Celkový rozvrh „5 v 1“ („五位一体“总体布局; anglicky též ‚“Five-in One“ plan či overall layout „5 in 1“) je v současné době označení strategie rozvoje a budování socialismu s čínskými rysy a obecně čínského systému v pěti vzájemně se doplňujících oblastech: ekonomiky, politiky, kultury, společnosti a ekologické civilizace (经济建设、政治建设、文化建设、社会建设、生态文明建设). Zvláštní označení „ekologická civilizace“ (生态文明) implikuje „vyspělost“, „kultivovanost“, v protikladu „necivilizovanému stavu“ (不文明), což je v čínštině též označení pro „nevychované“ lidi a pro „zaostalé“ společnosti (文明落后).
Jak se píše v oficiálním shrnutí významu sloganu „5 v 1“ na stránkách Komunistické strany Číny v době vzniku tohoto textu: „Pro budování socialismu s čínskými rysy je celkovým základem (总依据) raná fáze socialismu, celkovým rozvrhem (总布局) 5 v 1 a celkovým úkolem (总任务) uskutečnění modernizace socialismu a velká obroda čínského národa“. Jak známo, „velká obroda čínského národa“ představuje naplnění „čínského snu“.
Vymezení pěti oblastí, které tvoří jeden celek na cestě k socialismu, je pevně spjato se „čtyřmi všestrannostmi“ Si Ťin-pchingovy éry, s nimiž společně tvoří rámec pro ostatní hesla a výzvy a zároveň vymezuje sféry naplňování cílů budování. Siao Tung-sung 肖冬松, profesor marxismu na Univerzitě obrany Čínské lidové osvobozenecké armády, v článku pro agenturu Nová Čína popisuje korelaci mezi těmito dvěma pojmy následovně:
Vztah celkového rozvrhu „5 v 1“ a strategického rozvrhu „čtyř všestranností“ je vztahem mezi obecným zaměřením [našich] úkolů a jejich klíčovými body; pochopit klíčové body a podporovat obecné zaměření, takové by měly být naše znalosti a náš přístup.
“五位一体”的总布局与“四个全面”的战略布局之间的关系，是事业全局与事业重点的关系，抓住事业重点，推动事业全局，这是我们应有的认识和态度。
Od tří k pěti
Celkový rozvrh „5 v 1“ je dnes jedním ze základních stavebních kamenů politické teorie generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga, a právě o něm a jeho nové epoše se v souvislosti s tímto pojmem nejčastěji hovoří. Faktem ovšem je, že tento termín poprvé použil už jeho předchůdce Chu Ťin-tchao, a to na 18. sjezdu KS Číny v roce 2012. Chu tam hovořil i o „celkovém základu“, „celkovém rozvrhu“ a „celkovém úkolu“ (viz výše). Částečná kontinuita Si Ťin-pchingova programu s tím, co hlásal jeho předchůdce, není překvapivá a svědčí o tom, že se vedení KS Číny již za Chu Ťin-tchaa postupně posouvalo k dnešnímu diskurzu.
Standardní přístup dnešních ideologů KS Číny je snaha zpětně vytvářet zdání, že politika KS Číny po celou dobu čtyřiceti let reformních procesů kráčí neochvějně a bez zaváhání po rovné cestě až k dnešku. Také již zmíněný profesor Siao Tung-sung hovoří o tom, že strategii „5 v 1“ předcházel již v roce 1982 na 12. sjezdu KS Číny zmíněný koncept „3 v 1“, a to v podobě „budování materiální civilizace, budování spirituální civilizace a posilování socialistické demokracie a právního systému“. (物质文明建设、精神文明建设、健全社会主义民主和法制).
Jiné zdroje ale uvádějí, že termín „3 v 1“ byl poprvé zmíněn až o pět let později na 13. sjezdu KS Číny (1987), kde už se mluvilo o prvních třech oblastech, které s drobnou obměnou nalezneme i v pozdější, rozšířenější verzi, a to „systému socialistické ekonomiky, politiky a kultury“ (社会主义经济、政治、文化体制). V roce 2006 pak byl na 6. plenárním zasedání 16. ústředního výboru KS Číny oficiálně ustaven termín „4 v 1“, který socialistickou ekonomiku, politiku a kulturu rozšířil o čtvrtou kategorii v základní budovatelské strategii strany, budování společnosti.
