Čína a svět tento týden: Trump v Pekingu

Summit Trump–Si přinesl pompézní ceremonie i pozitivní rétoriku o „strategické stabilitě“, hluboké rozpory kolem Tchaj-wanu a obchodu však zůstávají nevyřešené.

Červené koberce místo průlomu

Donald Trump v pátek ukončil svou návštěvu Pekingu, během níž oba lídři absolvovali několik osobních setkání i společnou návštěvu historického Chrámu Nebes. Setkání se neslo v pozitivní atmosféře – byly rozprostřeny červené koberce a zazněly i fanfáry. Čína mluvila o „konstruktivním vztahu strategické stability”, v němž se projevuje pouze „uměřená konkurence“ a „zvladatelné rozdíly“. Tato formulace částečně působí jako zbožné přání Pekingu — důraz na stabilitu je pro něj zásadní, protože čínská exportně orientovaná ekonomika je silně závislá na předvídatelném mezinárodním prostředí. Trump pak během návštěvy nešetřil superlativy na adresu „starého přítele“ Si Ťin-pchinga ani samotné „nádherné Číny“.

Za těmito ceremoniemi však byly patrné zásadní rozpory, které nepůjde jen tak zamést pod červený koberec. Donald Trump odmítl odpovědět na otázky novinářů, jestli na schůzce mluvili o Tchaj-wanu, zato Si se tohoto tématu podle oficiální čínské zprávy opravdu nebál. Podle něj na něm závisí čínsko-americké vztahy: „Pokud bude tato otázka řešena správně, mohou bilaterální vztahy zůstat stabilní. V opačném případě mohou mezi oběma zeměmi vzniknout střety, či dokonce konflikty, které by vzájemné vztahy přivedly do velmi nebezpečné situace“. Velmi ostré vyjádření navazuje na podobné výroky ministra zahraničí Wang Iho před summitem i vyjádření v čínském tisku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání prohlásil, že politika USA vůči Tchaj-wanu zůstává „beze změny“.

Zatímco pro Čínu byl nejzásadnějším tématem Tchaj-wan, Trump si přijel do Pekingu především pro obchodní dohody, čemuž nasvědčuje i složení jeho delegace či přípravná jednání, která nezvykle vedl ministr financí Scott Bessent. Čínská strana zdůraznila „vzájemně výhodnou povahu“ čínsko-amerických obchodních vztahů – to je však poněkud nadnesené označení pro křehké obchodní příměří, v němž se obě země navzájem drží v patové situaci. Zároveň však ani jedna strana nemá zájem na další eskalaci. Trump bez konkrétních detailů uvedl, že se Čína zavázala k nákupu ropy i zemědělských produktů ze Spojených států. Co však naoplátku získala Čína, odmítl sdělit.

Zdroje:

Ministerstvo zahraničí ČLR: 习近平同美国总统特朗普会谈

Xinhua: 习近平同美国总统特朗普在中南海小范围会晤

The White House: President Trump had a good meeting with President Xi of China

Foreign Policy: What Trump and Xi Want From Their Summit

BBC: Live reporting

Čistky bez konce

Bývalé ministry obrany Wej Feng-chea a Li Šang-fua minulý týden vojenský soud podmínečně odsoudil k trestu smrti za masivní korupci. Tento trest v praxi znamená, že pokud v případě obou mužů nenastanou nové okolnosti, změní se po dvou letech na doživotní odnětí svobody bez možnosti předčasného propuštění. Vyšetřován pro korupci měl být i současný ministr obrany Tung Ťün, obvinění proti němu však nebyla oficiálně vznesená.

Korupce je v Čínské lidové republice všudypřítomná a veřejnost ji vnímá jako závažný problém. Čistky, které Si Ťin-pching po svém nástupu zahájil pod záminkou protikorupčního tažení a které postupně likvidují jeho skutečné i domnělé oponenty, tak měly zpočátku pozitivní odezvu. Nyní již však zasáhly na půl druhého sta nejvýše postavených stranických funkcionářů, členů vlády a důstojníků i další miliony nižších politiků či státních úředníků. Jak postupně politici mizí, koncentruje se v rukou Si Ťin-pchinga čím dál větší moc a stále méně lidí je mu ochotno oponovat. Poté, co letos v lednu úřady zahájily vyšetřování Čang Jou-sia, druhého nejmocnějšího muže armády hned po Si Ťin-pchingovi, působí v obvykle sedmičlenné Ústřední vojenské komisi pouze Si Ťin-pching a jediný další člen, Čang Šeng-min. Již v roce 2018 byl na doživotí za úplatkářství odsouzen člen politbyra Sun Čeng-cchaj, o němž se uvažovalo jako o nástupci Si Ťin-pchinga. Kvůli (nejen) korupci je pak osmým rokem nezvěstný i Jie Ťien-ming, bývalý ředitel společnosti CEFC a poradce exprezidenta Miloše Zemana.

