V listopadu 2017 proběhla v médiích zpráva, že čínská společnost CEFC společně s Pentou mají zájem koupit od americké společnosti Time Warner podíl v Central European Media Enterprises (CME). Součástí CME je společnost CET 21, která je držitelem licencí na vysílání televizních stanic Nova, Nova Cinema, Nova Sport, Nova 2, Nova Action, Nova Gold a Nova International (a licencí obdobných stanic v několika dalších východoevropských zemích). Mezi zájemci o podíl byla původně jmenována i PPF známá svými obchodními zájmy v Číně, která však od záměru upustila.
Energetická společnost s mnohostrannými zájmy
CEFC (Chua-sin; zkratka z anglického názvu China Energy Fund Committee) dnes podle čínských zpráv zaujímá sedmé místo na žebříčku pěti set nejbohatších čínských soukromých firem. Jak anglický název společnosti napovídá, zaměřuje se na obchod v oblasti energií; konkrétně se jedná o ropu a zemní plyn. Největší úspěch v tomto směru v cizině zatím zaznamenala v září 2017, kdy získala významný podíl v ruské polostátní firmě Rosněfť a začala zprostředkovávat zvýšený podíl exportu ruské ropy a zemního plynu do Číny.
Do České republiky „předsedu“ společnosti Jie Ťien-minga podle jeho slov přivedl zájem o finančnictví, konkrétně koupě podílu ve finanční skupině J&T v roce 2014. Další akvizici J&T Finance Group, včetně banky, na konci listopadu zastavila Česká národní banka s poukazem, že CEFC neprokázal dostatečně původ majetku. CEFC měl ve stejné době podobné problémy také v USA, kde se pokoušel koupit rozhodující podíl v newyorské finanční skupině Cowen.
Historie společnosti, která zahájila raketový vzestup po roce 2012, je nejasná a v čínskojazyčných médiích se o Jie Ťien-mingovi píše jako o nejtajemnějším čínském podnikateli. Mládí dnes čtyřicetiletého „předsedy“ a rychlost, s níž se zcela neznámá společnost dostala mezi nejvlivnější čínské firmy, vedou ke spekulacím o tom, že má vazby na vlivové skupiny v čínské armádě.
Jie Ťien-ming sám měl donedávna ve svém životopisu uvedeno působení v Čínském svazu pro přátelské styky se zahraničím (CAIFC), považovaném v odborné literatuře za veřejnou platformu čínské vojenské rozvědky. Dnes nicméně působení v této organizaci odmítá a CEFC se dokonce snažil zabránit zveřejnění této informace právními výhrůžkami.
Společnost CEFC se u nás stala známou úzkým napojením na prezidenta Zemana a na Smíšenou česko-čínskou komoru vzájemné spolupráce. Jie Ťien-ming je od roku 2015 Zemanovým poradcem pro Čínu. Jeho blízký spolupracovník Chan Chauto, člen představenstva CEFC, je zároveň čínským prezidentem Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce. V době sbližování s českými partnery byl Chan též předsedou základní organizace Komunistické strany Číny ve společnosti CEFC, což je v Číně funkce zásadního významu. V této souvislosti není bez zajímavosti, že Smíšená komora má na svých stránkách CAIFC jako první odkaz.
O tom, že se nejedná o obyčejnou soukromou společnost, vypovídá také firemní kultura, kterou se CEFC chlubí na svých stránkách. Za její základ se považuje propojení „obchodní ekonomiky, konfucianismu a vojenského způsobu řízení“.
Zvláštní poradce Jie Ťien-ming
Jie Ťien-ming je nejen „předsedou“ společnosti CEFC, ale také předsedou stejnojmenné občanské organizace registrované v Hongkongu, kterou plně financuje. Spolek CEFC, který se pyšní statusem zvláštního poradního orgánu Ekonomické a sociální rady OSN, propaguje oficiální čínskou linii globálního rozvoje, pravidelně organizuje čínsko-americká kolokvia a poslední dva roky na půdě OSN i jinde šíří myšlenku Nové hedvábné stezky.
Ředitelem a hlavní tváří spolku na mezinárodních fórech je Patrick Ho, původním povoláním oční chirurg a v letech 2002–2007 ministr vnitra Hongkongu v první místní vládě po předání enklávy pod čínskou správu. Patrick Ho má výborné kontakty v čínských politických kruzích datující se do doby ještě před připojením Hongkongu k Číně, kdy byl členem Čínského lidového politického poradního shromáždění.
