Sin-ťiang v síti propagandy
V reakci na uvalení sankcí kvůli porušování lidských práv v Sin-ťiangu rozpoutal Peking masivní kampaň zaměřenou jak na čínské, tak i zahraniční publikum. Osobitým způsobem se do ní zapojil i jeden svérázný český politik.
Případová studie o pozadí jedné čínské dezinformační operace
Projekt Sinopsis rozkrývá pro nové číslo China Brief organizační strukturu dezinformační kampaně proti předsedovi Senátu ČR.
Jak splatit dluh čínské vlasti? Přenosem moderních technologií!
Komunistická strana Číny vytvořila robustní systém pro technologický transfer, který jí pomohl při budování státu. Dnes tento systém umožňuje režimu přežít a rozvíjet se.
Zaorálek na zahraničí, Birke na kulturu – triumfální návrat česko-čínské lobby?
Události posledních dnů ukazují, jak Hrad a lidé kolem něj neustávají ve snaze manipulovat zahraniční politiku a obracet Českou republiku k Číně. Pokud se Jan Birke stane ministrem kultury, znamená to přímou účast reprezentanta Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce v české vládě.
Návrat vlády Zemanových odborníků (politicko-dramatický sequel)
Český prezident opakuje za Hamáčkovy asistence svou skořápkovou hru z roku 2013.
„Velký skok“ čínského fotbalu do prázdna
Z čistě sportovního a ekonomického pohledu se zdá, že čínská fotbalová bublina, jejíž součástí je i čínské angažmá v české Slavii, začíná po pár letech závratných investic splaskávat. Z politického hlediska však nemusí být celá záležitost nutně prohrou.
Všudypřítomná propaganda
Čínská komunistická strana pokračuje v prosazování své propagandy v médiích a na sociálních sítích. Daří se jí nejen na poli domácím, ale stále více také na poli mezinárodním. Svoji soft power uplatňuje ve světových médiích velmi tvrdě, což dokládají mimo jiné data z výzkumu China Media project.
„Krvavá bavlna”, sankce a bojkoty
Ve střetu o základní hodnoty v Sin-ťiangu je pro evropské společnosti v Číně stále těžší sedět na dvou židlích.
Cenzura akademické práce v zahraničí (případ Cambridge University Press a incident v Braze)
Snahy autorit ČLR o ovlivňování akademického diskurzu způsobem, který je v rozporu s mezinárodně respektovanými normami akademické diskuze, dokládají význam normativního výkladu dějin pro státní moc. Případ Cambridge University Press z roku 2017 ilustruje sílící vliv ČLR v mezinárodním akademickém prostředí prosazovaný za pomoci ekonomických nástrojů. Nejedná se o první či ojedinělou snahu omezit akademickou debatu, podobných případů bylo víc. Cenzuře akademických publikací mj. předcházel zásah generální ředitelky Chan-panu Sü Lin na výroční konferenci Evropské asociace čínských studií (EACS) v portugalské Braze, který odstartoval hlasitou kritiku Konfuciových institutů.
Propaganda 2.0
Digitální věk umožňuje dříve těžko představitelné zásahy do soukromí lidí a digitální technologie dokáží zásadním způsobem ovlivňovat lidské názory, uvažování a myšlení. Čínská propagandistická aplikace s jistou dávkou naivity názorně dokládá, jak to celé funguje, když se digitální nástroje dostanou do rukou totalitního režimu.