Několik velkých čínských sociálních sítí se v posledních týdnech přidalo k boji proti tzv. „historickému nihilismu“. Tím se v čínském diskurzu v obecné rovině myslí popření objektivních zákonitostí dějin, jak je chápe marxistický historický materialismus, konkrétně pak jakékoliv popírání oficiálního výkladu dějin či historických zásluh strany a jejích revolučních hrdinů.
Sítě jako Weibo, Douban, Toutiao nebo čínská varianta TikToku Douyin proti historickému nihilismu začaly brojit krátce poté, co šéf hlavního internetového regulačního úřadu, Čínské státní internetové a informační správy (国家互联网信息办公室, ČSIIS), 20. dubna v novinách Study Times 学习时报 publikoval článek vyzývající k většímu usměrňování názorů na internetu, včetně potírání historického nihilismu. Stejný úřad v loňském roce tento pojem více konkretizoval, když zveřejnil seznam deseti „fám“, jejichž šíření by se měli internetoví uživatelé vyvarovat. Mezi ně patří například zpochybňování oficiálně udávané délky Dlouhého pochodu či autentičnosti deníku vzorného vojáka Lej Fenga 雷锋, jehož obraz se stal během Kulturní revoluce symbolem oddanosti Mao Ce-tungovi.
Mikroblogová síť Weibo vydala prohlášení s výzvou uživatelům, aby na síť přidávali pozitivní obsah a nahlašovali případné projevy historického nihilismu, načež po inspekci smazala přes tři tisíce „dějinně citlivých“ příspěvků. K obdobným krokům se kromě Douyinu a Toutiao přidala i síť Douban, která byla donedávna považována za poslední místo na čínském internetu, kde bylo možné do jisté míry vyjadřovat liberálnější názory. Douban původně sloužil jako zájmová síť pro fanoušky filmů či literatury a roky se jí dařilo vyhýbat přílišné komercializaci i zájmu cenzorů. V červnu letošního roku se ale již dostala do hledáčku ČSIIS, která momentálně dohlíží na její „nápravu“.
Neopakovat sovětské chyby
Pojem historický nihilismus není v ČLR novinkou, jeho význam ale výrazně vzrostl v posledních letech, kdy se stranické dějiny staly jedním z ústředních témat politického života. To bylo patrné zejména loni, kdy se před 100. výročím založení KS Číny rozjela kampaň ke studiu stranických dějin. Ta vyvrcholila přijetím nové rezoluce k dějinám strany, dokumentem navazujícím na obdobné rezoluce z let 1945 a 1981, který v dějinném kontextu vyzdvihuje Si Ťin-pchingovu „novou éru socialismu s čínskými rysy“ nad období vlády jeho předchůdců.
V rámci vnitrostranické vzdělávací kampaně bojující proti historickému nihilismu vznikl dokumentární film „Historický nihilismus a kolaps Sovětského svazu“. Čínští komunisté často používají rozpad SSSR jako odstrašující příklad a snaží se z jeho chyby poučit ve strachu, že ČLR by mohl čekat stejný osud. Nově vzniklý film pak sovětský úpadek dává do souvislosti s odklonem od správného výkladu dějin.
Dokument vyzdvihuje Stalina, zlehčuje jeho zodpovědnost za hladomory a popírá existenci masových čistek. Zároveň se v duchu čínsko-sovětské ideologické roztržky vymezuje vůči Chruščovově destalinizaci jakožto prapůvodnímu projevu historického nihilismu. Gorbačov na něj posléze navázal svým zahráváním si s kapitalismem, čímž pád SSSR dokonal.
Film naopak vychvaluje Putinův režim za jeho snahu „správně“ pracovat s historií, což v Rusku probíhá do jisté míry podobně. V obou zemích propaganda pracuje s válečnými mýty, jejichž zpochybňování úřady tvrdě trestají. Mezi největší prohřešky pak patří zlehčování činů válečných hrdinů, které je v Rusku i v Číně trestné, v Číně konkrétně od roku 2018, kdy byl přijat zákon na ochranu hrdinů a mučedníků (中华人民共和国英雄烈士保护法).
Mučedníci v blockbusteru
Konkrétní příklad užití zákona o mučednících k potírání historického nihilismu ukazuje nedávný případ bývalého novináře Luo Čchang-pchinga 罗昌平, který byl 5. května kvůli svým komentářům k autenticitě válečného filmu Jezero Čchang-ťin (长津湖) odsouzen k sedmi měsícům vězení za údajné hanobení válečných hrdinů.
Film vzniklý na objednávku Oddělení propagandy ÚV KS Číny vypráví o hrdinství čínských vojáků Lidové dobrovolnické armády, kteří během korejské války u jezera Čchang-ťin v extrémních mrazech čelili armádě vedené OSN, aby jich pak několik desítek tisíc mrazům i cizí armádě podlehlo. Film oslavující oddanost „mučedníků“ své vlasti se promítal během oslav stého výročí založení strany a stal se jasným hitem čínských nacionalistů, z nichž někteří při promítání jedli zmrzlé brambory, aby se více vcítili do role hrdinů na plátně. Jezero Čchang-ťin je aktuálně vůbec nejvýdělečnější čínský film.
Zatímco se z filmu stal trhák, Luo Čchang-pching na sociální sítích několikrát zpochybňoval jeho historickou autenticitu a upozorňoval na jeho jistou komičnost, která je u čínských propagandistických filmů častá. Největší rozruch způsobil jeho komentář ke scéně, kde umrzlí čínští vojáci stojí stále s puškami v boji, zatímco jim americký generál Oliver P. Smith salutuje za jejich odhodlání. Vojákům bojujícím u Čchang-ťinu se v ČLR běžně říká „rota ledových soch“ (冰雕连), ale Luo vojáky v této scéně označil za „rotu idiotských soch“ (沙雕连), čímž chtěl upozornit na absurdnost scény.
Luo Čchang-pching v minulosti zastával pozici zástupce šéfredaktora vlivného časopisu Cchaj-ťing 财经 a byl považován za jednoho z nejvýznamnějších čínských investigativních novinářů. Za svou práci získal v roce 2013 cenu za integritu organizace Transparency International. Kromě trestu odnětí svobody na sedm měsíců bude muset Luo za hanobení mučedníků zaplatit pokutu 80 tisíc jüanů „Památníku války proti americké agresi a pomoci Koreji ve městě Tan-tung (丹东)“ a vydat veřejnou omluvu.