Sinopsis je projekt neziskové organizace AcaMedia z.ú., realizovaný za odborné spolupráce s Katedrou sinologie FF UK v Praze. Jeho cílem je podávat pravidelný přehled o vývoji v Číně a dopady v současném světě z pohledu čínských, českých a světových médií a pozorovatelů.
Nositel ceny Miloslava Petruska za rok 2021.
Kdysi se Čína modernizovala přebíráním západních technologií. Teď Peking sám nabízí ostatním svůj koncept „modernizace“ politického systému. Jeho „demoverze“ je k vidění v Sin-ťiangu.
Nejen tibetské souvislosti uniklých dokumentů o táborech pro Ujgury
Projev generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga k 70. výročí založení ČLR v sobě v kostce obsáhl základní body stranické ideologie, oficiální interpretace soudobých dějin a na ně navazující dnešní představu o místě země ve světě.
Před sedmdesáti lety bylo vyhlášeno založení Čínské lidové republiky. Následující léta budování „nové Číny“ provázely vzestupy a pády, krize a katastrofy, z nichž země po třiceti letech vybředla zásluhou tržního hospodářství a větší míry tolerance v oblasti ideologie. Zásadní politické reformy však nenastaly, naopak, dnešní generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching volá po „návratu k počáteční ideji“ a vyhlašuje „novou epochu socialismu s čínskými rysy“. Po sedmdesáti letech tak zůstávají systémové problémy bez potřebné reflexe.
Čínské oslavy sedmdesáti let vzájemných vztahů na pražském Žofíně se zúčastnil i český prezident. Chybět bude naopak u oslav 30. výročí 17. listopadu. Je dobré si občas připomenout, co kdy vlastně slavíme a proč.
Někdy slýcháváme, že Čína má tak dlouhou tradici, že je nemístné současnému režimu cokoli vytýkat. Vždyť když Číňané chodili v brokátu, my jsme ještě pobíhali v kožešinách. Ono je to ale složitější.
Dávní čínští teoretikové moci toužili po společnosti pod naprostým dohledem panovníka a jeho úřednického aparátu. Pro vnějšího pozorovatele se „čínský sen“ začíná podobat spíše noční můře.
Česko a Čína po sedmdesáti, padesáti a třiceti letech
Je to deset let od chvíle, kdy čínský režim v hlavním městě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny krvavě potlačil rozsáhlé nepokoje. Výsledkem byly stovky obětí. Podobně jako masakr na Náměstí nebeského klidu v Pekingu o dvacet let dříve vedl k upevnění komunistické diktatury, i krveprolití 5. července 2009 přineslo výrazné zpřísnění již tak drakonického režimu ve Východním Turkestánu.
Masakr na náměstí Nebeského klidu a nová éra politické kontroly pohledem z Nového Zélandu.
© 2024 AcaMedia z.ú. | Kontakt: sinopsis@acamedia.cz