Zdroje: 

Nikkei Asia: China sentences two former defense ministers to death with reprieve

Sinopsis:  Pád vycházející hvězdy a staronový ministr zahraničí

Obrana v zajetí tchajwanské politiky

162 dní – tak dlouho trvalo, než Legislativní Jüan (tchajwanský parlament) schválil speciální balíček financování ozbrojených sil ve výši 25 miliard dolarů. Finální částka představuje pouze 2/3 vládou navrhované sumy a během příštích osmi let by měla být použita pro nákup vojenského vybavení či munice z USA a rozvoj domácího obranného průmyslu. Ke škrtu vedl nesouhlas opozice, která v Legislativním Jüanu drží většinu. Opozice v čele s Kuomintangem (KMT) od loňského listopadu návrh blokovala kvůli nejasné komunikaci vlády, obavám z korupce u státních zakázek a zpoždění u předchozích objednávek zbraní. Ve skutečnosti ale spor mezi vládnoucí DPP a KMT tkví spíše v odlišném přístupu stran k Pekingu a Washingtonu.

Současná tchajwanská vláda tvořená DPP považuje intenzivní zbrojení za jeden z hlavních způsobů, jak ČLR odstrašit od případného útoku či blokády. Nákup má navíc demonstrovat USA, že Tchaj-pej svou obranu bere vážně, a naklonit si Donalda Trumpa. Naopak vůči Číně tradičně smířlivější KMT se blokováním rozpočtu snaží vyslat signál Pekingu a svým voličům, že vztah s ČLR by měl být založen na vzájemném dialogu – navzdory provokacím čínské armády a ostré rétorice Pekingu vůči tchajwanské vládě. Schválením balíčku těsně před summitem Trump-Si Legislativní Jüan pravděpodobně reaguje na spekulace, že se Si Ťin-pching pokusí vyměnit snížení americké vojenské podpory Tchaj-wanu za ústupky v jiných oblastech. Tchaj-wan se tak na poslední chvíli snaží Trumpovi ukázat, že stále o americké zbraně a podporu stojí. Opoziční škrty se proto prakticky nedotknou zakázek z USA, přesto tamní ministerstvo zahraničí zpoždění ve schválení balíčku označilo za „neužitečná“ a „ústupek Číně“. Škrty naopak komplikují rozvoj domácího obranného průmyslu a snahu Tchaj-wanu se stát světovou jedničkou v budování dronů bez čínských komponentů. Jejich dopad může pocítit i ČR, která patří mezi největší světové odběratele tchajwanských dronů.

Zdroje:

Reuters: Taiwan parliament approves extra defence spending but less than government wanted

NYT: After Months of Arguing, Taiwan Lawmakers Approve $25 Billion for U.S. Arms

CNA: 國防特別條例三讀通過預算上限7800億 政院專報經立院同意始得編列

CNA: 國防特別預算未納無人機艦 專家:衝擊關鍵不對稱戰力

聯合新聞網: 國防預算遭大刪4700億 卓揆:將提三大補救方向

Taipei Times: Cabinet seeks NT$1.25tn for special defense budget plan

Taiwan News: US says Taiwan defense funding delays a concession to Beijing

The Economist: Taiwan’s bid to export drones free of Chinese parts is taking off

Námluvy Kuomintangu v Pekingu pokračují

Největší tchajwanská opoziční strana Kuomintang dále pokračuje ve sbližování s Pekingem. Poté, co předsedkyně strany Čeng Li-wen 鄭麗文 minulý měsíc osobně navštívila ČLR a setkala se s generálním tajemníkem KS Číny, se na oficiální cestu do Pekingu vydal i místopředseda strany Čang Žung-kung 張榮恭. Ten se tentokrát sešel s dlouholetým čínským ideologem Wang Chu-ningem, který je členem stálého výboru politbyra ÚV KS Číny a aktuálně ve vedení strany řídí Ústřední vedoucí skupinu pro tchajwanské záležitosti. Místopředseda Čang v duchu aktuální rétoriky vedení Kuomintangu během schůzky zmínil, že obyvatelé obou stran Tchajwanské úžiny „jsou Číňané a patří do jedné rodiny“ a že jejich vzájemné vztahy nemají mezistátní charakter, čímž se vymezil vůči myšlence tchajwanské samostatnosti.

Strana Kuomintang, v překladu Čínská národní strana, je historickým rivalem KS Číny a občanská válka mezi nimi je příčinou současné mezinárodní pozice Tchaj-wanu, v minulosti ale v případě potřeby dokázaly obě strany pragmaticky spojit síly. Aktuálně je tak KMT pro KS Číny hlavním spojencem v boji proti suverenitě Tcha-jwanu. Zároveň je ale nutno podotknout, že i KMT a jeho voliči jsou v otázkách přístupu k Číně rozpolceni a současné vedení strany představuje jen ten nejradikálnější proud. Předsedkyně Čeng Li-wen ani místopředseda strany Čang Žung-kung nejsou aktuálně zvoleni do žádných veřejných funkcí a až nastávající volby v lednu 2028 ukáží, zda je taktika intenzivního dialogu s Čínou pro KMT úspěšná.

Zdroje:

United Daily: 張榮恭:兩岸議題繞不開一個中國

SCMP: Cross-strait ties are ‘not state-to-state’, KMT vice-chair tells senior Beijing official