Když se v lednu 2024 na Tchaj-wanu konaly prezidentské a parlamentní volby, nešlo pouze o další demokratické hlasování ve východní Asii. Výsledek voleb pečlivě sledovaly vlády v Pekingu, Washingtonu, Bruselu i dalších světových metropolích. Tchaj-wan totiž dnes představuje nejen geopolitické ohnisko soupeření mezi demokracií a autoritářstvím, ale také laboratoř moderních informačních operací.
Zkušenosti tohoto ostrovního státu jsou přitom relevantní i pro Evropu a Českou republiku. Přestože české prostředí vychází z odlišného historického a politického kontextu, základní mechanismy informační manipulace jsou překvapivě podobné. V obou případech jde o snahu využívat společenské rozpory, oslabovat důvěru v demokratické instituce a vytvářet prostředí, v němž je stále obtížnější rozlišovat mezi ověřenou informací, propagandou a cílenou manipulací.
Česká republika se navíc nachází ve specifické situaci. Dlouhodobě patří mezi země Evropské unie s relativně nízkou důvěrou v média i politické instituce. Debaty o válce na Ukrajině, energetické bezpečnosti, migraci nebo vztazích se Západem se tak často silně polarizují. Právě takové prostředí představuje ideální terén pro působení zahraničních informačních operací.
Téma zahraniční informační manipulace a vměšování (Foreign Information Manipulation and Interference – FIMI) se tak bezprostřední týká i nás.
Autoritářská internacionála?
Evropské debatě o informačních hrozbách v posledních letech pochopitelně dominovalo Rusko. Moskva dlouhodobě využívá dezinformační kampaně jako součást své zahraniční politiky a po zahájení agrese vůči Ukrajině v roce 2022 se tato skutečnost stala ještě zřetelnější. Současně však roste význam dalšího aktéra – Čínské lidové republiky.
Peking tradičně postupoval odlišně. Zatímco Rusko často pracuje s otevřeně konfrontačními narativy a šířením nepravdivých informací, čínské informační operace byly dlouhou dobu založeny především na propagaci pozitivního obrazu Číny a budování vlivu prostřednictvím ekonomické diplomacie, médií nebo akademických kontaktů. Toto rozdělení však postupně přestává platit.
V posledních letech lze pozorovat stále výraznější sbližování čínských a ruských přístupů. Projekt Sinopsis opakovaně upozorňuje, že partnerství mezi Moskvou a Pekingem není pouze pragmatickou reakcí na mezinárodní vývoj. Oba režimy sdílejí podobný pohled na fungování mezinárodního systému, lidská práva, suverenitu či úlohu státu ve společnosti. Společným jmenovatelem je odmítání liberální demokracie jako univerzálního modelu politického uspořádání.
Tato ideologická konvergence se promítá také do informačního prostoru. Čínská a ruská média stále častěji přebírají podobné narativy, vzájemně se podporují v mezinárodních otázkách a vytvářejí alternativní interpretace globálních událostí. Ačkoli jejich zájmy nejsou totožné, například v otázkách vlastních latentních územních sporů, sdíleným cílem zůstává oslabování důvěry v demokratické instituce a západní mezinárodní řád.
Tchaj-wan jako „pacient číslo jedna“
Právě Tchaj-wan představuje místo, kde lze podobný vývoj sledovat nejzřetelněji. Čínská lidová republika považuje tento ostrovní stát za součást svého území, přestože jej nikdy nespravovala, a dlouhodobě usiluje o jeho politické připojení. Zároveň vyhrožuje vojenskou anexí v případě, že se Tchaj-wan odmítne připojit „mírově”. Vedle vojenského a diplomatického tlaku proto využívá také širokou škálu nástrojů označovaných jako aktivity šedé zóny. Jejich cílem není přímý konflikt, ale postupné oslabování vůle společnosti vzdorovat.
Informační operace představují jednu z nejdůležitějších součástí této strategie a není náhodou, že bývá Tchaj-wan označován za „pacienta číslo jedna“ čínských vlivových operací. To, co je zde testováno, bývá následně využíváno i v dalších zemích. Policy brief „From Taipei to Brussels“, publikovaný organizacemi Sinopsis a Doublethink Lab, analyzuje právě zkušenosti z tchajwanských voleb v roce 2024. Studie ukazuje, že cílem informačních operací nebylo přesvědčit voliče o výhodnosti sjednocení s Čínou. Taková strategie by měla jen omezenou šanci na úspěch, protože většina Tchajwanců si přeje zachovat současný status quo.
