V místních volbách na Tchaj-wanu propadla vládní Demokratická pokroková strana

Již před volbami panovaly obavy z ovlivnění výsledků pročínskou propagandou na sociálních sítích (které jsou paradoxně v ČLR samotné zablokovány). Tchajwanci volili starosty šesti oblastí – Tchaj-peje, Nové Tchaj-peje, Tchao-jüanu, Tchaj-čungu, Tchaj-nanu a Kao-siungu. Vybírali také 13 krajských zastupitelů, zhruba 900 komisařů a 56 domorodých zástupců, téměř 2300 místních zastupitelů a více než 7 700 starostů čtvrtí (里長).

Prezidentka Cchaj Jing-wen už před volbami tvrdila, že čínská snaha ovlivnit výsledky ve prospěch Kuomintangu je mnohem horší, než veřejnost vůbec tuší. Tchajwanská vláda se dokonce před volbami obrátila o pomoc na Spojené Státy. Antonio Čang, viceprezident Asociace čínské kultury (General Association of Chinese Culture / GACC), navštívil tento týden Washington. Asia Times k tomu řekl:

Jsem ve Washingtonu proto, abych mluvil o čínském vměšování do našich voleb. Hrají tady stejnou hru jako Rusové na Krymu…

Podle zprávy, kterou v USA představil, Peking financoval výrobu fake news a připravoval cílené kampaně proti kandidátům DPP.

Byznys a politické zájmy

Peking považuje Tchaj-wan za odtrženeckou provincii, která mu patří. Ostrov se prozatím snaží získat pomocí vlivových a hybridních operací, aby nemusel riskovat nejistý vojenský zásah. Vojensky obsadit ostrov je totiž nejen logisticky obtížné, ale také by to pravděpodobně vyvolalo regionální konflikt, jak píše pro The Diplomat J. Michael Cole:

Strategie, kterou používají (vůdci z Pekingu), má dvě fáze. Nejprve zaplaví tchajwanské hospodářství čínskými investicemi a poté si zajistí, aby se jejich lidé dostali na důležité politické posty.

Tchaj-wan před devíti lety v rámci smlouvy o ekonomické spolupráci ECFA zpřístupnil pro čínské investory 205 průmyslových odvětví. Později přidal ještě dalších 42. Tím se ostrov otevřel čínskému byznysu, ale i politickým zájmům.

Tchaj-wan – ostrov na prodej

Ředitel tchajwanských tajných služeb Leu Wen-jong (呂文忠) však konstatoval, že problém je mnohem hlubší než masivní čínské investice do ekonomiky a médií:

Náš úřad registruje už 33 pokusů o vměšování do voleb, stopy vedou do Pekingu.

Ředitel Leu deníku Liberty Times  potvrdil, že peníze na financování diverzních akcí pocházejí z Oddělení pro tchajwanské záležitosti Státní rady Čínské lidové republiky.

Trollové za padesát haléřů

Na Tchaj-wanu údajně fungují i takzvané trolí farmy – China troll factory, které se specializují na vytváření fake news na platformách, jako je Facebook, Weibo, YouTube, Twitter a dalších. Tchaj-wan je ve srovnání s ostatními zeměmi nejčastějším cílem útoků hackerů. Více než 80 % obyvatelstva má Facebook a je na něm aktivní. IT analytici pak upozorňují, že je napadán nejčastěji hackery na světě. Systém podle Taiwan News funguje následovně:

Čínská státní média jako Global Times, Straits Today a Taihai Net nejprve zveřejní fake news k vybraným tématům, čínští kyber-špióni, tzv. 50 haléřová armáda, dezinformaci pošlou dál prostřednictvím Facebooku, LINE, YouTube a populárního tchajwanského voicechatu Push to talk (PTT).

Deník Liberty Times informuje, že Čínská lidová armáda disponuje „strategickou podpůrnou silou“, která se mimo jiné specializuje na kybernetické útoky. Údajně jde až o 300 000 “vojáků specialistů”. Další až dva miliony jsou členy tzv. 50 haléřové armády (wu-mao tang  五毛黨 ). Jde o trolly, kteří za drobnou finanční odměnu postují a píší komentáře na sociální sítě na podporu Komunistické strany. Podle deníku Taiwan News byly sítě a účty tchajwanské armády a spřízněných organizací napadeny v roce 2017 dokonce dvě stě milionkrát. Podle vojenských expertů byly cílem útoků mimo jiné i vojenské nemocnice. Hackeři se zajímají o lékařské zprávy a osobní data zaměstnanců armády, aby je mohli snáze vydírat a lépe přesvědčit ke spolupráci.

Devatero voleb

Místní volby na Tchaj-wanu jsou známé pod názvem “9 voleb v jednom” (ťou-che i-süan 九合一 选), a to kvůli hlavním devíti pozicím, které je ve volbách možno obsadit. Ačkoli jsou volby do místních zastupitelstev otázkou lokálních priorit a politiky, jsou také ukazatelem preferencí politických stran v následujících parlamentních volbách, a tedy důležitým signálem voličům.

Podle Taiwan Net (台湾 网) ČLR podporuje Pekingu více nakloněný KMT prostřednictvím Tchajwanské komunistické strany (TCP). Důležitou roli hraje i zmińovaný Taihai Net (台海 网), pobočka deníku Fujian Daily, spadající pod fuťienskou pobočku KSČ.

Mnohem důmyslněji pracuje s propagandou KS Číny na sociálních sítích. Common Media, platforma tchajwanské CUPP (Chinese Unity Promotion Party, čung-chua tchung-i cchu-ťin tang 中华统一 促进党), vedené vysloužilým mafiánem Čang An-loem / Chang An-lo (张安乐) přezdívaným Bílý vlk (白狼). Strana je podporovaná Oddělením pro práci na jednotné frontě (OPJF).

Její členové se zapojují do komunit v buddhistických chrámech, zemědělských skupinách, charitativních organizacích nebo do spolků válečných veteránů. Pročínská CUPP také využila ochlazení oficiálních kontaktů přes Úžinu a slouží teď jako hlavní zprostředkovatel pro podnikatele a podniky, které chtějí investovat na čínských trzích.

Tchaj-wan jako test…

Jak píše ve své analýze Jessica Dun pro Center for Advanced China Research – Čína má Tchaj-wan jako zkušební prostor, kde testuje své vlivové taktiky. Ty potom využívá i proti jiným zemím. Volby ve Spojených státech v roce 2016 ukázaly zranitelnost demokratických systémů. S využitím sociálních sítí a médií tak není vůbec nepředstavitelné, že Peking svou taktiku vyzkoušenou na Tchaj-wanu použije i v dalších zemích.