I přes pohyb mezi různě označenými trojicemi, respektive čtveřicemi propojených oblastí budování socialismu (slovy newspeaku Si Ťin-pchingovy éry: „celkového rozvrhu“), zůstává celkem nepřekvapivě stálým úběžníkem ekonomický rozvoj („materiální civilizace“) a potřeba uchovat si kontrolou nad kulturou v širokém smyslu marxistické „nadstavby“ („duchovní civilizaci“). Připomeňme, že krátce po 12. sjezdu, kdy se objevila strategie „3 v 1“, rozběhlo vedení KS Číny kampaň proti „duchovnímu znečištění“ (精神汙染), která měla za cíl odstranit z čínské kultury (a vnitrostranických debat) „nezdravý vliv buržoazní kultury“, zejména pak úvahy o problému „odcizení“ (异化) v socialistické společnosti, „propagaci humanismu“ (道主义), tendenci k „liberalismu“ (自由主義) v umění i v ekonomické teorii a další prohřešky, které se objevily v době, kdy ČLR v souvislosti s ekonomickými reformami začala objevovat Západ (viz např. článek Wang Shu-Shin, The Rise and Fall of the Campaign against Spiritual Pollution in the People’s Republic of China, Asian Affairs: An American Review, 1986, Vol. 13, No. 1, pp. 47-62; https://www.jstor.org/stable/30172073).
Jako svědectví dobových diskusí uvnitř i vně strany se v roce 1982 v trojici základních oblastí budování socialismu v Číně objevila demokracie a právní řád, obojí samozřejmě s přívlastkem „socialistický“. V tom sehrála roli stále ještě živá vzpomínka na Kulturní revoluci, která mnoho lidí v tehdejší Číně přivedla k přesvědčení, že demokracie a právní řád jsou nezbytnými předpoklady pro to, aby se podobná katastrofa nemohla opakovat.
Důraz na ekologii
Finálním krokem pro ustanovení celkového rozvrhu „5 v 1“ byl podle všeho Si Ťin-pchingův projev na 1. kolektivním studiu politbyra 18. ústředního výboru KS Číny (十八届中共中央政治局第一次集体学习), které se konalo v listopadu 2018 bezprostředně po skončení sjezdu, na němž byl Si Ťin-pching vyhlášen generálním tajemníkem. Si Ťin-pching ceremoniálně předsedající dvacetipětičlennému politbyru coby nový vůdce zdůraznil fakt, že právě na 18. sjezdu strany se budování ekologické civilizace začlenilo mezi předchozí čtyři kategorie:
Jak se prohlubuje socioekonomický rozvoj naší země, postavení a význam ekologické civilizace se stává den ze dne zřetelnější.
Ekologie je také klíčová pro jednu ze „čtyř všestranností“, a to „všestranné budování společnosti mírného blahobytu“ či pro další termíny čínské politické propagandy jako například budování „krásné Číny“ (美丽中国). A tak je zřejmé, že Siovo budování ekologické civilizace zcela přirozeně „splývá s každým aspektem a celkovým procesem budování ekonomiky, politiky, kultury a společnosti“ (融入经济建设、政治建设、文化建设、社会建设各方面和全过程).
Rozšíření předchozích kategorií o ekologii nutně neznamená, že by Si Ťin-pching a jeho politbyro byli osvícenější. Po roce 2000 však po celé Číně sílily protesty související s dopady devastace přírodního prostředí na každodenní život obyvatel. Zdůrazňování péče o životní prostředí se pak stalo i součástí Si Ťin-pchingovy zahraniční politiky a jeho snahy získávat sympatie na Západě, kde se ochrana přírody a klimatu stává stále naléhavější otázkou v politickém i veřejném diskurzu.
Jednota a centralizace
Pomineme-li konkrétní historické souvislosti jednotlivých kroků vedoucích k sloganu „5 v 1“, jeho obsah by mohl vypadat jako poměrně vágní popis vcelku jasných oblastí, na něž se zaměřuje politika jakéhokoli státu. Podstatný však není výčet jednotlivých politik, ale ona „jednota“ (一体), která je těžištěm tohoto „celkového rozvrhu“ (总体布局). Důraz na „jednotu“ – teritoriální, rozhodovací, infrastrukturní, vzdělávací, jazykovou atd. je politice KS Číny stále vlastní, za Si Ťin-pchinga se pak stává téměř „posedlostí“. Úsilí o naprostou centralizaci je projev politického systému, který sice pochopil nezbytnost tržních mechanismů pro vznik dynamické ekonomiky a získávání benefitů z globálního propojení, ale zároveň se nevzdává socialistického plánovaného hospodářství spojeného s „vědeckým řízením společnosti“, jak o něm mluví generální tajemník, stejně jako někteří sociální vědci na prominentních čínských univerzitách.
„5 v 1“ je nejen jedna z mnoha na první pohled absurdních zkratek, která čínským byrokratům usnadňuje psát pokyny podřízeným a zprávy nadřízeným a zefektivňuje standardizovanou komunikaci politických školení a propagandy. Je také dalším z dokladů z posledních let, že politický systém ČLR se nechystá na systémové reformy, v jejichž příchod s rozvojem čínského hospodářství mnozí věřili.