Čínský mladík na útěku kvůli „hanobení mučedníků“

Dramatický příběh studenta Wang Ťing-jüho prchajícího před čínskou policí odhaluje širokou škálu možností, jakými může pekingský režim své kritiky dostat zpět do ČLR.

Od roku 2012, kdy se moci v Čínské lidové republice chopil generální tajemník Si Ťin-pching, značně vzrostl počet čínských občanů žádajících v zahraniční o azyl. S tímto trendem ale posílila i snaha čínských úřadů dostat své uprchlé obyvatele za použití oficiálních i neoficiálních prostředků zpět do ČLR. Pobyt v zahraničí tak pro čínské disidenty zdaleka není zárukou bezpečí, jak ukazuje například nedávný příběh devatenáctiletého studenta Wang Ťing-jüho 王靖渝, který se momentálně ukrývá před čínskou policií v Nizozemsku, po dramatické cestě přes Turecko, Dubaj a Ukrajinu.

Pokus o „maskovanou extradici“

Wang Ťing-jü z ČLR odešel už v červenci 2019, kdy ho rodiče poslali preventivně do zahraničí poté, co na čínských sociálních sítích vyjádřil podporu hongkongským demonstrantům. Reálně se o Wang Ťing-jüho začaly čínské úřady zajímat letos v únoru v souvislosti s jeho výroky o incidentu v údolí Galwan na čínsko-indické hranici v červnu 2020. Letos v únoru Čína oznámila, že během tohoto krátkého konfliktu přišli o život čtyři vojáci Čínské lidové osvobozenecké armády, přičemž Wang Ťing-jü se na čínské sociální síti Weibo dotazoval, proč čínským úřadům trvalo několik měsíců, než počet mrtvých zveřejnily. Za to byl záhy společně s dalšími šesti uživateli sociálních sítí obviněn z hanobení mučedníků, což je v ČLR od roku 2018 trestný čin. Wang tou dobou již pobýval v Istanbulu, čínská policie ale zadržela jeho rodiče a začala Wangovi vyhrožovat, že pokud se nevrátí, nečeká je nic dobrého. Na výhrůžky Wang nereagoval, ale ve strachu o svůj další osud se rozhodl odjet do Spojených států, a 5. dubna tak odletěl z Istanbulu do New Yorku s dvouhodinovým přestupem v Dubaji.

Po příletu na dubajské letiště byl Wang Ťing-jü zadržen místní policií a po několika dnech strávených v detenčním centru byl obviněn z údajného hanobení islámu. V zadržení strávil Wang několik týdnů až do 27. května, kdy ho dubajské úřady propustily a deportovaly zpět do Turecka. Wangovi po celou dobu jeho zadržení hrozila tzv. „maskovaná extradice“, kdy by byl na základě imigračního zákona deportován do ČLR, protože neměl pro pobyt v Dubaji vízum. Místní policie a lidé z čínské ambasády dále nutili Wanga k podepsání dokumentů vyjadřujících souhlas s jeho návratem zpět do Číny. Žádný z těchto dokumentů Wang ale nepodepsal, což je pravděpodobně hlavní důvod, proč se deportaci do Číny nakonec vyhnul.

Tajné vězení v Dubaji

Krátce po Wangově dubnovém zadržení přijela do Dubaje i jeho snoubenka Wu Chuan 吴欢, aby pro něj zajistila právníka a pomohla mu se z dubajské vazby dostat. Po několika dnech byla Wu ze svého hotelu odvedena na dubajskou policejní stanici, kde ji vyslýchali zástupci konzulátu ČLR. Čínští představitelé poté Wu několik dní drželi na místě, které ona sama popisuje jako tajné čínské vězení, ve kterém mělo být kromě Wu zadržováno i několik Ujgurů. Toto místo v Dubaji Wu srovnávala s tzv. „vězeními na černo“ (黑监狱), která v Číně slouží k rychlému zadržení nepohodlných osob bez nutnosti oficiálního obvinění. Tato extralegální vězení se většinou v Číně nacházejí ve státem vlastněných hotelech, nemocnicích nebo jiných budovách. Dubajské místo Wu popsala jako vilu. Její tvrzení je zatím prvním dokladem o existenci takového zařízení mimo území ČLR. Čínská i dubajská strana jeho existenci popřely.

Po návratu z dubajského zadržení zpět do Istanbulu se Wang Ťing-jü vydal dočasně na Ukrajinu. Zde obdržel email od policie z rodného Čchung-čchingu s varováním, že čínské úřady vědí, kde se právě nachází, a že Ukrajina má s Čínou extradiční dohodu. Wang ze strachu před vydáním do Číny přeletěl 29. července se snoubenkou do Nizozemska, které extradiční dohodu s Čínou uzavřenou nemá, a oba zde požádali o azyl.

Wangův případ dokládá urputnou snahu pekingského režimu dostat pod svou kontrolu a potrestat každého čínského občana, který se opováží zpochybnit oficiální narativ, a to i  pokud je v zahraničí, a zároveň i širokou škálu metod, jak toho docílit. Dalším způsobem, jak Čína dosahuje tohoto cíle, je násilná repatriace, kterou čínský režim používá ve většině případů při unášení skutečných zločinců žijících v zahraničí. Existují ale i případy unesených kritiků režimu nebo příslušníků pronásledovaných menšin.

Přestože Evropa je po Spojených státech hlavním cílem Číňanů prchajících před pekingským režimem, ani zde nejsou plně v bezpečí, protože i v Evropské unii jsou nadále státy, které mají s ČLR uzavřenou bilaterální dohodu o extradici. Ačkoliv Čína ve většině případů žádá o vydávání osob na základě obvinění ze zločinů, jako je ekonomická kriminalita, motivace čínské strany může být i politická. Například polské soudy letos v březnu po dvou letech propustily z vazby švédského občana původem z Číny Li Č’-chueje 李志辉, o jehož vydání žádala ČLR kvůli ekonomické kriminalitě. Zároveň ale existovalo podezření, že pravým důvodem Liova stíhání byla jeho aktivita v hnutí Fa-lun-kung, které je v Číně tvrdě potíráno.

Publikace tohoto článku: Deník Referendum, 27.8.2021