Miloš Zeman na Hedvábné stezce

Účast českého prezidenta jako jediné hlavy státu EU na Fóru Pásu a cesty v Pekingu posouvá Českou republiku dále do sféry vlivu Ruska a Číny.

Prezident Zeman vyrazil bez ohledu na ústavní krizi s prořídlou, ale stále početnou delegací do Číny na „Fórum Pásu a cesty“, jinak „summit“ iniciativy známé též jako Nová hedvábná stezka. „Pás a cesta“ změnila během své tříleté působnosti několikrát jméno; současná verze má tu nevýhodu, že anglická zkratka jejího pekingského summitu zní BARF (Belt And Road Forum), tedy „blít“. V materiálech Fóra ji proto nahradilo neutrálnější BRF…

Pochod na západ

Jméno iniciativy přitom není zcela bez významu. Současná krkolomná složenina „pás a cesta“ (dříve „jeden pás a jedna cesta“, i taj i lu) je výsledkem kompromisu mezi dvěma čínskými strategickými doktrínami. První formuloval v říjnu roku 2012 profesor Wang Ťi-s‘ 王缉思, jeden z nejvlivnějších současných čínských „geopolitických“ stratégů, v eseji „Postup na západ“ (Si ťin 西进). V duchu poučky klasika čínské vojenské strategie Mistra Suna „vyhýbat se síle útokem na slabost“ Wang Ťi-s‘ argumentoval, že nejlepší odezvou na Obamův „obrat do Asie“ (Pivot to Asia), tedy přenesení americké pozornosti z Předního východu do Východní Asie, je vlastní čínský „pivot“ opačným směrem, tedy do Střední Asie a na Přední Východ, pomalu vyklízený Američany. Čína se tak vyhne konfliktu se „sílou“ (reprezentovanou americkou Sedmou flotilou) v mořích na Dálném východě a bude mít volnou cestu opačným směrem do vnitrozemí na západ – tím spíš, že ve Střední Asii již měla připravené pozice v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), regionálního sdružení ČLR, Ruska a post-sovětských „stánů“, budovaného od roku 2001.

Si Ťin-pching vzal tuto koncepci za svou a v září 2013 vyhlásil v kazašské Astaně iniciativu Nové hedvábné stezky. (Svůj vlastní koncept „Nové hedvábné stezky“ se předtím v roce 2011 snažila neúspěšně prosazovat Obamova ministryně zahraničí Hillary Clinton pro bezpečnostní spolupráci mezi Afghánistánem a Indií). Wangův obrat na západ (a do vnitrozemí) ovšem narazil na odpor u čínské admirality, která namítala, že jednostraně vyklízí tradiční oblast strategického zájmu ČLR, tedy Východočínské a Jihočínské moře. Výsledkem bylo propojení obou koncepcí a rozšíření Nové hedvábné stezky (pásu) o námořní větev (stezku), slavnostně vyhlášenou v říjnu 2013 v Jakartě.

Budoucnost globalizace

Celá iniciativa vznikla jako strategická odpověď ČLR na Obamův „pivot“ do Asie, ale pod patronací Si Ťin-pchinga se z ní stala hlavní zahraničně-politická priorita ČLR a výraz vlastního čínského pojetí globalizace. Obamův „pivot“ došel konkrétního vyjádření ve smluvním systému Transpacifické partnerství (TPP), který měl v kombinaci s obdobným systémem v euroatlantickém prostoru (TTIP) zakládat budoucnost globalizace jako procesu řízeného pevnými pravidly a transparentními normami na ochranu životního prostředí, duševního vlastnictví, ochrany a bezpečnosti práce, apod.

„Pás a cesta“ je čínskou alternativou k tomuto systému – geopolitická iniciativa pro mezinárodní spolupráci bez pevných norem a jasných pravidel, kde se dohody uzavírají při politických jednáních za zavřenými dveřmi, nejlépe bilaterálně na vládní úrovni, případně s účastí vlivných oligarchů. Typickým příkladem je plánovaný rychlovlak z Bělehradu do Budapešti, vlajkový projekt iniciativ Pás a stezka a 16+1 (čínská politická platforma pro vztahy s východní Evropou). Finální dohody se uzavřely na politické úrovni během summitu 16+1 loni v Rize – a ihned vyvolaly vyšetřování Maďarska orgány Evropské unie pro podezření z porušení unijních zásad na ochranu hospodářské soutěže. U nás je v paměti snaha prosadit do politických dohod na summit v Rize přiklepnutí dostavby Dukovan čínským kontraktorům bez výběrového řízení.

Trumpův nástup do Bílého domu vedl k ústupu od globalizace, vyjádřenému odstoupením USA od TPP. O uvolněný prostor se hlásí Čína. Ani ne měsíc po Trumpově inauguraci formuloval Si Ťin-pching novou koncepci „Dvojího vedení“ (liang-ke jin-dao 两个引导), tedy vedoucí úlohy ČLR v globalizaci a mezinárodní bezpečnosti. Prezident Zeman s částí politické reprezentace strhávají svou účastí na summitu ČR v době tektonických geopolitických změn dále do sféry čínského a ruského oligarchického kapitalismu. Bude na voličích, aby se vyjádřili, zda tam chtějí s ním.

Publikace tohoto článku: Hospodářské noviny, 11.5.2017