Vzpomínání na 4. červen
Masakr na náměstí Nebeského klidu a nová éra politické kontroly pohledem z Nového Zélandu.
Dějiny
Jaro 1989: Nejúžasnější pro nás i Číňany bylo, když média začala publikovat pravdivé zprávy
Americká sinoložka Andréa Worden strávila rok 1989 v Číně. V rozhovoru popisuje zážitky z hlavního města provincie Chu-nan, Čchang-ša. Vypráví, jak místní obyvatelé vnímali události v Pekingu (demonstrace a následný masakr na náměstí Nebeského klidu), ale i to, jak se ČLR za posledních 30 let změnila.
Čína, ta Čína… Čí je to vina?
Třicet let česko-čínských vztahů jako odraz proměn české společnosti
Čína a my po třiceti letech
Vývoj našich vztahů k ČLR kopíruje proměny společnosti jako takové.
Stabilizace společnosti – Tchien-an-men v roce 1989 a třicet let poté
Masové demonstrace za zahájení politického dialogu skončily brutálním vojenským zásahem.
Sü Jou-jü k výročí masakru: Jsem zdrcený…
„Velice mě dojalo, s jak hlubokou náklonností si Češi připomínají Liou Siao-poa.“
„Duch Májového hnutí“ v proměnách času
Vznik moderní Číny symbolizovaný Májovým hnutím je spojen s nezávislým myšlením a studentskými protesty. Současné vedení se snaží tuto tradici interpretovat k obrazu svému.
4. 6. 1989: Příliš hlučné zapomnění
Generační trauma z náměstí Nebeského klidu nevyléčil ani mírný blahobyt v mezích zákona.
30. výročí masakru na Tchien-an-men: Nervozita čínských úřadů roste
Sílící represe před výročím jdou ruku v ruce s dlouhodobou domácí politikou předsedy Si Ťin-pchinga.
Cenzurovaná čínská historie: 30. výročí Masakru na náměstí Tchien-an-men
Ve vzpomínkách na události z června 1989 jsou čínští internetoví uživatelé velmi tvůrčí. Blokovaných slov i obrázků jsou tisíce, zakázáno bylo i slovo „dnes“.