Ředitel projektu Sinopsis Martin Hála a předsedkyně správní rady profesorka Olga Lomová společně publikovali studii „Zahraniční politika ČLR a Tchaj-wan“, sepsanou pro Institut pro křesťansko-demokratickou politiku. Studie popisuje „novou“ diplomacii ČLR, jejímž cílem je posilování vlivu v mezinárodním společenství a zásadní reorganizace mezinárodních vztahů.
Jedním z hlavních úkolů „nové“ diplomacie, založené na Si Ťin-pchingově „myšlení“, je vytvoření diplomatických podmínek pro budoucí hladké připojení Tchaj-wanu k ČLR. Toho se ČLR dlouhodobě snaží dosáhnout izolací Tchaj-wanu prosazováním svého výkladu politiky „jedné Číny“, podle něhož nemohou třetí země udržovat diplomatické styky na nejvyšší úrovni současně s Pekingem i Tchaj-pejí. Čínská republika na Tchaj-wanu nicméně funguje přes nátlak ze strany ČLR jako de facto nezávislý stát a s ostatními zeměmi rozvíjí bilaterální spolupraci prostřednictvím „ekonomických a kulturních kanceláři“.
Čilé diplomatické a ekonomické styky s Tchaj-wanem nadále udržuje v souladu se svým vlastním výkladem principu jedné Číny i Česká republika, navzdory tzv. „restartu“ česko-čínských vztahů z roku 2013, po němž se česká zahraniční politika měla výrazněji orientovat na ČLR, často právě na úkor vztahů s Tchaj-wanem. Ten zůstává v České republice i přes proklamovanou „ekonomickou diplomacii“ s ČLR nadále mnohonásobně větším investorem.
Aktéři „restartu“ jsou u nás zároveň hlavními zastánci oficiální stranické linie KS Číny při výkladu politiky „jedné Číny“, bez ohledu na náš vlastní výklad, který ČR zastává od doby svého vzniku. To se v poslední době výrazněji projevilo při cestě Miloše Vystrčila na Tchaj-wan, kterou předseda ČSSD Jan Hamáček označil za narušení „naší“ politiky „jedné Číny“. Předseda KSČM Vojtěch Filip šel ještě dál a Tchaj-wan po vzoru stanoviska čínských komunistů označil za provincii Číny. Filipovi se rovněž dostalo ve videorozhovoru s vedoucím Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny Sung Tchaem pokynu, aby se od druhého nejvyššího ústavního činitele „rozhodně distancoval“. Od Vystrčila se skutečně distancoval prezident Zeman, který ho přestal zvát na schůzky nejvyšších ústavních čínitelů.
Kritici Vystrčilovy cesty namítali, že jeho iniciativa je v mezinárodním měřítku ojedinělá. Miloš Vystrčil však není jediným vrcholným politikem, který Tchaj-wan v poslední době navštívil, a trend vysokých návštěv na ostrově v posledních měsících vzrůstá. K Vystrčilově cestě navíc došlo v době, kdy Tchaj-wan provádí postupnou restrukturalizaci a „diverzifikaci“ obchodně-dodavatelských řetězců, což vytváří ekonomické příležitosti i pro Českou republiku. Tento týden oznámil americký ministr zahraničí Pompeo zrušení formálních omezení ve styku s Tchaj-wanem, které si předtím americká diplomacie sama stanovila ve snaze vyjít vstříc Pekingu. Tato jednostranná zdrženlivost se stala zjevně kontraproduktivní v situaci, kdy ČLR nedodržuje své mezinárodní smluvní závazky, např. při potlačování občanských práv a svobod v „autonomním“ Hongkongu.
Podrobněji se problematice politiky „jedné Číny“ věnujeme v hesle našeho příručního slovníku pojmů Sinopis.