Místo toho se operace soustředily na domácí témata. Útoky se zaměřovaly na ekonomickou situaci, dostupnost bydlení, kvalitu vládnutí, obrannou politiku nebo jednotlivé politické představitele. Jinými slovy na otázky, které skutečně zajímaly voliče. To představuje důležité poučení i pro Evropu. Úspěšné informační operace totiž zpravidla nestaví na zcela vymyšlených problémech. Využívají existující obavy, frustrace a konflikty a snaží se je dále prohlubovat.
Polarizace jako strategická zbraň
Jedním z klíčových zjištění tchajwanského výzkumu je role polarizace. Případ údajného příchodu 100 tisíc indických pracovníků na Tchaj-wan ukázal, jak rychle lze běžnou politickou debatu proměnit v kulturní konflikt. Z původně technické otázky pracovní migrace se během několika týdnů stalo téma vyvolávající silné emoce, rasové stereotypy a veřejné protesty. Podobný mechanismus je dobře známý také v Evropě.
Migrace, klimatická politika, válka na Ukrajině nebo energetická transformace se stávají tématy, kolem nichž se koncentrují informační kampaně různých aktérů. Jejich cílem přitom nemusí být prosazení konkrétního politického řešení. Často postačuje zvýšit míru nedůvěry mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Polarizovaná společnost se totiž stává zranitelnější vůči dalším formám manipulace.
Právě v tomto kontextu je znepokojivý vývoj důvěry v média. Podle Reuters Institute patří Česká republika dlouhodobě mezi země s relativně nízkou důvěrou ve zpravodajství. To samo o sobě neznamená, že společnost automaticky podléhá dezinformacím. Ukazuje to však, že tradiční instituce ztrácejí schopnost fungovat jako společný referenční rámec veřejné debaty. Bez něj je stále obtížnější dosahovat společenského konsenzu o základních faktech.
Dalším důležitým poznatkem z tchajwanských voleb je rostoucí role generativní umělé inteligence. Operace zaměřená proti tehdejší prezidentce Cchaj Jing-wen ukázala, jak snadno lze dnes vytvářet obsah, který působí důvěryhodně, profesionálně a autenticky. Videa vytvořená pomocí nástrojů umělé inteligence byla schopna během krátké doby oslovit desetitisíce uživatelů a šířit manipulativní obsah napříč platformami. Zatímco v minulosti byly informační operace omezeny lidskými a finančními zdroji, generativní umělá inteligence umožňuje jejich masovou automatizaci.
Odolná společnost jako nejlepší obrana
Tchajwanská zkušenost nabízí Evropě důležité poučení. Nejde pouze o technologická řešení nebo nové bezpečnostní mechanismy. Klíčovým faktorem se ukazuje být odolnost společnosti jako celku. Právě proto je v tchajwanském případě tak důležitá spolupráce mezi státní správou, akademickou sférou, novináři, fact-checkingovými organizacemi a občanskou společností. Neexistuje jediná instituce, která by byla schopna informačním hrozbám čelit sama.
Evropská unie v posledních letech významně pokročila v budování nástrojů proti FIMI. Vznikly nové mechanismy sdílení informací, specializované týmy v rámci Evropské služby pro vnější činnost i legislativa zaměřená na digitální platformy.
Přesto zůstává řada slabin. Nejdůležitější z nich nespočívá v technologiích, ale v důvěře občanů v demokratické instituce, média a samotný veřejný prostor. Právě zde se zkušenost Tchaj-wanu stává nejrelevantnější pro Českou republiku. Obrana proti informační manipulaci totiž nezačíná až ve chvíli, kdy se objeví dezinformační kampaň. Začíná mnohem dříve, a to budováním společnosti, která je schopna kriticky pracovat s informacemi, zachovat otevřenou debatu a současně odolávat pokusům o její zneužití. V době rostoucí spolupráce mezi autoritářskými režimy se tato schopnost stává jedním z klíčových předpokladů demokratické bezpečnosti.