávislost.“
Tyto výroky jsou výrazem oné deklarované neutrality Singapuru v mezinárodních otázkách, a přestože slova o „udržení suverenity a nezávislosti“ [na Západu] odrážejí částečně slovník vyjadřující čínské postoje, premiér v projevu adresovaném etnicky čínskému obyvatelstvu jednoznačně odmítá čínské narativy a interpretace šířené v rámci propagandistických kampaní zejména na sociálních sítích. V projevu také apeloval na zvyšování mediální gramotnosti a šíření povědomí o vlivovém působení aktérů v různých médiích i na sociálních sítích.
Kdo fandí Rusku
Průzkum AFCL skutečně ukázal, že sice 55,8 % procent respondentů zastává názor, že „krizi na Ukrajině“ způsobilo Rusko, nicméně 37,6 % se domnívá, že na vině jsou USA a NATO, zatímco zbylých 21,7 % „neví“. Podobně v odpovědi na otázku „kdo zavinil válku mezi Izraelem a Hamásem“ označilo 44,7 % za viníka Hamás, 32,2 % Izrael a dalších 17,8 % vinu přičítá USA. Dále průzkum potvrzuje, že mnohem větší podíl protiamerických postojů je mezi konzumenty primárně čínskojazyčného zpravodajství. Přestože tradičně měla většina obyvatel Singapuru více či méně protikomunistické postoje, s ohledem na kulturní vazby a čínštinu coby rodný jazyk je nyní nemalé procento z nich ovlivněno narativy čínské komunistické strany šířenými v médiích.
Na otázku, kam by se za současných konfrontačních vztahů mezi USA a ČLR měl Singapur přiklonit, odpověděla naprostá většina respondentů (87,7 %), že by měl Singapur zachovat „střední pozici“. K Číně by se však přiklonilo o maličko větší procento lidí než k USA (6,6 % vs. 5,7 %). O něco víc lidí také hodnotilo svůj postoj k Číně jako „velmi kladný“ (4,3 %) nebo „kladný“ (27,7 %), než tomu bylo v případě USA (3,5 % „velmi kladný“ a 21,2 % „kladný“).
Ja Ian Chong (Čuang Ťia-jing 庄嘉颖) ze Singapurské státní univerzity v nedávno publikovaném článku poukázal na to, že zatímco americké narativy, respektive západní postoje a interpretace, jsou v Singapuru kriticky prezentovány prostřednictvím pestré škály domácích i západních médií, jejichž názory a postoje se různí, čínské narativy jsou jednohlasné a všechny vycházejí z jediného zdroje – oficiálních čínských médií. Ty se čím dál častěji šíří prostřednictvím neoficiálních kanálů a sociálních sítí, ani tam se však obsahově neodklání od oficiálních zdrojů. Singapur se tradičně držel hesla „ve vojenských záležitostech spoléhat na Ameriku, v ekonomických na Čínu.“ To je však v posledních letech čím dál hůře udržitelné. Série RFA cituje Nicholase Fanga (Fang Kuo-wej 方国威) ze singapurské společnosti Black Dot Research zabývající se průzkumy trhu, který poukazuje na sílící tlaky pročínských kruhů, aby se Singapur přiklonil na stranu ČLR proti USA.
Není čínská kultura jako čínská kultura
V roce 2021 singapurská vláda přijala zákon proti zahraničnímu vměšování a letos v únoru na jeho základě jako „osobu s politickým vlivem“ označila hongkongského podnikatele se singapurským občanstvím Philipa Chana (Čchen Wen-pching, 陈文平). Úřady neupřesnily, ve prospěch které země měl intervenovat, Chan byl však v minulosti aktivní v nejrůznějších „občanských sdruženích“ pod vedením čínské jednotné fronty a ve svých veřejných vyjádřeních často propagoval čínské narativy. V přímém odkazu na prezidenta Si Ťin-pchinga např. vyzýval k tomu, aby etničtí Číňané v zahraničí „vyprávěli správně čínský příběh a šířili tradiční čínskou kulturu.“
V odpovědi na Si Ťin-pchingovu propagandistickou kampaň také Čína v roce 2015 zřídila v Singapuru Centrum čínské kultury, v jehož názvu se objevuje Čína coby stát (tj. čung-kuo wen-chua 中国文化), které by mělo na základě kulturní blízkosti pomoci naklonit obyvatele Singapuru blíže k Číně i politicky. Singapurská vláda na to zareagovala založením Singapurského centra čínské kultury, kde je slovo Čína nahrazeno výrazem označujícím příslušnost k čínské rase/kultuře/civilizaci (chua-cu wen-chua 华族文化) a jako svůj cíl uvádí „šířit lokální dědictví čínské kultury“ a „posilovat lokální národní identitu“.
Ve stejném duchu bývalý premiér v projevu z roku 2022 vyzýval k tomu, aby obyvatelé Singapuru „vyprávěli vlastní příběh“. Čínská kultura“ Pekingu totiž není identická s čínskou kulturou „jižních moří“ (Nan-jang 南洋), jak se čínsky označuje přímořská část jihovýchodní Asie zahrnující i Singapur.
Podle RFA je teď Singapur ve složité situaci. Čína různými způsoby tlačí na singapurskou vládu, aby opustila tradiční „střední pozici“ a v čím dál polarizovanějším světě se jasně přiklonila na její stranu. To se ostatně projevilo i během proběhnuvšího obranného summitu zaměřeného na Asii Shangri-La Dialogue, pořádaného Mezinárodním institutem strategických studií (International Institute of Strategic Studies, IISS) ve dnech 31. 5. – 3. 6. právě v Singapuru. Značný prostor letos dostal čínský ministr obrany, admirál Tung Ťün, který zde mimo jiné prezentoval oficiální postoj Pekingu vůči Tchaj-wanu a neopomenul přitom obvinit z „eskalace napětí v Asii” Spojené státy. Kvůli posilujícímu pročínsky nakloněnému veřejnému mínění je nyní singapurská vláda v kleštích a vedoucí představitelé se obávají proti sílícímu čínském vlivu zasáhnout, aby nepopudili Peking a nenarušili hospodářské vztahy, ale také nepodráždili nezanedbatelnou část vlastních občanů.