Si Ťin-pchingovy a Putinovy „tragédie“
V projevu, publikovaném tento týden v hlavním stranickém teoretickém časopise Čchiou-š‘, označil generální tajemník Si Ťin-pching sametové revoluce ve východní Evropě v roce 1989 a rozpad Sovětského svazu v roce 1991 za „tragédie“. V tom (a v mnohém dalším) se příkladně shodne se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, který před pár lety neváhal události popsat jako „největší geopolitickou katastrofu století“.
Odpověď na přízrak „barevných revolucí” (颜色革命, цветные революции), které tolik děsí Moskvu i Peking, vidí Si v posílení ideologie, tedy především socialismu s čínskými rysy. Tato sázka mu podle jeho dalších slov vychází – Východ stoupá, Západ upadá (东升西降), Čína efektivně vládne, zatímco Západ se utápí v chaosu (中治西乱). A ČLR stále častěji nezištně nabízí svou cestu i okolnímu světu – v poslední době například prostřednictvím Globální civilizační iniciativy.
Zdroje:
QS Theory: 努力成长为对党和人民忠诚可靠、堪当时代重任的栋梁之才
NBC News: Putin: Soviet collapse a ‚genuine tragedy‘
Ke Globální civilizační iniciativě v našich článcích:
Čínská moudrost pro globální „si-vilizaci”
Iniciativa globální civilizace aneb nový čínský „dárek“ světu
Splynutí duší Putina a Si Ťin-pchinga zakotveno v novém institutu
Že padla Si Ťin-pchingova ideologie v Putinově Rusku na úrodnou půdu, dokládá i nedávné otevření Výzkumné laboratoře Si Ťin-pchingova myšlení Ruskou akademií věd. Cílem ústavu má být nejen prohlubování znalostí o současné Číně, ale také hledání klíče k řešení ruských problémů za využití všezahrnující doktríny čínského generálního tajemníka.
Laboratoř má být první výzkumnou institucí svého druhu za hranicemi ČLR. S adorací Si Ťin-pchingova myšlení máme nicméně zkušenost i v České republice z období „restartu“ vztahů s ČLR. Před velkolepou návštěvou generálního tajemníka v Praze v roce 2016 se například konal v Poslanecké sněmovně pod záštitou jejího tehdejšího předsedy Jana Hamáčka seminář propagující Si Ťin-pchingovo stěžejní dílo „O správě státu“. Na semináři kromě čínských odborníků na „čínský model globalizace“ promluvili i její čeští propagátoři jako tehdejší ředitel dnes již neexistujícího Institutu Nové Hedvábné stezky a současný velvyslanec v Itálii Jan Kohout.
Zdroje:
Politico: Russia launches lab to study Xi Jinping ideology
Sinopsis: Vymývání mozků po čínsku
Neslavné výročí v Hongkongu
Třetí výročí přijetí zákona o státní bezpečnosti, který v roce 2020 de facto zrušil autonomii Hongkongu, se „slaví“ ve velkém stylu. Minulý týden vydala místní policie zatykače na osm exilových aktivistů a nabídla odměnu milion hongkongských dolarů za zprostředkování informací k jejich dopadení. Všichni stíhaní se momentálně nacházejí v zahraničí a jejich zadržení je tak nepravděpodobné. Jsou však stále v ohrožení kvůli extradičním dohodám mezi Hongkongem a některými západními státy, včetně České republiky.
Stíhání demokratů doprovází ostrá vyjádření propekingského správce Hongkongu Johna Lee, který je označil za „pouliční krysy“, jimž je třeba se „za každou cenu vyhnout“. Leeho slova odráží Si Ťin-pchingovo vyjádření z roku 2014, kdy za použití slovníku Kulturní revoluce mluvil o zajištění státní bezpečnosti (tzn. bezpečnosti KS Číny) prostřednictvím ostrakizace „teroristů“. Ti se musí mezi lidem stát neoblíbenými jako „krysy v ulicích, které všichni nahánějí“.
Zdroje:
China Daily: Xi calls for action against terrorism
K extradiční dohodě s ČR v našich článcích:
Extradiční dohoda očima globální politiky: příběh české naivity
Oko za oko, čipy za vzácné kovy
Omezení vývozu pokročilých polovodičů z demokratických zemí do Číny vyvolalo první výraznější reakci Pekingu. Minulý týden zareagoval omezeními vývozu galia a germania, dvou vstupních surovin pro výrobu čipů, jež jsou rovněž klíčové pro raketové systémy a vojenské technologie. Čínská dominance v těžbě a zpracování vzácných kovů je očividná — z ČLR pochází přibližně 94 % světových dodávek galia a 83 % germania.
Některé sloučeniny výše uvedených prvků nacházejí uplatnění v produkci laserů, radarů či při zvyšování výkonnosti mikroprocesorů. Čína v současné době zajišťuje přibližně polovinu jejich dodávek do USA. Čínská odpověď na západní kroky tak minimálně v oblasti technologií a jejich komponentů chtě nechtě opětovně posouvá otázku řešení vzájemné ekonomické provázanosti od de-riskingu, diskutovaného v předchozím newsletteru, zpět k poněkud ráznějšímu decouplingu.
