Reportáže a špionáže: policie zadržela člověka podezřelého ze špionáže pro ČLR
Policie tuto sobotu zadržela člověka podezřelého ze špionáže pro Čínu. Podle informací Sinopsis je jím Jang I-ming 杨艺明, pražský zpravodaj stranického deníku Kuang-ming ž’-pao. Jde o dlouhodobě známou taktiku: Peking vysílá do zahraničí reportéry státních médií, kteří zde následně působí také jako prodloužená ruka čínských zpravodajských služeb. V tomto případě jde zároveň o prvního člověka stíhaného podle paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc, který vstoupil v platnost v loňském roce.
Vedle klasické špionáže se pracovníci čínských státních médií často podílejí i na vlivových operacích. Právě deník Kuang-ming ž’-pao zanechal v tomto ohledu v Česku výraznou stopu, když v minulosti navázal placenou spolupráci s Literárními novinami, které pak vydávaly propagandistickou přílohu Reading China+. Zadržený Jang v čínském deníku také v nedávné minulosti publikoval několik rozhovorů s českými politiky. V rozhovoru v létě 2024 zde Jan Zahradil opěvoval Čínu jako významnou globální sílu a vyjádřil naději, že „malá skupina lidí v Evropě, kteří mají mylné představy o Číně, si uvědomí, že návrat k hlavnímu proudu politiky EU vůči Číně je tou správnou cestou“. O rok dříve vedl Jang rozhovor s Jiřím Paroubkem, v němž bývalý politik vychvaloval iniciativu Pás a stezka a uvedl, že si do Číny „přijel poslechnout projev předsedy Si Ťin-pchinga, aby lépe pochopil (její) budoucí směřování.“
Zdroje:
Guangming ribao: “不要‘脱钩断链’ 要共同发展”——访欧洲议会前议员扬·扎拉迪尔
Guangming ribao: 期待共建“一带一路”谱新章——访捷克前总理伊日·帕劳贝克
Seznam Zprávy: Číňan obviněný ze špionáže působil jako novinář, rozhovor mu dal i Zahradil
Proděkan Tomášek: produktivní spolupráce s Čínou i StB
Informace o spolupráci s StB stály místo proděkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michala Tomáška, který ve funkci skončí ke konci ledna. Tomášek je také dlouhodobě spojen s čínskými vlivovými aktivitami v Česku. Působil mimo jiné jako místopředseda Rady Česko-čínského centra při Univerzitě Karlově, jež pořádalo konference financované čínskou ambasádou a propagující čínské politické narativy. Centrum se podílelo také na vydání jeho knihy Právo na Hedvábné cestě I a podpořilo jeho účast na konferenci v Tibetu.
V časopise Právník pak tuto konferenci, kde bylo mimo jiné krvavě potlačené tibetské povstání v roce 1959 označeno za „zahájení demokratických reforem v Tibetu“, pochválil za její „přispění k lepšímu porozumění reality“. Ve shrnutí akce obsáhle citoval především lucemburského účastníka Alberta Ettingera. Ten je známý především pravidelným vystupováním v čínských státních médiích, kde mluví o „separatistovi dalajlamovi“, který se snaží „otrávit mysl mladých lidí a démonizovat Čínu”. Přestože Tomášek připouští, že „názory na minulost [Tibetu] se rozcházejí”, v článku zcela nekriticky vyzdvihuje především čínskou ochranu tibetských památek, budování moderní infrastruktury či výuku tibetštiny ve školách. Škoda, že se do textu už nevešla ta méně zářivá část skutečnosti – sebeupalování Tibeťanů jako reakce na pokračující represe, militarizace regionu, zásahy do tibetského buddhismu či nucené umisťování tibetských dětí do vzdálených internátních škol, které narušuje vazby s rodinou i kulturou.
Zdroje:
Právník: Fórum o rozvoji Tibetu. Lhasa, 14. června 2019
Forum: S profesorem Tomáškem na Dálný východ: Čínu nemůžeme jen kritizovat
Global Times: Luxembourg scholar explodes myths about Tibet independence
Sinopsis: K počátkům Česko-čínského centra na Univerzitě Karlově
Sinopsis: Čínské internátní školy usilují o transformaci tibetské identity
Vznikne celoevropský zákaz čínských technologií v kritické infrastruktuře?
Evropská unie tento týden představuje návrh opatření, které by zavedlo povinné vyřazení čínských technologií z kritické infrastruktury členských států. V současné době tento postup Brusel pouze doporučuje, nově by se měl – v závislosti na míře vyhodnoceného rizika – stát závazným, především v oblasti telekomunikačních sítí a solárních technologií. Zejména firmy Huawei a ZTE by tak v budoucnu mohly čelit dalšímu omezení přístupu na evropský trh. Opatření mají být zaváděna postupně a s ohledem na míru rizika i dostupnost alternativních technologických řešení.
