Za očistu internetu v Sin-ťiangu: uživatelé si sami musí instalovat oficiální spyware

Před necelými dvěma týdny se na stránkách Global Voices objevil článek Oiwan Lam, mediální aktivistky, výzkumné pracovnice a pedagožky, toho času sídlící v Hongkongu, který přináší další znepokojivé informace o nástupu digitální totality pod taktovkou čínské komunistické strany.

Používejte ochranu

Obyvatelé Urumči, hlavního města autonomní oblasti Sin-ťiang, jsou podle těchto zpráv od 10. července povinni sami na své mobilní telefony instalovat špehovací aplikaci Ťing-wang (净 网, dosl. „čistá síť“). Zpráva, kterou úřady občany o povinnosti vyrozuměly, vysvětlovala, že cílem této “ochranné” aplikace je především „zabránit přístupu k teroristickým informacím“. Také informace na webových stránkách aplikace v sekci FAQ působí na první pohled celkem nevinně:

Ťing-wang je ochranná služba s kategorizací pro dospělé a děti, kterou představil Jiangsu Telecom. Hlavní funkcí je blokovat pornografické webové stránky, online podvody, trojské koně a phishingové stránky; dále také upozornit uživatele na to, kolik času stráví online; umožnit vzdálené ovládání domácí sítě. Nástroj je určen k tomu, aby pomohl dětem rozvíjet zdravý životní styl vytvořením bezpečného webového filtru pro nezletilé.

Oznámení ze strany policie uvedlo, že prostřednictvím aplikace bude identifikovat a sledovat zdroje a distribuční cesty teroristů spolu s „nezákonnou náboženskou“ aktivitou a „škodlivými informacemi“, včetně videí, obrázků, elektronických knih a dokumentů.

Zabírá to: už se zatýká za soukromé zprávy

Úřady již nyní údajně provádějí namátkové kontroly na místě, aby zajistily, že obyvatelé budou směrnici o instalaci aplikace dodržovat. Již po necelých třech týdnech používání se naplňují obavy, že aplikace bude využívána na mnohem víc než boj proti terorismu: Podle exkluzivní zprávy Radio Free Asia bylo deset kazašských žen z autonomní prefektury Ili Kazakh zatčeno za zprávy poslané do soukromé konverzace ve skupině na WeChatu brzy po instalaci aplikace. Podle nejmenovaného svědka, taktéž kazašského původu, se přitom jednalo o deset obyčejných žen, které neměly žádný zvláštní vztah k politice nebo náboženství. Důvodem k zadržení podle něj bylo jednoduše to, že ve skupině na WeChatu diskutovaly o nežádoucím tématu.

K zavedení tohoto typu kontroly vedly dvě posilující tendence: Jednak celostátní protiteroristická kampaň, která se soustředila z velké míry právě na Sin-ťiang a která probíhá již od roku 2014; jednak trvalé úsilí Pekingu o posílení kontroly online komunikace a přístupu k informacím, které má vyvrcholit v únoru 2018 naprostou blokací přístupu k virtuálním privátním sítím (VPN).

Digitální sledování se používá jako bezpečnostní opatření také v jiných etnických oblastech obývaných národnostními menšinami. Typickým příkladem je Tibet, kde autorka a básnířka Woeser napsala již v roce 2013, že se mobilní telefony staly „ztělesněním strachu“. Speciální pozornost je pak věnována právě sociálním sítím, na jejichž užívání doplácejí především „ohrožené druhy“, jako jsou lidskoprávní aktivisté nebo pracovníci neziskových organizací. Například tchaj-wanský pracovník nevládní neziskové organizace Lee Ming-che byl zatčen čínskými úřady za podvracení státní moci v květnu zřejmě právě kvůli výrokům na WeChatu. Také disident Chu Ťia v roce 2012 uvedl, že mu úředníci státní bezpečnosti při výsleších citovali zprávy, které napsal prostřednictvím WeChatu.