Poučení z krizového vývoje pro Hongkong
Česko a Čína po sedmdesáti, padesáti a třiceti letech
Dějiny
Co český politik raději nevidí: výročí ujgurských nepokojů a přes milion lidí v čínských koncentrácích
Je to deset let od chvíle, kdy čínský režim v hlavním městě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny krvavě potlačil rozsáhlé nepokoje. Výsledkem byly stovky obětí. Podobně jako masakr na Náměstí nebeského klidu v Pekingu o dvacet let dříve vedl k upevnění komunistické diktatury, i krveprolití 5. července 2009 přineslo výrazné zpřísnění již tak drakonického režimu ve Východním Turkestánu.
Vzpomínání na 4. červen
Masakr na náměstí Nebeského klidu a nová éra politické kontroly pohledem z Nového Zélandu.
Jaro 1989: Nejúžasnější pro nás i Číňany bylo, když média začala publikovat pravdivé zprávy
Americká sinoložka Andréa Worden strávila rok 1989 v Číně. V rozhovoru popisuje zážitky z hlavního města provincie Chu-nan, Čchang-ša. Vypráví, jak místní obyvatelé vnímali události v Pekingu (demonstrace a následný masakr na náměstí Nebeského klidu), ale i to, jak se ČLR za posledních 30 let změnila.
Čína, ta Čína… Čí je to vina?
Třicet let česko-čínských vztahů jako odraz proměn české společnosti
Čína a my po třiceti letech
Vývoj našich vztahů k ČLR kopíruje proměny společnosti jako takové.
Stabilizace společnosti – Tchien-an-men v roce 1989 a třicet let poté
Masové demonstrace za zahájení politického dialogu skončily brutálním vojenským zásahem.
Sü Jou-jü k výročí masakru: Jsem zdrcený…
„Velice mě dojalo, s jak hlubokou náklonností si Češi připomínají Liou Siao-poa.“
„Duch Májového hnutí“ v proměnách času
Vznik moderní Číny symbolizovaný Májovým hnutím je spojen s nezávislým myšlením a studentskými protesty. Současné vedení se snaží tuto tradici interpretovat k obrazu svému.
4. 6. 1989: Příliš hlučné zapomnění
Generační trauma z náměstí Nebeského klidu nevyléčil ani mírný blahobyt v mezích zákona.