Navzdory trendu opouštění čínských technologií v západním světě, zpřísňující se legislativě i varováním Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) však T-mobile podepsal smlouvu se společností Huawei a Vodafone smlouvu o spolupráci chystá. Všichni čeští operátoři nicméně odstranili či odstraňují čínské komponenty z jádra sítě. Čínské technologie v telekomunikacích dominovaly zejména v éře 4G sítí, kdy západní firmy (např. Ericsson či Nokia) začaly za Čínou technologicky zaostávat a zároveň nabízely výrazně dražší řešení.
Zdroje:
Reuters: EU moves to force the phase-out of Chinese suppliers from key infrastructure, FT reports
E15: Číňané z českých mobilních sítí jen tak nezmizejí. Operátoři podepisují nové smlouvy s Huawei
Sinopsis: China’s Dual-Use Infrastructure in the Pacific
Trump poslem míru
Zatímco se Evropa už několik týdnů vážně zabývá výroky Spojených států o získání Grónska, americký prezident Donald Trump chystá během konference v Davosu první formální setkání jeho nové Rady míru. Ta původně měla vzniknout se záměrem vyřešení konfliktu v Pásmu Gazy, nyní má ale Donald Trump, který by měl být jejím doživotním předsedou, ambice skrze Radu řešit všechny světové krize. Členství, které si mohou země zajistit zaplacením miliardy dolarů, zatím potvrdilo přes dvacet států, včetně Argentiny, Běloruska, Turecka, Vietnamu, Saúdské Arábie nebo Izraele. Členové Evropské unie se k uskupení staví odmítavě, na Trumpovu nabídku kývlo zatím pouze Maďarsko. Americký prezident se netají tím, že jeho nová Rada by měla být konkurentem OSN, jehož fungování by mohl nový subjekt ohrozit.
Pozvání do Rady míru dostala od Spojených států i Čína, která zatím svou účast nepotvrdila. Vzhledem k tomu, že Čína již má své vlastní mezinárodní iniciativy s podobnými ambicemi, jako Globální bezpečnostní iniciativa, je účast v konkurenčním uskupením pod kontrolou USA nepravděpodobná. Zároveň má Peking zájem udržet při životě OSN a jeho přidružené skupiny, jelikož se mu dlouhodobě daří tyto mezinárodní skupiny kooptovat a přetvářet jejich fungování ve svůj prospěch. Za ČLR v Davosu tento týden promluvil vicepremiér Che Li-feng, který se ve svém projevu snažil prezentovat Čínu jako toho příčetnějšího partnera v dnešním světě, především zdůrazňováním otevřeného obchodu a multilateralismu.
Zdroje:
Financial Times: Who wants to join Donald Trump’s ‘Board of Peace’?
Reuters: China invited to join Trump’s ‚Board of Peace‘
World Economic Forum: Davos 2026: Special address by He Lifeng, Vice-Premier of the People’s Republic of China
Bilionový rok Pásu a stezky
Podle zprávy institutu GAI dosáhly loni výdaje čínské globální iniciativy Pás a stezka (Belt and Road Initiative) historického maxima. Celkem se v roce 2025 jednalo o investice a stavební projekty za téměř 214 miliard dolarů (zhruba 4,45 bilionu korun). Nejvíce čínské firmy investovaly do energetiky v Africe a těžby surovin ve Střední Asii. Největší zakázkou roku byla výstavba zařízení pro zpracování zemního plynu v Nigérii (GRIP), do níž čínská strana investovala astronomických 20 miliard dolarů (416 miliard korun).
Iniciativu Pás a stezka vyhlásil generální tajemník ÚV KS Číny Ťin-pching v roce 2013 jako ambiciózní infrastrukturní projekt, který má propojit Eurasii a Afriku s Pekingem. V současnosti BRI souhrnně označuje nesourodé partnerství napříč 150 státy světa. BRI umožňuje čínským stavebním firmám nacházet kýžené nové trhy a napomáhá posilovat pozici čínského jüanu jako mezinárodního platidla na úkor amerického dolaru. Iniciativa dále ČLR zajišťuje přístup k nerostným surovinám a může snížit její závislost na lehce blokovatelných námořních obchodních trasách např. v Malackém průlivu. V neposlední řadě BRI Pekingu umožňuje omezit závislost na dodavatelích z USA a stavět se do role racionálnější a spolehlivější velmoci než Trumpovy Spojené státy. Zatímco Washington ze strachu před hypotetickým čínským vlivem v Grónsku vyhrožuje svým nejbližším spojencům, Peking skrze bezprecedentní investice nepozorovaně posiluje v Africe a Střední Asii.
Zdroje:
Griffith Asia Institute: China Belt and Road Initiative (BRI) Investment Report 2025
Financial Times: Beijing pours cash into Belt and Road financing in global resources grab