Poprava jako nástroj zahraniční politiky
Minulý týden byl v Číně za pašování metamfetaminu popraven francouzský občan, a to navzdory snahám Francie vyjednat pro něj milost. V Laosu narozený Chan Thao Phoumy v čínském vězení strávil dvacet let a k jeho poslednímu soudnímu přelíčení nebyl připuštěn obhájce. Peking kritiku Paříže odmítá jako zasahování do suverenity tamní justice. Podle Amnesty International se Čína k trestu smrti uchyluje nejčastěji na světě – odhady hovoří o tisících poprav ročně. Od roku 2009 ČLR popravila, převážně za drogové delikty, řadu cizinců ze sousedních zemí i z Evropy, Latinské Ameriky či Kanady.
Tvrdé tresty za drogovou trestnou činnost nejsou v Asii nic neobvyklého, Čína však odsouzené cizince často využívá jako páku proti ostatním státům. To ilustruje příklad Kanaďana Roberta Lloyd Schellenberga. Ten byl v Číně v roce 2014 odsouzen k 15 letům za drogovou trestnou činnost, soud ale po zhoršení vztahů mezi Pekingem a Ottawou v roce 2019 svůj verdikt přehodnotil a uložil mu trest smrti. Poté, co nový kanadský premiér letos oznámil ambici zintenzivnit obchod s ČLR, byl Schellenbergovi trest opět zmírněn. V kontextu tohoto čínského „obchodování“ s uvězněnými cizinci novinářka Sabina Slonková spekuluje, zda české úřady neplánují vyměnit českou policií nedávno zadrženého čínského občana obviněného ze špionáže za zadržovaného českého studenta. Ten se v čínském vězení nachází již sedmým rokem, veřejnost se o jeho osudu ale kvůli mlčení Černínského paláce dozvěděla až letos v únoru.
Zdroje:
ČRO: „Nepochopitelná věc.“ Snaha o převoz Čecha z čínského lágru se zadrhla, Zemana prý informovali pozdě
Business Standard: As Singapore hangs man, these are the nations with the harshest drug laws
iRozhlas: Čína doufá, že si Česko vytvoří o zemi ‚správný obraz‘. Obě strany mají zájem na stabilních vztazích
Policisté v policejním státě
Nejvyšší představitelé Interpolu se mají letos setkat na výročním zasedání v Hongkongu, což vyvolává kritiku řady právníků a lidskoprávních aktivistů. Podle nich tím organizace legitimizuje autoritářské režimy, včetně toho čínského, a zároveň hrozí omezení účasti novinářů či zástupců nevládních organizací. Setkání policejních špiček se navíc bude konat v době, kdy Čína rozšiřuje působnost svého Ministerstva veřejné bezpečnosti po světě v rámci tzv. Iniciativy pro globální bezpečnost, kterou propaguje jako nový mezinárodní bezpečnostní řád.
Čína má v Interpolu značný vliv, v roce 2016 byl jeho šéfem zvolen náměstek ministra veřejné bezpečnosti Meng Chung-wej. Ve funkci však setrval jen krátce – v roce 2018 zmizel během své návštěvy Číny a následně byl odsouzen na 13 let za korupci. Peking je zároveň dlouhodobě kritizován za zneužívání systému tzv. červených varování (red notices), který používá nejen k dopadení kriminálníků, ale také k omezení svobod aktivistů a odpůrců svého režimu. „Může být využit k lokalizaci osob, k nátlaku na místní úřady, aby jim odebraly pobytové oprávnění, a k účinnějšímu sledování, zastrašování a obtěžování,“ dodává Laura Harth z organizace Safeguard Defenders.
Zdroje:
Newsweek: How Hong Kong Meeting Shows China’s Power In Interpol
Sinopsis: Interpol a čínská stopa
Sinopsis: How Hong Kong was lost
Vůdkyně tchajwanského Kuomintangu v Číně
Čeng Li-wen, předsedkyně strany Kuomintang (KMT), v úterý vyrazila na návštěvu do Čínské lidové republiky. Zatím navštívila mauzoleum zakladatele Čínské republiky i strany Kuomintang Sunjatsena, návštěva však potrvá až do neděle a Čeng Li-wen se plánuje setkat i s generálním tajemníkem ÚV KS Číny Si Ťin-pchingem. Čeng svou návštěvu prezentuje jako cestu ke smíření, využívají ji však zejména čínská média k šíření propagandy. Tchajwanská společnost včetně části KMT pak cestu kritizuje a tchajwanští občané zdůrazňují, že Čeng nezastává žádnou funkci, která by jí dávala mandát Tchaj-wan jakkoli reprezentovat. Kromě předsedkyně opoziční politické strany totiž nemá žádnou politickou funkci.
