Sinopsis je projekt neziskové organizace AcaMedia z.ú., realizovaný za odborné spolupráce s Katedrou sinologie FF UK v Praze. Jeho cílem je podávat pravidelný přehled o vývoji v Číně a jeho dopadech v současném světě z pohledu čínských, českých a světových médií a pozorovatelů.
Nositel ceny Miloslava Petruska za rok 2021.
Snad žádné jiné místo v sobě nekoncentruje tolik potenciálu pro mocenské plány Pekingu jako Tibet. Komunistická strana Číny ho geopoliticky využívá prostřednictvím tamních vodstev, nerostných surovin, strategické polohy, ale i tibetského buddhismu.
Nedávný případ sebeupálení mladého tibetského populárního zpěváka neobyčejně jasně odhaluje, co k takovým protestům mladé Tibeťany vede, i přes výrazné zlepšení materiálních podmínek života v Tibetu v posledních desetiletích.
Na sklonku února se ve Lhase na protest proti útlaku v Tibetu upálil fenomenální tibetský zpěvák Tsewang Norbu. Jedná se po dvou letech o další oběť tohoto typu krajního protestu a vůbec první pop-kulturní celebritu, která se rozhodla takto protestovat.
V českém parlamentu (25. ledna) vznikla Skupina přátel Tibetu, v jejímž čele stojí lidovecký poslanec Hayato Josef Okamura. Inspirací bylo poslancům i setkání s tibetským filmovým režisérem, vězněm svědomí a držitelem ceny Václava Havla za kreativní disent Döndub Wangčhenem. Ten v Praze představil svůj dokument Nechat strach za sebou (Leaving Fear Behind) o olympiádě v Pekingu 2008, za který byl uvězněn na šest let. Následující rozhovor je nejen o tomto filmu a olympiádách v Číně, ale i situaci Tibeťanů a životě v pravdě.
Před dvaceti lety Peking jako kandidát na pořádání letních olympijských her sliboval občanské svobody a lidská práva, včetně zlepšení podmínek v Tibetu. Letos na prahu zimních olympijských her jsou však represe důslednější než kdy dříve.
Navenek se může zdát, že tibetské oblasti v rámci ČLR v posledních dvaceti letech vzkvétají, hlavně po ekonomické stránce. Život v Tibetu však podléhá totální kontrole úřadů a jeho obyvatelé jsou ve jménu „stability“ vystaveni tvrdým represím.
Ve světě se znovu rozhořela debata o limitech srovnávání neutěšené situace v Tibetu a Sin-ťiangu. Neshody vycházejí především z rozdílného přístupu akademiků, aktivistů a médií.
Tibetská exilová vláda dávno není středověkou teokracií, jak si to představuje Miloš Zeman.
Čínská vláda porušuje práva menšin zaručená ústavou. Její představitelé otevřeně hovoří o „počínšťování“ ve jménu posílení jednoty vlasti a stabilizace společnosti.
Ani sedmdesát let po podepsání dokumentu nazvaného „Dohoda mezi Ústřední lidovou vládou a místní vládou Tibetu ohledně prostředků mírového osvobození Tibetu“ se čínská vláda v Tibetu neobejde bez masivní sekuritizace a všudypřítomné propagandy.
© 2025 AcaMedia z.ú. | Kontakt: sinopsis@acamedia.cz