Na nedávném 6. plenárním zasedání 19. ÚV KS Číny stranické špičky jednomyslně schválily novou rezoluci, která kodifikuje výklad dějin strany. Navazuje na předchozí rezoluce z let 1945 a 1981 a slouží jako závazný dokument k interpretaci stranických dějin, a tím i dějin ČLR. Hlavním smyslem dokumentu je ale etablovat éru vlády současného generálního tajemníka Si Ťin-pchinga 习近平 jakou součást dějinného vývoje, vykreslit ji jako nadřazenou vůči předchozím obdobím a zajistit Si Ťin-pchingovi do budoucna neotřesitelnou pozici vůdce, jakou měl před ním jen Mao Ce-tung.
Marginalizace předchůdců
V letošním roce KS Číny oslavila sto let od svého založení, a stranické dějiny tak byly v čínském politickém diskurzu v posledních měsících přirozeně jedním z hlavních témat. Kromě velkolepých oslav spustila strana kampaň ke studiu stranických dějin a začala aktivněji bojovat proti tzv. „historickému nihilismu“. Vznik nové historické rezoluce a její představení na 6. plénu ÚV bylo tak možno již dopředu očekávat.
Dokument s plným názvem „Rezoluce ÚV ke stoletému boji a velkým úspěchům strany“ (中共中央关于党的百年奋斗重大成就和历史经验的决议) v úvodu připomíná dvě předchozí historické rezoluce a uvádí, že „jejich základní body a závěry zůstávají platné dodnes.“ První rezoluce z roku 1945 se vyrovnala s frakčními boji, které ve straně v prvních letech přetrvávaly, a vyzdvihovala sjednocující úlohu Mao Ce-tunga a jeho vliv na ideologii strany. Druhá rezoluce z roku 1981, jež vznikla na počátku období reforem, zase reagovala na zdrcující zkušenost Kulturní revoluce, kterou rozhodně odsoudila. Rezoluce přiznávala Mao Ce-tungovu vinu při jejím rozpoutání, největší vina za její průběh ale padla na tzv. Gang čtyř, a strana tak mohla Maa dále i po jeho smrti uznávat jako velkého vůdce. V obdobném duchu, i když velmi krátce, se o Kulturní revoluci a Maově roli v ní vyjadřuje i letošní rezoluce. Text připomíná i další historické omyly, jako Velký skok vpřed či přílišný rozsah kampaně proti pravici, jejichž hlavní příčinou bylo „odklonění od správné linie.“
Nová rezoluce dále navazuje výkladem období reforem, otevření se a socialistické modernizace, kde popisuje transformaci čínského ekonomického systému ve státem řízené tržní hospodářství. Si Ťin-pchingovi předchůdci Ťiang Ce-min a Chu Ťin-tchao jsou v této kapitole zmíněni jen krátce a příliš prostoru rezoluce nevěnuje ani strůjci reforem Teng Siao-pchingovi. Podle komentátora Billa Bishopa je jistý odklon od Teng Siao-pchinga ve prospěch Si Ťin-pchinga patrný ve způsobu, jakým rezoluce referuje o jejich teoretickém přínosu k marxismu. Zatímco v případě Tengova období a vzniku teorie socialismu s čínskými rysy je „nový skok v adaptování marxismu čínskému kontextu“ (马克思主义中国化新的飞跃) přisuzován straně jako celku, v případě Si Ťin-pchinga rezoluce za použití stejné věty přiděluje úspěch již přímo jen generálnímu tajemníkovi.
Disciplína strany a myšlení
Většina textu se věnuje období po 18. sjezdu strany nazývanému „nová éra socialismu s čínskými rysy“ a vyjmenovává úspěchy strany a generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v jejím „jádru“ (核心). Za jeden z největších Si Ťin-pchingových úspěchů rezoluce pokládá napravení chyb předešlého stranického vedení v podobě sjednocení stranické linie. Toho se Si Ťin-pchingovi ve skutečnosti podařilo docílit především značnou kumulací moci a odstraňováním vnitrostranických oponentů skrze protikorupční kampaně. Při jejich popisu se v textu vyskytují konkrétní jména spojená s érou vlády Chu Ťin-tchaa, jako je např. Ling Ťi-chua 令计划 či Po Si-laj 薄熙来, a rezoluce tak jasně spojuje korupci a „úpadek morálky“ ve straně s předchozím vedením. Při velkém důrazu rezoluce na korupci a stranickou disciplínu není s podivem, že jedním z členů jejího přípravného výboru byl Čao Le-ťi 赵乐际, současný tajemník Ústřední komise pro kontrolu disciplíny, jejíž předchozí šéf Wang Čchi-šan 王岐山 byl strůjcem velkých protikorupčních čistek bezprostředně po Si Ťin-pchingově převzetí moci.
Strana dle rezoluce posílila i v oblasti ideového uvědomění a od 18. sjezdu strany v roce 2012 došlo k „zásadnímu posunu v ideologii a posílení důvěry členů strany a čínského lidu v čínskou kulturu.“ Za ideologickým posunem v Si Ťin-pchingově éře stojí další ze spoluautorů rezoluce, vrchní stranický ideolog Wang Chu-ning 王沪宁, který se na tvorbě myšlení strany podílí už od dob vlády Ťiang Ce-mina a kromě „Si Ťin-pchingova myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou epochu“ (习近平新时代中国特色社会主义思想) přispěl i ke vzniku předchozí koncepce „vědeckého rozvoje“ (科学发展) a teorie „trojího zastoupení“ (三个代表). Pod Wang Chu-ningovým dohledem dochází v posledních letech v ČLR k transformaci, v rámci které strana zasahuje čím dál hlouběji do všech aspektů života včetně soukromého podnikání, vzdělání, vědy či kultury. Právě kultuře začala strana po Si Ťin-pchingově nástupu k moci věnovat zvýšenou pozornost a zahrnula ji mezi aspekty tzv. „komplexního pojetí státní bezpečnosti“ (总体国家安全观), jehož cílem je chránit stranu a její legitimitu před vnějšími i vnitřními hrozbami. V posledních měsících se tato snaha o „bezpečnost“ kultury projevuje přímými zásahy strany do populární kultury či výpady vůči mladým lidem snažícím se vymanit ze stresujícího koloběhu pracovního života.
Jak dodává Si Ťin-pchingův vysvětlující článek k rezoluci, dokument má sloužit především jako shrnutí úspěchů strany v uplynulých letech, zatímco se připravuje na splnění cílů pro další stoleté výročí. Tím bude rok 2049, kdy KS Číny oslaví sto let od svého vítězství v občanské válce a založení ČLR. Do té doby chce strana z Číny vytvořit „velkou moderní socialistickou zemi“, která bude dle slov rezoluce „globálním lídrem“ a „čínský národ se bude hrdě tyčit mezi národy světa.“
Rezoluce jasně vymezila důležitost Si Ťin-pchingovy éry v současném dějinném výkladu a nadřadila ji nad období vlády předchozích stranických generací. Ke srovnání Si Ťin-pchingovy pozice s Mao Ce-tungem už nyní zbývá jen přejmenování současné oficiální ideologie „Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou epochu“ na pouhé „Si Ťin-pchingovo myšlení“, stejně jako tomu bylo u Mao Ce-tunga. K tomu s velkou pravděpodobností dojde příští rok během plánovaného 20. sjezdu KS Číny, kde Si Ťin-pching zároveň dle očekávání obhájí svoji pozici generálního tajemníka strany a přeruší tak pravidelné obměny ve stranickém vedení institucionalizované po Kulturní revoluci s cílem zabránit soustředění moci v rukou jednoho vůdce.