Kuomintang, který je již po třetí volební období v opozici, je hluboce ideologicky rozdělen v otázce přístupu k Číně. Zatímco starší členové, kteří na Tchaj-wan přišli z Číny s Čankajškem roku 1949, mohou mít k Číně (nikoli však ke KS Číny!) blízký vztah, mladší členové mají stejně jako drtivá většina tchajwanské společnosti vlastní svébytnou identitu odlišnou od čínské. Čeng Li-wen přitom zastupuje proud, který má k Číně patrně nejblíže, stejně jako k Rusku – loni v listopadu vzbudila pozornost tvrzením, že Vladimir Putin není diktátor, protože byl zvolen v demokratických volbách. Její pozice uvnitř KMT však není silná a vzbuzuje navíc kontroverze i proto, že ještě před pádem diktatury se sama účastnila prodemokratického hnutí, a později byla dokonce členkou DPP.
Zdroje:
Taipei Times: Premier finds Cheng’s trip ironic
CRI: Cheng Li-wun v čele delegace čínské strany Kuomintang navštívila Mauzoleum Sun Yat-sena
Jamestown: ‘Mainlander’ Narratives Dominate Kuomintang Leadership Race
Sinopsis: Historie Tchaj-wanu a konceptu jedné Číny
Tichý vítěz na Blízkém východě
Příměří ve válce na Blízkém východě, oznámené dramaticky v úterý večer na poslední chvíli před vypršením Trumpova ultimáta, bylo uzavřeno i díky zásahu Číny. Ta měla přimět Írán zasednout k vyjednávacímu stolu a vyzvala jej k větší „flexibilitě a zmírnění napětí“. ČLR tak využila svůj vliv na Írán, který podporuje jak ekonomicky, tak do jisté míry i diplomaticky – začátkem tohoto týdne například spolu s Ruskem vetovala rezoluci OSN o otevření Hormuzského průlivu, kterou označila za zaujatou. I z toho důvodu si Írán přeje mít Čínu u vyjednávání – podle íránského velvyslance v ČLR země doufá, že „Rada bezpečnosti OSN, velké země jako Čína a Rusko i zprostředkovatelské země jako Pákistán a Turecko budou spolupracovat na zajištění míru v regionu“.
Čína v celém konfliktu velmi opatrně vyvažuje svoje zájmy. Na jedné straně by jí mohlo vyhovovat, že by delší konflikt vyčerpával ekonomické i vojenské zdroje Spojených států a prohluboval transatlantické rozpory, což by některé státy mohlo motivovat k užší spolupráci s Pekingem. Na druhé straně by však dlouhodobé narušení dodávek ropy a zemního plynu a růst jejich cen představovaly pro Čínu významné riziko, i když je na krátkodobé výkyvy relativně dobře připravena. Zároveň jí aktivní diplomatická role přináší reputační zisky v podobě obrazu světového „mírotvůrce“ i určité uznání ze strany USA, což může vytvářet prostor pro pragmatičtější vztahy, například v kontextu plánované návštěvy amerického prezidenta v Číně. Celkově se tak dá říci, že Peking ze situace vyšel posílen – a bez nutnosti přímo vstupovat do konfliktu.
Zdroje:
The Guardian: US and Iran agree to provisional ceasefire as Tehran says it will reopen strait of Hormuz
The New York Times: China Pressed Iran Toward Cease-fire, Iranian Officials Say
MZV ČLR: 2026年4月8日外交部发言人毛宁主持例行记者会
Foreign Policy: China’s Absence Draws America Deeper Into Risky Wars
Pád dalšího člena politbyra
Ma Sing-žuej, člen politbyra a bývalý stranický tajemník v Sin-ťiangu, je vyšetřován kvůli podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona. Po generálech Čang Jou-siaovi a Che Wej-tungovi jde již o třetího člena politbyra v tomto období, který čelí disciplinárnímu šetření. Čistky přitom nejen nepolevují, ale naopak sílí – stranické orgány loni potrestaly téměř milion osob, což je nejvyšší počet od doby, kdy strana začala tyto statistiky před přibližně dvěma dekádami zveřejňovat. Zároveň stále častěji zasahují i do nejvyšších politických pater.
Strana obvykle neuvádí konkrétní důvody, proč jsou její členové vyšetřováni, a ani v případě Ma Sing-žueje tomu není jinak. Nabízí se však několik možných vysvětlení. Jedním z nich je korupce – Ma dříve působil v leteckém a kosmickém sektoru, přičemž raketové síly byly v nedávné době zasaženy mnoha korupčními skandály. Z tohoto odvětví však odešel již před delší dobou. Další možností je tak jeho působení v Sin-ťiangu; jeho odvolání přišlo v době výrazných změn v přístupu čínského vedení k etnické politice. Ty zahrnovaly personální změny i přípravu zákona o podpoře etnické jednoty a pokroku. Zákon vstoupil v platnost minulý měsíc a usiluje o asimilaci národnostních menšin do jednotného čínského národa.
Zdroje:
Xinhua: 马兴瑞涉嫌严重违纪违法正接受中央纪委国家监委纪律审查和监察调查
Foreign Policy: Another Chinese Politburo Member Falls
Associated Press: China’s Communist Party investigates ex-Xinjiang leader Ma Xingrui