Tibet i Sin-ťiang: (Ne)úspěchy čínské národnostní politiky
Nejen tibetské souvislosti uniklých dokumentů o táborech pro Ujgury
Dějiny
„Soudruzi, přátelé! Bez ustání budeme naplňovat touhy lidu po krásném životě.“
Projev generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga k 70. výročí založení ČLR v sobě v kostce obsáhl základní body stranické ideologie, oficiální interpretace soudobých dějin a na ně navazující dnešní představu o místě země ve světě.
Sedmdesát let „nové Číny“: od převýchovy k sociálnímu kreditu
Před sedmdesáti lety bylo vyhlášeno založení Čínské lidové republiky. Následující léta budování „nové Číny“ provázely vzestupy a pády, krize a katastrofy, z nichž země po třiceti letech vybředla zásluhou tržního hospodářství a větší míry tolerance v oblasti ideologie. Zásadní politické reformy však nenastaly, naopak, dnešní generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching volá po „návratu k počáteční ideji“ a vyhlašuje „novou epochu socialismu s čínskými rysy“. Po sedmdesáti letech tak zůstávají systémové problémy bez potřebné reflexe.
Restart Martina Hály: Zeman na Žofíně – míjení v čase a prostoru
Čínské oslavy sedmdesáti let vzájemných vztahů na pražském Žofíně se zúčastnil i český prezident. Chybět bude naopak u oslav 30. výročí 17. listopadu. Je dobré si občas připomenout, co kdy vlastně slavíme a proč.
Blog Lukáše Zádrapy: Máme se kořit „pětitisícileté“ Číně?
Někdy slýcháváme, že Čína má tak dlouhou tradici, že je nemístné současnému režimu cokoli vytýkat. Vždyť když Číňané chodili v brokátu, my jsme ještě pobíhali v kožešinách. Ono je to ale složitější.
Jak se plní čínské sny
Dávní čínští teoretikové moci toužili po společnosti pod naprostým dohledem panovníka a jeho úřednického aparátu. Pro vnějšího pozorovatele se „čínský sen“ začíná podobat spíše noční můře.
Poučení z krizového vývoje pro Hongkong
Česko a Čína po sedmdesáti, padesáti a třiceti letech
Co český politik raději nevidí: výročí ujgurských nepokojů a přes milion lidí v čínských koncentrácích
Je to deset let od chvíle, kdy čínský režim v hlavním městě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny krvavě potlačil rozsáhlé nepokoje. Výsledkem byly stovky obětí. Podobně jako masakr na Náměstí nebeského klidu v Pekingu o dvacet let dříve vedl k upevnění komunistické diktatury, i krveprolití 5. července 2009 přineslo výrazné zpřísnění již tak drakonického režimu ve Východním Turkestánu.
Vzpomínání na 4. červen
Masakr na náměstí Nebeského klidu a nová éra politické kontroly pohledem z Nového Zélandu.
Jaro 1989: Nejúžasnější pro nás i Číňany bylo, když média začala publikovat pravdivé zprávy
Americká sinoložka Andréa Worden strávila rok 1989 v Číně. V rozhovoru popisuje zážitky z hlavního města provincie Chu-nan, Čchang-ša. Vypráví, jak místní obyvatelé vnímali události v Pekingu (demonstrace a následný masakr na náměstí Nebeského klidu), ale i to, jak se ČLR za posledních 30 let změnila.