Patrick Ho byl loni v listopadu ve Washingtonu zatčen společně s bývalým ministrem zahraničí Senegalu Cheikhem Gadiou; oba čelí obvinění z uplácení afrických politiků. V úplatkářské aféře, která se realizovala prostřednictvím amerických bank, a tedy v americké jurisdikci přísně postihující mezinárodní korupci, je namočený také ugandský ministr zahraničí Sam Kutesa.
Jie Ťien-ming se od celého případu distancoval s poukazem na to, že s příslušnými zeměmi jeho firma neobchodovala. Vzhledem k úzkému propojení mezi firmou CEFC a spolkem CEFC je těžké uvěřit, že by o aktivitách Patricka Ho v Africe nic nevěděl. Tím spíše, že „předseda energetické společnosti“ je v obvinění vůči Patricku Ho zmiňován jako příjemce některých inkriminovaných e-mailů v kopii.
Sam Kutesa jako předseda Valného shromáždění OSN také Jie Ťien-minga v době, kdy byl ještě zcela neznámý, jmenoval svým zvláštním poradcem. Shodou okolností to bylo ve stejném roce, kdy jej svým poradcem jmenoval také Miloš Zeman.
Bezpečnostní rizika
Koncem minulého roku se Jie Ťien-ming stal jedním z oceněných čínských „podnikatelů roku“. Při té příležitosti poskytl výjimečně interview, které uveřejnilo internetové vydání Čchungčchingských ranních zpráv.
Znovu potvrdil, že CEFC je soukromá společnost, a prohlásil, že všechny dohady o napojení jeho firmy na armádní a státní struktury jsou neopodstatněné. Podle jeho názoru jde o nedorozumění plynoucí z toho, že on sám nemá potřebu prezentovat se v médiích ve stylu „laciné reklamy“.
Zároveň ale potvrdil, že svoje obchodní zájmy realizuje v souladu se státní strategií, zejména v oblasti energetické bezpečnosti. Podle agentury Bloomberg na to dostává štědré půjčky od státních bank v míře, jaká obvykle není soukromým firmám dostupná. Analýza Bloombergu dále ukazuje, že zisky společnosti ani zdaleka neodpovídají jejím rozsáhlým akvizicím, a nakonec tento byznys srovnává s domečkem z karet, který „se v Číně může rychle zhroutit“.
V kontextu zahraniční strategie ČLR lze snahu čínského subjektu získat nejsledovanější televizní stanice v regionu chápat jako součást širších ambicí ovlivňovat dění v Evropě. CEFC se již jednou na počátku svého působení v ČR pokusil proniknout do médií a krátce vlastnil podíl v mediálním konglomerátu Jaroslava Soukupa Médea Group, včetně televize Barrandov, odkud se však bez udání důvodů stáhl.
Jie Ťien-ming si je významu pozitivního vlivu na veřejné mínění vědom. Když před rokem pro státní internetový zpravodajský portál Renmin wang představoval svoji obchodní strategii, mluvil o tom, proč koupil Slávii, fotbalový klub, který zjevně nebude vydělávat.
Vyjádřil se v tom smyslu, že fotbal je český národní sport, který sledují všichni, od prezidenta po obyčejné lidi, a že Slavia má v zemi sto tisíc fanoušků. Odhadl, že i s rodinnými příslušníky to představuje milion lidí, tedy skoro jednu desetinu veškerého obyvatelstva České republiky, jejichž přízeň prý svým příspěvkem do krachujícího klubu získal.
V citovaném rozhovoru v Čchungčchingských ranních zprávách Jie Ťien-ming také vysvětluje, proč si pro svou společnost zvolil za evropskou základnu právě Českou republiku. Říká, že lidé v České republice jako v někdejší socialistické zemi mají na rozdíl od západní Evropy kladný vztah k čínskému modelu.
Pokud se transakce s Time Warner uskuteční, bude mít Jie Ťien-ming ideální příležitost dále rozvíjet sympatie českého lidu k modelu společnosti založené na absolutní moci jednoho politického subjektu a podporující neprůhledné ekonomické vztahy dojednávané za zavřenými dveřmi s vybranými oligarchy. K tomuto „modelu“ má možná kladný vztah jedna politická garnitura v České republice. Nakolik je vlivná, se mimo jiné ukáže i ve volbách už tento týden.