Hackováním cizích společností k novým technologiím

V posledních třech letech výrazně klesl počet hackerských útoků z Číny. Je to známka větší zdrženlivosti nebo profesionalizace čínských hackerů?

Barack Obama a čínský prezident Si Ťin-pching 习近平 se v loňském roce dohodli, že nebudou tolerovat hackerskou činnost vůči druhé straně v otázkách obchodních tajemství. V posledních třech letech počet hackerských útoků z Číny skutečně výrazně klesl – známé čínské hackerské skupiny spojované s útoky na důvěrné obchodní informace snížily svou činnost o 80 procent. Ze sledovaných 72 skupin jich od konce roku 2015 pouze 13 narušilo firemní sítě v USA, Evropě a Japonsku. Je to skutečně vítězství Obamovy politiky?

Podle americké společnosti FireEye se jedná o velmi strmý, a tím pádem také podezřelý pokles. Podle Boba Stasio z FireEye je nesmírně obtížné stanovit, zda je pokles hackerské činnosti reálný: “Je velmi snadné skrýt velkou část těchto aktivit jejich přesunutím do soukromého sektoru, na university nebo na volně přidružené účastníky.”

Podle Jasona Healeyho z Kolumbijské univerzity a člena Atlantické rady by pro KS Číny bylo jednodušší kontrolovat nižší počet profesionálních špiónů než řady amatérů snažících se hacknout americké sítě. Na druhé straně by ale bylo pro USA jednodušší se potom na tyto profesionální hackery zaměřit. Ať tak či onak, v září, rok po vzájemné dohodě obou prezidentů, by Obamova vláda měla potvrdit trend snižování počtu čínských hackerů – je to totiž jeden z hlavních úkolů, které si ve vztahu k Číně vytyčila.

V poslední době se objevují nové  zprávy o průnicích čínských hackerů, jejichž jednání čínská vláda oficiálně odsoudila, ale podle zahraničních médií se na jejich činnosti nejspíše podílela. Podle Andrewa Blakea tak například stojí čínská vláda za nabouráním se do počítačů FDIC (Federální úřad pojišťování vkladů) v letech 2010, 2011 a 2013. Před několika dny byl na téměř čtyři roky odsouzen hacker Su Pin 苏斌, kterému se podařilo s pomocí dvou společníků nabourat do sítě největší letecké společnosti na světě a získat tak citlivé informace o amerických stíhačkách F-22 a F-35 i o Boeingu C-17, nejdražším letadle, které kdy Pentagon vyvinul – ukradl prý na 630 000 tajných složek o výzkumu za 3,4 miliardy dolarů. Čínská vláda jakoukoli spojitost se Su Pinem popřela, ale čínská média jej jednoznačně podpořila:

“Rádi bychom mu vyjádřili vděčnost a úctu za jeho službu vlasti,“ naspalo v komentáři z března polooficiální Global Times. „Na tajném bitevním poli bez střelného prachu Čína potřebuje zvláštní agenty, aby získávali tajemství od USA.”

V roce 2013 obvinil Pentagon čínskou vládu z další řady kyberútoků po celém světě. Podle listu Christian Science Monitor, označila Kancelář ředitele pro národní kontrašpionáž USA (ONCIX)  čínské hackery za nejaktivnější špióny na ekonomickém poli. Jejich motivaci přitom přehledně shrnul  Si Ťin-pching na shromáždění čínských špičkových vědců v červnu 2014:

“Iniciativu v konkurenci a vývoji udržíme pouze tehdy, budou-li klíčové technologie v našich vlastních rukou. Jen tak můžeme zajistit bezpečnost naší národní ekonomiky, obrany a dalších aspektů.”

Předsevzetím Číny je totiž podle ONCIX změnit postupně označení  “vyrobeno v Číně” na “vynalezeno v Číně”. Věda a výzkum jsou ovšem nákladné a zdlouhavé procesy, v nichž Čína stále zaostává. Hackování cizích společností pomáhá celý proces výrazně urychlit.