Tibeťané v exilu si zvolili nového sikyonga (premiéra)

Tibetská exilová vláda dávno není středověkou teokracií, jak si to představuje Miloš Zeman.

Tibeťané si v indickém exilu zvolili nového sikyonga – Penpu Tseringa. 26. května bude oficiálně jmenován do funkce. Titul sikyong vznikl v roce 2012 a v tibetském exilové vládě jde o pozici premiéra. Od roku 2017 je pak termín sikyong překládán do angličtiny jako “prezident”.

Do čela tibetské vlády Penpa Tsering nastupuje po Lobsangu Sangayovi (Lozangu Senggeovi), který byl vůbec prvním přímo voleným politickým vůdcem tibetského exilu. V čele exilových Tibeťanů působil Sangay dvě funkční období. Během této doby sedmkrát navštívil Českou republiku, většinou jako host debat Fora 2000. V posledním projevu na Foru například zmínil, že dopad pandemie bude těžký a Covid -19 zcela zničil možnost důvěřovat Číně. 

Ke zvolení nového premiéra odstupující Lobsang Sangay agentuře AP řekl: 

Vysíláme tím (volbami) do Pekingu jasnou zprávu, že Tibet je okupovaný, ale Tibeťané v exilu jsou svobodní. A když máme šanci, příležitost, dáváme přednost demokracii.

Tibetská exilová vláda má tímto už druhého demokraticky zvoleného politického lídra. Poté, co se v roce 2011 vzdal této pozice dalajlama a zůstal pouze představitelem duchovním, si vybírají Tibeťané v Indii politické vedení sami. Během letošních 17. voleb si zvolili také pětačtyřicet nových členů tibetského exilového parlamentu. Exilová vláda dávno není středověkou teokracií, jak si to představuje Miloš Zeman

Tibetské exilové vládě a novému sikyongovi – premiérovi gratulovali ke zvolení například členového belgického, tchaj-wanského či francouzského parlamentu. Za český Senát blahopřání poslal místopředseda Jiří Růžička a senátor Přemysl Rabas, předseda skupiny Přátel Tibetu. Poslední rezoluci k Tibetu přijal český Senát v roce 1998. 

 
Přání ze Senátu ČR