Zdroje:
Foreign Policy: China Fires a Fresh Salvo in the Chip War
South China Morning Post: Tech war: China’s move to impose controls on gallium and germanium is a mixed blessing for country’s exporters
NATO ostře vůči Číně
Ve středu skončil summit NATO ve Vilniusu. Závěrečné komuniké se kromě žhavých témat, jako byl případný vstup Ukrajiny do Aliance, také hojně zabývalo Čínou. Prezident Volodymyr Zelenskyj pravděpodobně doufal, že opustí Litvu s podepsanou pozvánkou do Aliance, potvrzení pokračující podpory a další příznivé kroky pro brzké přijetí jeho země jsou však jistě také vítané. Naopak generální tajemník Si Ťin-pching byl nejspíš ze závěrů summitu nadšený méně – komuniké zmiňuje ČLR hned v šesti bodech, a to ne zrovna lichotivě.
Prohlášení Čínu označuje za systémového rivala pro euroatlantickou bezpečnost. Jasně identifikuje její mocenské ambice a asertivní politiku, která využívá ekonomických pák k vytváření strategické závislosti dalších zemí. Zazněla také otevřená kritika ČLR za neustálé rozšiřování jaderného arzenálu bez přiměřené transparentnosti a snahy o kontrolu a snižování souvisejících rizik. Několikrát bylo zdůrazněno, že ČLR takto ohrožuje zájmy, bezpečnost a hodnoty zemí NATO. Naopak pozitivní zprávou pro Peking je, že plánované otevření styčné kanceláře NATO v Tokiu zablokoval francouzský prezident Emmanuel Macron.
Zdroje:
NATO: Vilnius Summit Communiqué
The Guardian: Nato appears to shelve plans to open Japan liaison office in Tokyo
Nekonečný příběh CEFC
Již na jaře jsme informovali o pokračujících peripetiích kolem nechvalně proslulé společnosti CEFC. V březnu tohoto roku Gal Luft, americko-izraelský občan a bývalý ředitel washingtonského think-tanku Institute for the Analysis of Global Security, v němž mimo jiné úzce spolupracoval s bývalým ředitelem CIA Jamesem Woolseyem, přišel s nařčeními o vazbách CEFC na rodinu prezidenta Joea Bidena. Deník New York Post minulý týden publikoval video, ve kterém Luft popisuje své setkání z března 2019 s vyšetřovateli z amerického ministerstva spravedlnosti. Těm měl tehdy poskytnout informace o nezveřejněných finančních transakcích mezi čínským konglomerátem a Hunterem Bidenen, synem amerického prezidenta.
To samé ministerstvo spravedlnosti nicméně tento týden zveřejnilo žalobu, podle níž Luft jednal jako nepřiznaný agent Číny a pomáhal zprostředkovávat nelegální obchody se zbraněmi a ropou. Podle obžaloby Luft v roce 2016 jménem osob napojených na CEFC zaplatil bývalému vysoce postavenému úředníkovi americké vlády, který radil tehdy zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby podpořil nespecifikovanou „pročínskou politiku“. Nejen politici z řad republikánů však považují Lufta za potenciálního klíčového svědka v případu vazeb CEFC na Bidenovu rodinu. Jeho obvinění má podle nich pouze poškodit Luftovu důvěryhodnost. Nekonečný příběh CEFC tak zjevně stále nenapsal svou poslední kapitolu. Podle investigativního webu Neovlivní.cz je do celé aféry zapleten i Brit s dlouhodobým pobytem v Praze James Gilliar.
Zdroje:
New York Post: ‘Missing’ Biden corruption case witness Dr. Gal Luft details allegations against president’s family in extraordinary video
The Wall Street Journal: Indictment of Gal Luft, Called Key Witness by GOP, Clouds Biden Probe
Neovlivní: Česká stopa v kauze amerického prezidenta: padlo další obvinění
Náš dřívější článek k tématu:
Toxický odkaz CEFC vyvolává po světě skandály ještě několik let po pádu společnosti
Nová německá strategie pro Čínu: ať si to vyřeší podniky
Německá spolková vláda ve čtvrtek zveřejnila dlouho očekávanou strategii pro Čínu. Více než šedesátistránkový dokument poměrně přímočaře kritizuje lidskoprávní situaci v Sin-ťiangu, Tibetu a Hongkongu. Ve srovnání s draftem představeným koncem minulého roku je však finální verze o poznání mírnější co se týče otázky investic německých podniků v Číně. Nová strategie již nezahrnuje předchozí návrhy na „oznamovací povinnost“ a „zátěžové testy“ pro společnosti s významnými vazbami na Čínu. Namísto toho se zaměřuje na „zvýšení informovanosti“ a „zintenzivnění výměn“, přičemž se očekává, že společnosti budou řídit rizika samy — tedy přesně v duchu odtažitého přístupu kancléře Olafa Scholze vůči Pekingu, zjevně inspirovaného čínským premiérem Li Čchiangem během nedávné návštěvy v Berlíně (viz minulý newsletter). Německé společnosti, které v loňském roce v ČLR investovaly rekordních 11,5 miliardy eur, se ovšem samy do nějaké minimalizace rizik nehrnou. Řídí se spíše osvědčeným korporátním heslem „po nás potopa“.
Dlouho očekávaná česká strategie vůči ČLR, která by měla reflektovat revizi vzájemných vztahů avizovanou v programovém prohlášení vlády, mezitím zůstává zahalena rouškou tajemství…
Zdroje:
Politico: Germany blasts China on human rights, but shies away from economic restrictions
Německé MZV: Federal Government Strategy on China