Filip v ČLR jako představitel státu, strany, nebo státo-strany?

Zrekonstruovali jsme z čínských zdrojů tajemnou výpravu šéfa českých komunistů.

Kontroverzní cesta místopředsedy poslanecké sněmovny a předsedy českých komunistů Filipa do ČLR, kde měl údajně “žehlit” aféru Huawei, proběhla tak říkajíc na vlastní pěst, bez pověření parlamentu. Filip odmítl před odjezdem sdělit, s kým bude v Číně jednat, s tím, že je to jeho věc. O svých jednáních v ČLR nebyl příliš sdílný ani po návratu. O to více se v médiích rozhovořil na téma kybernetické bezpečnosti a společnosti Huawei.

Filip tvrdil, že jeho návštěva probíhala čistě po bratrské stranické linii. Jako zástupce sněmovny vystupoval prý pouze jednou. Z čínských médií je nicméně zřejmé, že Filip absolvoval ve funkci prvního místopředsedy Poslanecké sněmovny ČR i další schůzky na vysoké úrovni.

Vzhledem k tomu, že není jasné, s jakým mandátem Filip vlastně v ČLR v poměrně choulostivé záležitosti vystupoval, zrekonstruovali jsme jeho návštěvu z dostupných čínských zdrojů.

V médiích Filip zmínil schůzku s místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Wang Tung-minem. Na té si měl kromě jiného “vyměnit názory na prohlubování kontaktů mezi oběma zákonodárnými sbory”.

Zpráva agentury Nová Čína o setkání Vojtěcha Filipa s Wang Tung-mingem. Soudruzi mezi jiným probírali možnosti sbližování obou legislativních těles.

Podle očekávání se sešel také s Kuo Jie-čouem, zástupcem ředitele Oddělení pro mezinárodní styky ÚV KS Číny (ve zprávách BIS označovaného za “specifickou stranickou rozvědku”).

Filip se zástupcem ředitele Oddělení pro mezinárodní styky ÚV KS Číny Kuo Jie-čouem 郭业洲.

Dále jednal se stranickým tajemníkem provincie S’-čchuan, soudruhem Pcheng Čching-chuaem 彭清华 a s náměstkem stranického tajemníka Teng Siao-kangem 邓小刚. (Ten si své ostruhy vysloužil mimo jiné podílem na stabilizaci a harmonizaci Tibetu.)

Filip se stranickým tajemníkem provincie S’-čchuan, Pcheng Čching-chuaem 彭清华.

V S’-čchuanu Filipa doprovázel na setkání s provinčním tajemníkem Jan Kohout, označovaný v oficiálních zprávách z jednání za “zahraničně-politického poradce prezidenta Zemana”, a český konzul v Čcheng-tu, pan Karel Šrol. Přítomnost těchto funkcionářů naznačuje spíše státní než stranický charakter návštěvy. Tento aspekt samozřejmě nehraje velkou roli v ČLR, kde strana a stát do velké míry splývají, měl by to však být podstatný rozdíl v parlamentní demokracii se systémem více stran, jako je (alespoň podle Ústavy) ČR.

Čeští účastníci setkání. Druhý zprava je Jan Kohout, “poradce prezidenta Zemana pro zahraniční politiku”.

Filip se dále setkal s představiteli společnosti Huawei, kteří mu vysvětlili, že se není z jejich strany čeho obávat. Předpokládáme, že Filip ani jiné sdělení neočekával.

Po návratu Filip ve veřejnoprávní televizi a rozhlase výslovně popřel, že by existoval článek 7 zákona o státní bezpečnosti (čínské znění zde). V televizi interpretoval celou záležitost jako konkurenční boj mezi technologickými firmami, a dalšího hosta pořadu, pirátského poslance Jana Lipavského nazval “ideologickým hlupákem” a “neoliberálním anarchistou”.

Atmosféra ve studiu ČT24 během argumentace předsedy Filipa.

Vskutku legendární výkon nicméně podal v rozhovoru pro Český rozhlas. Na sociálních sítích vyvolala ohlas zejména pasáž, kterou stojí za to ocitovat doslova:

“Protože to bylo tak směšné, že to pochopí, jak říkám, i venkovský advokát, jako jsem já. Podívejte se, to máte, jako když máte stůl, to je ten hardware, to je to železo, to je nějaké zařízení, a pak je software, to jsou papíry na stole a ty papíry si přece děláme my, to nám nedělá žádná firma. Prosím vás, to bylo od začátku tak směšné, že mi to připadalo opravdu nedůstojné tak vysokých úředníků státu. (…) Přece to zařízení, které si koupíte, ať je to telefon, nebo vysílač, je železo bez softwaru, to znamená bez toho programu, který si do toho kupujete, ten si nemusíte kupovat od Huawei, ten si můžete koupit od kohokoliv nebo si ho můžete vytvořit sami. Máme přece IT specialisty, kteří pracují v Silicon Valley a v dalších velkých softwarových firmách po celém světě. To jsou přece ty papíry na stole.”